Co (ne)máme vědět - chlad

Co (ne)máme vědět (14**)** C6: chlad 8.5.2025

část C doporučení pro konkrétní situace:

text 9: C1 záplavy a povodně + text 10: C2 vedro + vlny veder = sucho

text 11: C3 vítr – bouře (blesky, krupobití) – tornádo + text 1 2: C4 požáry (les, dům…)

text 1 3: C5 sesuvy – laviny (suťové, sněhové)

C6 chlad sněhové bouře

  • pro člověka je chlad stejně nebezpečný jako vedro… chlad doprovází mnohé přírodní události nejen v zimním období a v noci, ale i začátkem jara nebo na podzim v horských oblastech:

… během povodn í (bleskových z přívalových dešťů, ale i z tajícího sněhu) -– viz text 9.

… při rozsáhlém krupobití, sněhové bouř i, v lavin ách a často při zemětřesení ch při blackoutu…

dlouhodobý chlad pocítíme i při tzv „s op ečn é zimě“, kdy popel v atmosféře zastíní Slunce.

  • dopady chladu pro člověka jsou v Evropě podceňovány… ale už nejen na Sahaře sněží…

– sněží v létě i v ČR: např v noci 31. srpna 2010 v okolí Kamenice u Jihlavy napadl sníh (obdobně jako 10.června 1821…).

1 sněhová bouře (vánice, vichřice-blizard…**)

je výrazná tlaková níže (cyklona), kde se tvoří atmosférické srážky (pod bodem mrazu) v podobě silného sněžení, včetně větru a v poslední době i blesků…

– sněhové bouře způsobují polomy v lesích… vítr s námrazou přetrhává elektrická vedení a v obydlené oblasti způsobují sněhovou kalamitu (kolaps dopravy)… propadlé střechy…

– v 03.1993 zahynulo 500 osob při sněhové bouři na východním pobřeží USA.

– v 01.2020 vyhlásili v Kanadě v provincii Nový Foundland poprvé za 36 let stav nouze po silné sněhové bouři: velké množství sněhu (závěje) odklízelo přes 300 vojáků…

– 12.2024 zasáhla Španělsko (po sesuvech a povodních, kde přišlo o život 230 osob) sněhová bouře… - to je příklad budoucího řetězení přírodních katastrof (jedna bude následovat druhou).

  • intenzivní sněhové bouře (sevřené anticyklonami) mohou nad územím setrvat dlouho… a vysoká nadílka sněhu (závěje, mráz…) prodlužuje možnou záchranu zasypaných…

  • sníh komplikuje pohyb – při pohybu v terénu v hlubokém sněhu hrozí přecenění sil a umrznutí.

– obdobně umrzají lidé ve vozidlech, která uvízla v závějích či v zácpách na dálnicích…

  • ničivým jevem jsou sněhové laviny (viz text 13) – v malém padají i ze střech budov.

** doporučení: úkryty v přírodě: vhodné pro podmínky v ČR (i když nemáte příslušné vybavení):

– abyste omezili prochladnutí ve vánici (při ztrátě orientace), je třeba si co nejrychleji najít úkryt.

v krizové situaci jde vždy o záchranu života.

a) rychlý úkryt pod smrkem: s hustými větvemi až k zemi (odlamte pod nimi suché větvičky)

– pak vyhrabejte u paty kmene dole ve sněhu jámu, do které si můžete sednout…

b) rychlý záhrab v závěji, návěji či převěji (sněhová jeskyně) staršího sněhu (min tl. 1,5m):

– hluboká sněhová návěj z hutného pevného sněhu: vyhrabte cca metrovou díru, abyste do ní vlezli (doporučují pro klečící nohy nepromokavé kalhoty či igelit) a strop má být min 40 cm tlustý.

– uvnitř začněte vnitřek opatrně rozšiřovat, abyste se v í mohli posadit… - je-li návěj veliká, můžete rozšiřovat spací místnost ze vstupní chodby do boku, vyhrabat si další prostory (zásoby, vaření, wc).

– stěny a strop musí mít tvar kopule, aby tající voda stékala po stěnách a nekapala na hlavu.

– na dno položte nejlépe suché větve (igelit, karimatku…), abyste seděli/leželi na suchém.

– do sněhové stěny vyvrtejte dva ventilační otvory (nahoře a dole) - „dveře“ udělejte z batohu.

