Co (ne)máme vědět (14**)** – C6: chlad 8.5.2025
část C doporučení pro konkrétní situace:
text 9: C1 záplavy a povodně + text 10: C2 vedro + vlny veder = sucho
text 11: C3 vítr – bouře (blesky, krupobití) – tornádo + text 1 2: C4 požáry (les, dům…)
text 1 3: C5 sesuvy – laviny (suťové, sněhové)
C6 chlad – sněhové bouře
- pro člověka je chlad stejně nebezpečný jako vedro… chlad doprovází mnohé přírodní události nejen v zimním období a v noci, ale i začátkem jara nebo na podzim v horských oblastech:
… během povodn í (bleskových z přívalových dešťů, ale i z tajícího sněhu) -– viz text 9.
… při rozsáhlém krupobití, sněhové bouř i, v lavin ách … a často při zemětřesení ch … při blackoutu…
… dlouhodobý chlad pocítíme i při tzv „s op ečn é zimě“, kdy popel v atmosféře zastíní Slunce.
- dopady chladu pro člověka jsou v Evropě podceňovány… ale už nejen na Sahaře sněží…
– sněží v létě i v ČR: např v noci 31. srpna 2010 v okolí Kamenice u Jihlavy napadl sníh (obdobně jako 10.června 1821…).
1 sněhová bouře (vánice, vichřice-blizard…**)
je výrazná tlaková níže (cyklona), kde se tvoří atmosférické srážky (pod bodem mrazu) v podobě silného sněžení, včetně větru a v poslední době i blesků…
– sněhové bouře způsobují polomy v lesích… vítr s námrazou přetrhává elektrická vedení a v obydlené oblasti způsobují sněhovou kalamitu (kolaps dopravy)… propadlé střechy…
– v 03.1993 zahynulo 500 osob při sněhové bouři na východním pobřeží USA.
– v 01.2020 vyhlásili v Kanadě v provincii Nový Foundland poprvé za 36 let stav nouze po silné sněhové bouři: velké množství sněhu (závěje) odklízelo přes 300 vojáků…
– 12.2024 zasáhla Španělsko (po sesuvech a povodních, kde přišlo o život 230 osob) sněhová bouře… - to je příklad budoucího řetězení přírodních katastrof (jedna bude následovat druhou).
-
intenzivní sněhové bouře (sevřené anticyklonami) mohou nad územím setrvat dlouho… a vysoká nadílka sněhu (závěje, mráz…) prodlužuje možnou záchranu zasypaných…
-
sníh komplikuje pohyb – při pohybu v terénu v hlubokém sněhu hrozí přecenění sil a umrznutí.
– obdobně umrzají lidé ve vozidlech, která uvízla v závějích či v zácpách na dálnicích…
- ničivým jevem jsou sněhové laviny (viz text 13) – v malém padají i ze střech budov.
** doporučení: úkryty v přírodě: vhodné pro podmínky v ČR (i když nemáte příslušné vybavení):
– abyste omezili prochladnutí ve vánici (při ztrátě orientace), je třeba si co nejrychleji najít úkryt.
– v krizové situaci jde vždy o záchranu života.
a) rychlý úkryt pod smrkem: s hustými větvemi až k zemi (odlamte pod nimi suché větvičky)
– pak vyhrabejte u paty kmene dole ve sněhu jámu, do které si můžete sednout…
b) rychlý záhrab v závěji, návěji či převěji (sněhová jeskyně) staršího sněhu (min tl. 1,5m):
– hluboká sněhová návěj z hutného pevného sněhu: vyhrabte cca metrovou díru, abyste do ní vlezli (doporučují pro klečící nohy nepromokavé kalhoty či igelit) a strop má být min 40 cm tlustý.
– uvnitř začněte vnitřek opatrně rozšiřovat, abyste se v í mohli posadit… - je-li návěj veliká, můžete rozšiřovat spací místnost ze vstupní chodby do boku, vyhrabat si další prostory (zásoby, vaření, wc).
– stěny a strop musí mít tvar kopule, aby tající voda stékala po stěnách a nekapala na hlavu.
– na dno položte nejlépe suché větve (igelit, karimatku…), abyste seděli/leželi na suchém.
– do sněhové stěny vyvrtejte dva ventilační otvory (nahoře a dole) - „dveře“ udělejte z batohu.
– můžete si udělat i lůžko (co nejvýše: teplý vzduch stoupá vzhůru)…
- v případě ohrožení stačí v podmínkách ČR pouze prvotní úzká chodba v závěji, abyste si do ní lehli (lépe se zadýchá), s větracím otvorem ve vstupu (není třeba záhrab zbytečně zvyšovat pro sed)
– nahrnutím sněhu (či kvádrů) si vytvořte proti větru větrolam a skryjte se za ním.
c) rychlý zákop (v případě, že trpíte klaustrofobií nebo je málo sněhu na bezpečný strop):
– vyhrabete podlouhlou díru ve sněhu (chrání pouze boční stěny); popř s improvizovanou střechou (celta, větve).
- v oblastech se sněhovými bouřemi počítejte s tím, že v těchto úkrytech můžete pobýt i 3 dny…
– v našich podmínkách jsou zatím sněhové bouře spojené s horami, tj na horské túry je třeba odcházet s příslušným vybavením (viz text 13 k lavinám), se zásobou vody a kalorických potravin…
– nikdy nepodceňujte počasí, může se velmi rychle změnit (!)
– nezapomeňte na kompas – můžete si jej sami vyrobit: zmagnetizovaný špendlík (jehla, drátek) položený na list (i papíru) na hladině vody (v plastové) misce ukáže směr S-J – zmagnetizovat lze třením (jedním směrem) špendlíku ke špičce magnetem, přes baterii… hedvábím… kusem kamene).
