Přednáška Ing. Petra Blahynky - 25.8.2024 v Brně, kde byl na pódiu spolu s profesorem Staňkem
1.část: Změna způsobu života ve společnosti – vesnice a město – zemědělství pro soběstačnost
2.část: Národní hrdost – vnitřní síla – rodina, vlast, národ
(základ případné diskuse – v případě odlišných názorů si prosím před svou diskusí poslechněte celou úplnou verzi přednášky na TV Bureš pro minimalizaci zkreslení… )
1.část: Změna způsobu života ve společnosti – bydlení a doprava
-
blíží se doba změny: člověk již není hlavní pracovní silou (počítače, roboty…) - co z toho vyplývá pro způsob života? - práce vždy rozhodovala o způsobu života.
-
dosavadní druh práce se radikálně mění – znamená to i zásadní změnu uspořádání společnosti: tedy i formu a způsob bydlení a způsob dopravy.
a) úbytek zemědělské půdy
1 v období feudalismu byly hlavní práce prováděny na vesnicích – práce čekala na lidi v pěší vzdálenosti od domů – 90% lidí bydlelo na vesnicích a pracovalo v zemědělství.
2 v období průmyslové revoluce byly hlavní práce prováděny ve městech (továrny v centrech měst) – práce čekala na lidi v dojezdové vzdálenosti od domů (svozy autobusy).
– proto začala růst města a okolo měst sídliště.
– ve městech se koncentrovaly obchody (všech velikostí), služby (nemocnice, školy), kulturní a sportovní zařízení, hotely a restaurace, kanceláře…
3 s koncem kapitalismu se zrušily továrny v centrech měst a vznikly průmyslové zóny na okrajích měst s minimem zaměstnanců (nejen zde bydlících).
– již neplatí: blízkost pracoviště jako důvod pro růst měst.
-– jaká je tedy budoucnost měst?
4 už probíhá odchod lidí z měst na vesnici – část do původních a část do nových vesnic.
– chtějí ale zůstat v rozumné dojezdové vzdálenosti… (satelity u průmyslových zón)
– ve městech stále zůstanou koncentrované obchody, služby, kulturní a sportovní zařízení, hotely a restaurace, kanceláře… - ale ve městech zůstanou bydlet jen lidé zaměstnaní v těchto zařízeních (a bude jich mnohem méně než dnes).
– odchod lidí z měst znamená velký nárůst lidí na vesnicích, ale budou chtít bydlet ve svých RD se zahrádkou (ne v panelákách) – to bude představovat velký zábor zemědělské půdy.
– RD budou ekologické, všude kolem nich bude zeleň (ale zaberou více půdy než paneláky)
- zemědělství se bude muset vypořádat s úbytkem zemědělské půdy.
b) soběstačnost v produkci potravin – nové směry automatické produkce v halách
-
bude nutné znovu vybudovat zrušený zpracovatelský průmysl (jatka, mlékárny, pekárny…) to bude znamenat nové výrobní prostory – mimo centra měst – s dopadem na zábor půdy.
-
soběstačnost v produkci potravin je u nás cca na 50%
– bude nutné zvýšit dnešní zemědělskou produkci na dvojnásobek – a to při výrazně menší rozloze zemědělské půdy - zemědělství musí přejít do vyšší fáze intenzity produkce:
– vznikne plně automatizovaná, robotizovaná rostlinná produkce s minimem spotřeby vody i energií v plně automatizovaných halách:
– uveden příklad koncentrované automatizované produkce v kontejneru 2,4x2,4x12m.
- JZD Slušovice vybudovalo v r.1981 v Hrubčicích u Prostějova první vertikální haly na světě s přirozeným i umělým osvětlením, s řízenou atmosférou, kde se hydroponicky pěstoval sladovnický ječmen (sklízely se 3-4 úrody ročně).
– uveden příklad s výpočtem: vertikální hala o 1/4ha nahradí 8ha pole s ječmenem.
– uskuteční se vazby mezi poli a jednotlivými automatizovanými systémy mezi sebou…
– brambory se budou pěstovat aeroponicky v hale: dnes se dosahuje až 6 sklizní ročně.
– obdobně saláty, rajčata, jahody, okurky… či banány, pomeranče, citróny…
- potravinová soběstačnost bude prvořadý úkol pro společnost:
– vše co se v místě vyrobí, se také v tomto místě spotřebuje.
– automatizace a robotizace umožní velkou rozmanitost produkce na malém prostoru.
– společnost bude vydávat obrovské investice do zemědělství.
– zemědělství čeká největší revoluce od vynálezu ruchadla.
– aktivity lidí se od r.2025 opět přesunou převážně do zemědělství, zpočátku na existenční úrovni, později na zájmové a zážitkové (doplněno grafem vývoje sektorů práce od r.177 6).
c) změny v dopravě
- změna způsobu práce a změna způsobu bydlení si vyžádá i změnu v dopravě.
– uveden příklad Shinkanzen (1964) a „ski way“ pro budoucnost v ČR – proč být mezi posledními s vysokorychlostní železnicí, když můžeme být mezi prvními s nejmodernějšími dopravními systémy – musíme si stavět jediný cíl: být nejlepší na světě.