– můžete si udělat i lůžko (co nejvýše: teplý vzduch stoupá vzhůru)…

  • v případě ohrožení stačí v podmínkách ČR pouze prvotní úzká chodba v závěji, abyste si do ní lehli (lépe se zadýchá), s větracím otvorem ve vstupu (není třeba záhrab zbytečně zvyšovat pro sed)

– nahrnutím sněhu (či kvádrů) si vytvořte proti větru větrolam a skryjte se za ním.

c) rychlý zákop (v případě, že trpíte klaustrofobií nebo je málo sněhu na bezpečný strop):

– vyhrabete podlouhlou díru ve sněhu (chrání pouze boční stěny); popř s improvizovanou střechou (celta, větve).

  • v oblastech se sněhovými bouřemi počítejte s tím, že v těchto úkrytech můžete pobýt i 3 dny…

– v našich podmínkách jsou zatím sněhové bouře spojené s horami, tj na horské túry je třeba odcházet s příslušným vybavením (viz text 13 k lavinám), se zásobou vody a kalorických potravin…

nikdy nepodceňujte počasí, může se velmi rychle změnit (!)

– nezapomeňte na kompas – můžete si jej sami vyrobit: zmagnetizovaný špendlík (jehla, drátek) položený na list (i papíru) na hladině vody (v plastové) misce ukáže směr S-J – zmagnetizovat lze třením (jedním směrem) špendlíku ke špičce magnetem, přes baterii… hedvábím… kusem kamene).

– ke vhodnému vybavení patří i tradiční sněžnice (nejste-li na lyžích) – koupíte je „v plastovém“ provedení nebo si je sami vyrobte: ohněte 1-1,2 m dlouhý mladý prut (stromek) a zašpičatělé konce svažte k sobě – pod rám přivažte napříč, kolmo min 3x svázané dvojice mírně přesahujících dřívek jako podklad pro botu, kterou přivážete k oběma stranám rámu sněžnice v místě příčných dřívek (nylonovou šňůru veďte přes prsty, nárt a kolem kotníku) – sněžnice si můžete vyplést provázkem (tenisová raketa).

  • doporučení pokud uváznete v autě během vánice: zůstaňte uvnitř, každou hodinu na 10 min nastartujte motor, nechte běžet topení a pravidelně mírně vyvětrejte (uvnitř vozu nic nezapalujte).

– sněží-li dlouho, občas odhrabte sníh, aby vás zcela nepohřbil…

– pro zachránce: pravidelně trubte a blikejte světly… na anténu přivažte kus výrazné látky.

  • jako prevenci mějte v zimě v autě deky, spacák, pitnou vodu, kalorické potraviny, svítilnu, náhradní teplé oblečení (ponožky, boty), lopatu na sníh, startovací kabely…

  • příprava na sněhovou bouři (doporučení z USA): počítejte s výpadkem el.energie:

– léky a evakuační zavazadlo pro každou osobu, dostatek pitné vody a kalorických potravin.

– lopaty do sněhu, svítilny a náhradní baterie, rádio na kličku… svítilna a vařič na PB.

– dobijte mobil a dotankujte nádrž v autě, dokupte nemrznoucí kapalinu… zásoba soli, posypu…

– uzavřete před mrazy přívod vody k venkovním vodovodním kohoutkům (ty nechte otevřené).

2 proměny sněhu – z vloček v ledové pole

  • 2 cm vody se v oblacích mrazem (krystalizací) přemění ve 20 cm tlustou sněhovou vrstvu (z ledových krystalků seskupených do sněhových vloček).

  • čerstvě napadaný sníh je velmi dobrý zvukový a tepelný izolant (pro přežití rostlin v půdě) a umožňuje v závěji vybudovat sněhový záhrab… či iglú, které lze velmi dobře vytopit svíčkou…

  • čerstvě napadaný sníh je jen ze 3% tvořen ledovými krystalky, 97% připadá na vzduchové mezery a jeho hustota se pak pohybuje od 30 (prašan) do 600 kg/m3 (mokrý sníh).

– sněhová zrna se do sebe zakliňují (urychluje to vítr), zaoblují, propojují a rychle roste soudržnost sněhové pokrývky… následně se zrnka přeměňují v ostré rovné plošky a dole vznikají velké krystaly (tvar dutých pohárků): vrstva vertikálně pevná, ale horizontálně nestabilní (viz deskové laviny).

