Bod č.2 - Orientace v časoprostoru

Pochopení širšího rámce změn, jinak v turbulentní době zabloudíme (proč jsem se ocitli v osudovém úskalí a jakém, o jakou změnu jde).

To je komplexní otázka. Události, které se dějí souvisí s koncem starého věku a začátkem nového. Souvisí to s planetárními cykly. Vláda zla musí ustoupit, ale než se tak stane, pokouší se dostat mocenskými principy na svojí stranu co nejvíce lidí. Tato světová vláda je parazitická. Predátorská. Pokud se lidé odchylují ze svých cest určených Stvořitelem, tak tento predátor z toho profituje. Pokud se lidé drží ve spravedlnosti, tak nad nimi tento predátor (šelma) nemá kontrolu. Dokonale na své cestě určené stvořitelem se ale neudrží nikdo a se správným pochopením nabízené Boží pomoci je možné se osvobodit od zlých duchovních vlivů, které drží člověka nevidomostí od vidění své správné cesty.
Predátor se jednou za čas přesouvá na jinou geografickou polohu a při tom v konfliktu zahubí či zneškodní svojí předchozí základnu. To se děje teď s USA, ale má to působnost i v oblasti náboženství. Při tomto přerodu je dána lidem větší možnost úniku ze struktur původního „obrazu“ a nebo řekněme základy predátora. Když se něco bourá, dá se to využít jako příležitost zase jinde stavět. Stavět něco, co bude třeba i čistší, než je zvykem. No a právě Česká republika je v tomto příležitost připravená v předstihu Bohem. Příležitost pro lidi, kteří se celkem drží svých spravedlivých cest. Příležitost k oslavení Božího jednání za těchto převratných časů. Pokusit se dostat na dobrou stranu co nejvíce lidí, než přijde (cca na 3.5 roku) světovláda predátorské vlády zla v plném rozsahu. Vlády, která bude ale lidem za trest. Ve světe lidí a mocenských struktur se formuje obraz této společnosti podle charakteru člověka, který je v jejím čele. I kdyby jste našli skvělé krále a sjednotili je do aliance, nakonec může přijít někdo velice mocný a strašný a králové ve strachu stejně nakonec budou poslouchat někoho takového z koho půjde strach bez ohledu na svědomí. Proto není dobré spoléhat na člověka a na struktury vedené lidmi (obzvláště zaprodanými lidmi). Lidé by se měli naučit hlavně vnímat a držet své cesty.

Poučení z filmu Pekařův císař a nebo Princ a chuďas. Na podobu člověka se nedá spoléhat. Může vypadat podobně, ale ve skutečnosti to bude úplně někdo jiný.

Celé Programové MINIMUM (10 bodů) je zde:
https://radimvalencik.pise.cz/11311-programove-minimum-ktere-je-nutne-pozadovat-ii.html
Doporučuji ke každému z těchto bodů podrobnou diskusi, ze které vzejde finální podoba “desatera”, k němuž bude vyžadovat vyjádření jednotlivých účastníků voleb do europarlamentu (taková příprava na velké volby).
U tohoto bodu považuji za nejdůležitější mít dostatečně názornou představu o tom, jaká změna probíhá, že se jedná o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, při které jde tentokráte o návrat k člověku, tj. k tomu, že dominantním sektorem budou produktivní služby zaměřené na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka. Pokud nechceme zabloudit, pokud se máme efektivně sjednotit, tak musíme vidět až k tomuto horizontu.

No není to přímo k obsahu 2. bodu, ale technicky si myslím, že právě proto, že jsme součástí změny, či přímo její účastníci, tak z principu nemůžeme vidět až k horizontu!
Protože jakákoliv změna, kterou učiníme, nebo naopak neučiníme výsledek na horizontu změní. :slight_smile:
Spíš bych upřednostňoval sledovat trendy a azimuty pohybu a ty případně korigovat.
Jako příklad, sledujme, jak vývoj, příp. zaváděné technologie naplňují představu “produktivních služeb zaměřené na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka”.

A zrovna masové využívání AI potažmo ChatuGPT naznačují pravý opak. Lidé spoléhají na AI i v oblastech, kde je velmi průměrná. Spokojují se s tím, co jim AI nabízí, protože je to pohodlnější.

Ti, co to vidí, hlasitě varují a navrhují zpomalit výzkum a vývoj AI, ale nikdo to neposlouchá.

Takže možná by bylo řešením, naopak sledovat trendy a referovat o tom, které probíhající změny lidstvo od produktivních služeb, zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka odvádějí.

Orientaci v časoprostoru je dle mého názoru třeba doplnit. Je nesporné, že turbulence, které začínáme prožívat, mají různé stránky. Dostatečně jsme prodiskutovali a všichni souhlasíme s tím, že žijeme v převratné době, jejichž význam je podobný průmyslové revoluci, přičemž dalším zdrojem rozvoje je budování produktivních služeb na základě neustále se vyvíjejícího potenciálu člověka, uchovávání a uplatnování jeho schopností. Ale to už se nestane samo sebou. Naopak síly, které způsobily rozvoj v minulých stoletích, se jakoby vyčerpaly a přitom zavedly lidstvo do slepé uličky. Neregulovaný trh a volná soutěž, které byly motorem těch nejschopnějších, se změnily na zmanipulovaný trh, právo bylo nahrazeno korupcí a volná soutěž výsadami. Růst nerovnosti dosáhl úrovně, která neposkytuje prostor pro další rozvoj mírovými prostředky.

Já jako veřící to vídím tak, že Stvořitel má cíl stanovený a ten se nijak nemění. Je na lidech, jak k tomuto cíli ve společných silách budou docházet. Odvracení se od Stvořitelovo cíle bude lidi vtahovat na cestu do zničení a držení se této cesty půjde k prosperitě.

Pokud jde o motivaci ekonomické efektivity lidí, tak se dají zavádět celkem pěkné praktiky v rámci podniků. Třeba volný pátek. Zaměstnavatel by si mohl stanovit jako benefit volné pátky, tedy kratší pracovní doba. Benefit jako odměna za kvalitněji odvedenou práci. Nemusí být odměny vždy jen finanční. Je to motivace uvnitř podniku, kterou si stanovuje vedení podniku. Vně podnik musí zase fungovat zdravý politický aparát, který, ať už na principu finančních či silových prostředků bude zajišťovtat zdravé a bezpečné sociální prostředí. S využitím zpětných kontrol z nižších úrovní obyvatelstva.

AI to lidem nepomůže s tím souhlasím. Přílišná pohodlnost je někdy na škodu.

Těžko říct třeba to nějak mírově půjde ujednat. Je potřeba u tuto cestu usilovat.