2.část: Národní hrdost
-
známe svoji historii? - všimnete si, že současné hranice krajů neodpovídají historickým hranicím mezi Čechy-Moravou-Slezskem? (Jihočeský, Vysočina, Pardubický kraj…)
-
Země K oruny Č eské tvořilo: České království , markrabství: Moravské a Lužické (Horní a Dolní Lužice) a jednotlivá knížectví Slezska… ( zobrazeno na map ě ).
– vlajka: bílý a červený pruh (následně se připojením Slovenska přidal modrý klín…).
– útvar ustanovil Karel IV v r.1348 a nechal pro něj zhotovit Svatováclavskou korunu (nejsou to jen české korunovační klenoty, jak se dnes tvrdí, ale klenoty Zemí Koruny…).
– Země vydržely pohromadě více jak 300 let (Horní a Dolní Lužici prodal císař Ferdinand II saskému kurfiřtovi v r.1635; Slezsko podstoupila Marie Terezie Prusku r,1741).
– po právní stránce byly Země Koruny České zrušeny až v r.1918 (téměř po 6ti stoletích).
- Velkomoravská říše – má psané záznamy od 8.století ( zobrazeno na map ě ).
*** máme velmi bohatou historii…*
- nejen hospodářský a politický systém je třeba vyměnit – je třeba povzbudit národní hrdost.
– mnohokrát v životě se člověk dostane do situace, kdy se mu zdá, že je konec, že dál cesta nevede - musí zmobilizovat veškerou vnitřní sílu, aby to nevzdal a neutekl… - aby udělal jeden malý krůček dopředu, pak další a další kroky a zvrátil nepříznivou situaci.
– co je to ta vnitřní síla? Jsou to pojmy jako rodina, vlast, národ…
– to nás zasazuje do širší skupiny, která je naše, je s námi, je pro nás a my jsme s ní a pro ni.
– abychom tu širší skupinu lépe chápali, je třeba ji umět pojmenovat, chápat historii, vztahy a zvyklosti, vytvářené po dlouhá staletí. Jedině tak se o ni můžeme opřít v těžké chvíli.
– to je ta vnitřní síla, která v nás vybudí sílu bojovat a vyhrát.
– jsou to příklady našich předků z dávné a blízké historie, kteří stáli před těžkou volbou a rozhodli se správně a zvítězili. Jsou to ušlechtilí hrdinové, o kterých jsme v dětství četli v pohádkách. Jsou to skuteční hrdinové z masa a kostí, o nichž jsme se učili v hodinách dějepisu. Ti všichni jsou součástí naší výbavy do života a utváří naši národní hrdost.
-
pokud se dostaneme do podrůčí jiného národa nebo země, tak je prvním krokem vždy potlačení národní hrdosti.
-
bagatelizuje se historický význam našich národních hrdinů nebo dokonce se prohlašují jejich skutky za smyšlené a nepravdivé. Za pravdu se mnohdy vydává pravý opak.
– příkladem je Jan Žižka z Trocnova – v nedávném filmu prezentovaný jako krvelačný prodejný bandita s nepatrnými vazbymi na ideje husitství.
– do pozornosti lidí se dostávají jiní hrdinové, jiných národů (např. král Artuš).
– odstraňují se pomníky slavných generálů a staví se pomníky jiným generálům, podle toho, komu jsme momentálně podřízeni (např. maršál Koněv a generál Patton).
- chceme-li být opět silným národem, silným svým duchem, znalostmi a přesvědčením, musíme opět vybudovat národní hrdost.
– máme více jak tisíc let slavnou historii Země Moravské, Země České a Země Slezské.
– do škol, do knih, do filmů a do divadel se musí vrátit výrazné osobnosti našich dějin, na které jsme hrdi: budou to králové, vojevůdci, hrdinové, ale také špičkoví politici, vědci, vynálezci, podnikatelé, sportovci, umělci a další významné osobnosti…
– ti budou našim majákem do budoucích kroků…
-
co můžeme udělat dnes? Musíme najít vůdčí osobnosti. Jak je máme hledat?
-
napište si jména do svých vytvořených šesti knih:
– zlatá: osoby vhodné pro vedení státu.
– stříbrná: jména současných politiků vhodných pro vedení státu.
– bronzová: jména osob pro vedení okresů.
– železná: osob pro vedení ozbrojených sil.
– dřevěná: osob ze sdělovacích prostředků.
– černá: jména osob k potrestání.
- všechno je jen v našich rukou.
*********************** pro případnou diskusi **************************************
-
vize pro ČR musí oslovit srdce.
-
doporučuji k zamyšlení i text o vizi pro Maďarsko od Viktora Orbána – kde mimo jiné oslovuje maďarská srdce – např. staví na tradici maďarské vesnice…
-
najděme obdobné ryze české a moravské fenomény národní hrdosti: lidové kroje, folklórní soubory, zvyky, obyčeje, písně… církevní poutě, skautské či sokolské hnutí… nic z toho, kde se tvořiví a aktivní lidé setkávají, by nemělo pro budoucí generace zmizet.