– opakovaným střídáním cyklů tání a mrazu, vzniká firn… jeho soudržnost roste opakováním cyklů až se postupně sněhové vrstvy promění v led… (a nakonec v ledovec).

– led mění v ledovci s narůstajícím tlakem svoji strukturu.

  • z obdobných cyklů vznikají rampouchy (při větších velikostech dokáží vážně zranit nebo zabít), sněhové či ledové převisy (v přírodě ledové vodopády, ledové či ledovcové jeskyně…).

– 02.2010 spadl v Ostravě Mariánských Horách ledový převis na pětiletou holčičku… vážně ji zranil.

HZS běžně sníh ze střech (rampouchy, převisy) neodklízí, odpovědnost je na majitelích domů

HZS zasahuje jen při ohrožení života či majetku (na školách, nemocnicích…).

  • doporučení: sníh ze střechy odklízet pravidelně: symetricky, nejlépe z obou stran současně a nenahrnovat sníh na jedno místo (proboření…) – pokud hrozí pád rampouchů či převisů minimálně viditelně označit či ohradit takový rizikový prostor na chodnících…

  • varianty sněžení: chladný déšť se sněhem, rychlá sněhová přeháňka (s poklesem dohlednosti), přeháňka ze sněhových zrn (zmrzlý déšť) nebo krupek (mohou namrzat a vytvořit ledovku)…

  • námraza – zmrznutí kapiček vzdušné vlhkosti s/bez přítomnosti mlhy (oblaků) v podobě obalení kompaktní vrstvou ledu (0º -3ºC) nebo bílými trsy (-2º -10ºC) nebo jinovatkou (-8ºC a nižší).

– námraza jemně obalí stromy, stožáry, vedení… omezuje silniční, leteckou dopravu…

  • ledovka – hladká souvislá ledová usazenina z mrznoucího deště či z mrholení: dopadající kapky stačí ještě před zmrznutím po dopadu splynout a vytvoří mechanicky odolnou vrstvu tloušťky až několika cm (na vodorovném i svislém povrchu).

– ledovka obalí, zatíží a ohne (zlomí) stromy, stožáry, vedení… omezuje silniční, leteckou dopravu…

– může způsobit výpadky el.sítí (blackout)… havárie aut, letadel, lodí…

– na povrchu chodníků, cest, silnic… se označuje ledová usazenina jako náledí (vrstva není tak silná jako u ledovky), tj nejprve vznikne náledí a pak ledovka…

– na silnici vznikají též tzv vyjeté koleje nebo zmrazky (opětovné zmrznutí částečně či úplně roztátého sněhu nebo ledu slunečním teplem nebo provozem vozidel) – způsobují havárie aut…

  • krupobití = padání krup rychlostí 30-170 km/h (dle velikosti kroupy) při každé 8-10té bouřce.

– silná bouřka začíná zpravidla nejprve deštěm: velké vodní kapky přejdou následně v kroupy ke konci bouřky… v mnoha případech následuje po silném dlouhém krupobití lokální povodeň (text 9 ).

kroupa: ledová či sněhová hrudka pokrytá jednou čí více vrstvami ledové vody (k cirkulujícím ledovým částicím ve vzestupných vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají kapky vody).

velikost kroupy: od několika mm po více jak 20 cm – kusy ledu mívají i nepravidelný tvar.

– velké kroupy bez problémů prorazí i 9 mm pancéřové sklo s drátěnou výztuží… (okraje mají ostré hrany jako při průstřelu) – takřka nikdy nepadají nad oceánem, ale (zatím) převážně nad pevninou.

– rozbíjí okna, poškozují střechy, fotovoltaiku… auta, zemědělské stroje… plodiny na polích, stromy…

… v ČR v obci Chotutice v 08.1986 kroupy o velikosti 12 cm poničily většinu střech či 08.2010 v Praze kroupy poškodily tisíce zaparkovaných aut a 3 osoby měli poraněnou hlavu a záda.

– kroupy mohou způsobit zranění (od oděrek po vážná zranění či smrt): lidí i zvířat:

… v 04.1888 v Múrádabádu v Indii bylo kroupami velikosti pomeranče zabito přes 230 osob, 1600 ovcí a koz – vrstva krup dosahovala cca 60 cm…

– v poslední době krupobití způsobuje v mnoha městech dopravní kalamity množstvím krup… kroupy velmi rychle dokáží ucpat kanalizaci a způsobit lokální povodně…

  • doporučení: najděte si úkryt (suterén, sklep, vnitřní místnost… dál od oken), chraňte si hlavu…

– poskytněte pomoc starším osobám, dětem, domácím zvířatům…

– auto ochrání silná deka, přikrývka, koberec, rohož… (existují i speciální kryty).

– jste-li v autě, zastavte a zakryjte se bundou, dekou (před úlomky skel) a vyčkejte konec bouřky.

  • na sněhových pláních při slunečním svitu hrozí oslepnutí (z odrazu ultrafialové složky světla), tzv sněžná slepota (čím vyšší nadmořská výška tím je UV intenzivnější).

– projevuje se po několika hodinách prudkou bolestí a světloplachostí – do 2h odezní sama od sebe, pokud nenastane zánět rohovky… (obdoba poškození nezakrytého oka při sváření).

rada: nemnout si oči, hrozí poškození rohovky – je třeba zakrýt obě oči.

– silný vítr, nízké teploty způsobují vysychání očí (syndrom suchého oka) – použijte „umělé slzy“.

doporučení: nosit na sněhu lyžařské brýle nebo helmu s polykarbonátovým štítem.

  • pokud máte kontaktní čočky: vyjměte je, když vidíte barevné kruhy či vidíte rozmazaně…

– nenoste je při velkých mrazech: může dojít k otoku rohovky a k následnému přimrznutí čoček.

  • můžete si sami vyrobit i improvizovanou ochranu očí:

– z tenkého kartonu, z látky, z plátku březové kůry či ze dřeva… - široké k zakrytí obou očí; pro každé oko vyřízněte úzkou štěrbinu (popř výřez pro nos) a dírkami na stranách provlékněte šňůrky…

– obdobnou službu vykoná i svitek filmu… (nebo si můžete minimálně pod každé oko natřít silnou vrstvu z dřevěného uhlí: k omezení slunečního odrazu z tváře do očí)…

3 chlad

  • klesne-li naše tělesná teplota pod 35 º****C vzniká podchlazení organismu (hypotermie) a omrzliny.

– první obranou reakcí je postupné odkrvení periférií těla (projevuje se zblednutím) a svalový třes…

zvýší se metabolismus… a následuje omezení oxidace (tkáňové dušení: projevuje se zčervenáním)

paradoxně můžeme pociťovat teplo… dále se snižuje krevní tlak a zpomaluje tep… přichází ospalost, halucinace… ztráta vědomí… zástava.

  • mezi symptomy patří pomalá nebo nesrozumitelná řeč, podrážděnost/apatie, výpadky paměti, dezorientace, nekontrolovatelný třes, ospalost, opakované zakopávání, zjevné vyčerpání…

  • faktory ovlivňující ztrátu tepla: (opačně lze tyto faktory využít při vlnách vedra – viz text 1 0 )

vlhkost: vlhké oblečení zvyšuje výdej tepla (organismus lépe snáší suchý mráz než vlhké teplo),

ve studené vodě se násobně zvyšuje výdej tepla…

vítr: proudění vzduchu způsobuje rychlejší odvod tepla.

fyzický stav: snáze prochladnou vyhublí či hladovějící; vyčerpaní; mokří; pod vlivem alkoholu či drog; krvácející; staří lidé a novorozenci… a odolnější jsou otužilci a lidé žijící v chladu (horalé)…

  • rada: u prochladlých osob se zástavou je třeba prodloužit oživování… (jako u topících).

– pokud dojde k rychlé ztrátě tepla, zahřívejte rychle (při pomalé ztrátě tepla zahřívejte pomalu).

– teplé předměty přikládejte na žaludek, na kříž, do podpaží, dozadu na krk, do podpaždí, mezi stehna, na zápěstí – teplo se pak roznese po těle.

** omrzliny – bolestivé poranění – dělí se dle závažnosti tradičně do čtyř stupňů (jako popáleniny).

– vlivem chladu (větru a vlhkosti) při nízkých teplotách ztrácí (nejen odkrytá) kůže citlivost (zejména prsty, nos, uši…) z důvodu odkrvení a dochází k poškození (postupně až k odumření).

– omrzlina se vyvíjí zpravidla postupně (během několika hodin až dnů), tj není hned jasný stupeň:

  1. stupeň: bledá chladná kůže: pak zčervenání, citlivost/bolest, pocity trnutí či pálení, otoky…

  2. stupeň: výraznější otok, tvorba puchýřů (nejprve čirý až zakalený obsah, poté krvavý)…

  3. stupeň: modročerné zbarvení… 4. stupeň: černohnědé zbarvení – hrozí amputace.

  • doporučení: první pomoc – ruce do podpaží… nechodit na omrzlých nohou…

– omezit celkové podchlazení (přidat oblečení… přesun do závětří a postupně do sucha a tepla…).

– vyměnit vlhké oblečení za suché (!) + po chvíli teplé sladké nealkoholické nápoje (ne jídlo).

– izolovat od země, zahřívat (tělem, teplými kameny).

– nedoporučuje se poškozená místa třít, masírovat… ani vystavovat sálavému teplu (oheň, fén…).

– pomalu postiženého zahřívejte, začněte trupem (v končetinách je pro srdce chladní krev), obalte mu hlavu a krk teplou dekou.

– nejlépe vložte končetinu nejprve do studené vody, jejíž teplotu postupně zvyšujete do 38ºC.

– na obličej vložit teplý obklad… a po té naneste regenerační krém.

– silné omrzlin poté překrýt čistým plátnem (sterilním obvazem) + léky proti bolesti.

– rozmrzlé omrzliny nesmí následně znovu omrznout… (a budou náchylnější k působení chladu).

  • vlhkému chladu jsou vystavení vojáci v zákopech, trosečníci, osoby v zemljankách…

– oznobeniny jsou kožní změny způsobené opakovaným chladem (v teple červené, v chladu modré) např pracovníků mrazíren…

4 výpadky tepla

  • cíl udržení tepla: a**)** doporučení pro pobyt v budovách: lokální blackout v zimě:

nemáte-li krb nebo kamna na pevná paliva:

– přesuňte se všichni do jedné (menší) místnosti s nejmenším oknem (nejlépe bez oken).

– okno zakryjte okenicí, venkovními a vnitřními žaluziemi, závěsy… přelepte termoizolační fólií…

  • oblečte si několik vrstev tenčího oblečení… včetně rukavic, čepice, teplých bot…

– sedněte si všichni pohromadě a zabalte se do všech možných textilií (deky, závěsy, ručníky…), včetně novin, bublinkových fólií… – takto zakrytí musí být zejména děti a senioři.

– nebo zalehněte do peřin, spacáků (nejlépe péřových či určených pro bivakování na sněhu), ale vyhněte se přehřátí a propocení – pravidelně jezte a pijte.

  • pokuste se zamezit průvanu ve dveřích improvizovaným těsněním ze zmačkaných novin… hadrů.

  • přitápějte si petrolejovou či PB lampou, kamínky na PB, svíčkou pod květináčem… (větrejte!).

b) udržení tepla: doporučení pro pobyt v přírodě ve sněhu:

– oblečte si několik vrstev tenčího oblečení a vše zakryjte větru a vodě odolnou vnější vrstvou… včetně rukavic, čepice, kukly, teplých vodě odolných bot… zakrývejte si ústa šálou.

– můžete si vycpat oděv (boty) i nějakým izolačním materiálem (noviny, sláma…).

– pokud to lze, udržujte oděv v suchu, v čistotě…, aby neztrácel své izolační vlastnosti.

**** pokud budete muset opustit budovy, vyhrabte si v návěji záhrab (viz výše bod 1b ) nebo postavte iglu (kopuli) ze sněhových kvádrů (ulehlý sníh) kladených na sebe v „cihlové a klenbové vazbě“ (v prstencích nebo plynule ve spirále) s nižší vstupní chodbou (může být zahnutá do pravého úhlu), potřebujete lopatu; lze i plnit sněhem nějakou formu např plastový kýbl…

– v záhrabu i v iglu se dá i vařit na PB vařiči (či na lihové „postýlce“): nezapomeňte větrat.

– spěte vždy v suchém oblečení na izolační vrstvě v dobrém spacáku (s volnými větracími otvory).

  • nebo si postavte přístřešek: stěny z kvádrů a střechu z propletených větví (lyží, hamaky) zakrytých plachtou, celtou, igelity, dekou, hadry…) a zaházenou min 20 cm vrstvou sněhu.

  • přírodní izolace pro spaní (i pro spaní pod hvězdami,když nemá sněžit): nejprve si (na ušlapaný sníh na rovné ploše) vytvořte rošt z větších větví a na ně naklaďte suché větvičky (větvičky s jehličím studí) – nemáte-li karimatku, naplňte suchými větvičkami (senem) hrubší pytel – je-li venku více jak -5ºC potřebujete kuklu na obličej, teplou čepici… a dobrý je ledvinový pás… (do spacáku si v obalu vložte na noc i boty, dobrý je gumový termofor nebo plastová lahev s teplou vodou) – na spacák celtu - nemáte-li spacák, volte krmelec či seník…

– doporučujeme před zalehnutím kalorické jídlo (chleba se špekem apod) a teplý čaj.

  • uvedené stavby zaberou cca 2h podle velikosti stavby (v zimě se rychle stmívá).

Doporučení: vždy dbejte o bezpečnost: neohrozí mne při větru pád stromu, silné větve, kamení…?

je zvolené místo dostatečně chráněné před větrem? v průběhu noci se vítr otočí, tj co uděláte?

nejsem v soutěsce či blízko toku, kde by mne mohla ohrozit blesková povodeň?

nejsem na stezce, kterou pravidelně používá lesní zvěř (či lesní traktor)?

ochránil jsem si potraviny před zvěří (medvěd, vlk, vzteklá liška… hladové myši…) zavěšením?

v horách nedělejte záhrab v převěji, když nevíte, co je pod ním: co když je tam jen díra do údolí?

nemůže mne zasáhnout projíždějící lavina ? …nejsem v lavinovém žlabu? (vit text 13)…

  • hodně pijte: i v chladu můžete trpět dehydratací – sníh či led před pitím rozmrzněte, rozpouštějte.

  • oheň na sněhu: rozdělejte jej na podkladu bez sněhu, na kameni nebo na dřevěném roštu.

… uložte šikmo (aby voda stékala) plochý kámen na dva větší příčné kameny, rozdělejte pod ním oheň a na plochý kámen dejte kus ledu (stékající vodu lze usměrnit drobnými kamínky do nádoby).

… je-li sníh hluboký, rozdělejte tzv „chrámový oheň“ na vyvýšeném roštu na vidlicích 4 kůlů…

… při silném větru rozdělejte oheň ve vyhloubeném šikmém příkopu.

*** 5** sopečná zima – výrazné ochlazení a šero-tma*

– sopečnou zimu vyvolá výbuch supervulkánů (či Sibiřského chocholu): popílek a sopečné plyny v atmosféře neumožní slunečním paprskům proniknout k povrchu země (sopečná tma)…

– modely předpokládají výrazný pokles teplot.

– půjde o událost mimořádného (planetárního) rozsahu spojenou s kontaminací zdrojů (vody), s dlouhodobým nedostatkem potravin, s epidemiemi, s chaosem, s vymíráním (boj všech proti všem).

– žel nepůjde jen o izolovaný jev (o „zimu“ jako takovou), ale dle modelů půjde o řetězovou aktivaci supervulkánů spojenou se zemětřeseními (s M 9 a výše) a s výraznými jevy v atmosféře…

– dle modelů nepotrvá relativně sopečná zima dlouho (popílek se postupně usadí), pokud nepůjde o dlouhodobé výlevy lávy, ale následné podmínky pro zachování života budou minimální – navíc mnohé modely počítají ještě s následným „výdechem“ země tj s planetární potopou…

  • na uvedené skutečnosti se nelze individuálně připravit (ani v rámci jednoho státu), ale je nutné spojit síly celoplanetárně (viz např navržená degazace S ibiřského chocholu – viz text 3).

*** pro pěstitele vize:* podobné texty by měly být součástí výuky ve školách všech stupňů, včetně praktického nácviku uvedených doporučení.

– lidské vědomí (viz texty Kdo je člověk? ) se odmítá zabývat mimořádnými událostmi velkého rozsahu z obav a ze strachu (strach je paradoxně vyvolán nedostatkem praktické přípravy – tj je třeba přetnout toto „bludné kolo“ informacemi a praxí… a to co nejdříve…).

*************** pokračování – v příštím textu: blackout