– ke vhodnému vybavení patří i tradiční sněžnice (nejste-li na lyžích) – koupíte je „v plastovém“ provedení nebo si je sami vyrobte: ohněte 1-1,2 m dlouhý mladý prut (stromek) a zašpičatělé konce svažte k sobě – pod rám přivažte napříč, kolmo min 3x svázané dvojice mírně přesahujících dřívek jako podklad pro botu, kterou přivážete k oběma stranám rámu sněžnice v místě příčných dřívek (nylonovou šňůru veďte přes prsty, nárt a kolem kotníku) – sněžnice si můžete vyplést provázkem (tenisová raketa).
- doporučení pokud uváznete v autě během vánice: zůstaňte uvnitř, každou hodinu na 10 min nastartujte motor, nechte běžet topení a pravidelně mírně vyvětrejte (uvnitř vozu nic nezapalujte).
– sněží-li dlouho, občas odhrabte sníh, aby vás zcela nepohřbil…
– pro zachránce: pravidelně trubte a blikejte světly… na anténu přivažte kus výrazné látky.
-
jako prevenci mějte v zimě v autě deky, spacák, pitnou vodu, kalorické potraviny, svítilnu, náhradní teplé oblečení (ponožky, boty), lopatu na sníh, startovací kabely…
-
příprava na sněhovou bouři (doporučení z USA): počítejte s výpadkem el.energie:
– léky a evakuační zavazadlo pro každou osobu, dostatek pitné vody a kalorických potravin.
– lopaty do sněhu, svítilny a náhradní baterie, rádio na kličku… svítilna a vařič na PB.
– dobijte mobil a dotankujte nádrž v autě, dokupte nemrznoucí kapalinu… zásoba soli, posypu…
– uzavřete před mrazy přívod vody k venkovním vodovodním kohoutkům (ty nechte otevřené).
2 proměny sněhu – z vloček v ledové pole
-
2 cm vody se v oblacích mrazem (krystalizací) přemění ve 20 cm tlustou sněhovou vrstvu (z ledových krystalků seskupených do sněhových vloček).
-
čerstvě napadaný sníh je velmi dobrý zvukový a tepelný izolant (pro přežití rostlin v půdě) a umožňuje v závěji vybudovat sněhový záhrab… či iglú, které lze velmi dobře vytopit svíčkou…
-
čerstvě napadaný sníh je jen ze 3% tvořen ledovými krystalky, 97% připadá na vzduchové mezery a jeho hustota se pak pohybuje od 30 (prašan) do 600 kg/m3 (mokrý sníh).
– sněhová zrna se do sebe zakliňují (urychluje to vítr), zaoblují, propojují a rychle roste soudržnost sněhové pokrývky… následně se zrnka přeměňují v ostré rovné plošky a dole vznikají velké krystaly (tvar dutých pohárků): vrstva vertikálně pevná, ale horizontálně nestabilní (viz deskové laviny).
– opakovaným střídáním cyklů tání a mrazu, vzniká firn… jeho soudržnost roste opakováním cyklů až se postupně sněhové vrstvy promění v led… (a nakonec v ledovec).
– led mění v ledovci s narůstajícím tlakem svoji strukturu.
- z obdobných cyklů vznikají rampouchy (při větších velikostech dokáží vážně zranit nebo zabít), sněhové či ledové převisy (v přírodě ledové vodopády, ledové či ledovcové jeskyně…).
– 02.2010 spadl v Ostravě Mariánských Horách ledový převis na pětiletou holčičku… vážně ji zranil.
– HZS běžně sníh ze střech (rampouchy, převisy) neodklízí, odpovědnost je na majitelích domů…
HZS zasahuje jen při ohrožení života či majetku (na školách, nemocnicích…).
-
doporučení: sníh ze střechy odklízet pravidelně: symetricky, nejlépe z obou stran současně a nenahrnovat sníh na jedno místo (proboření…) – pokud hrozí pád rampouchů či převisů minimálně viditelně označit či ohradit takový rizikový prostor na chodnících…
-
varianty sněžení: chladný déšť se sněhem, rychlá sněhová přeháňka (s poklesem dohlednosti), přeháňka ze sněhových zrn (zmrzlý déšť) nebo krupek (mohou namrzat a vytvořit ledovku)…
-
námraza – zmrznutí kapiček vzdušné vlhkosti s/bez přítomnosti mlhy (oblaků) v podobě obalení kompaktní vrstvou ledu (0º -3ºC) nebo bílými trsy (-2º -10ºC) nebo jinovatkou (-8ºC a nižší).
– námraza jemně obalí stromy, stožáry, vedení… omezuje silniční, leteckou dopravu…
- ledovka – hladká souvislá ledová usazenina z mrznoucího deště či z mrholení: dopadající kapky stačí ještě před zmrznutím po dopadu splynout a vytvoří mechanicky odolnou vrstvu tloušťky až několika cm (na vodorovném i svislém povrchu).
– ledovka obalí, zatíží a ohne (zlomí) stromy, stožáry, vedení… omezuje silniční, leteckou dopravu…
– může způsobit výpadky el.sítí (blackout)… havárie aut, letadel, lodí…
– na povrchu chodníků, cest, silnic… se označuje ledová usazenina jako náledí (vrstva není tak silná jako u ledovky), tj nejprve vznikne náledí a pak ledovka…
– na silnici vznikají též tzv vyjeté koleje nebo zmrazky (opětovné zmrznutí částečně či úplně roztátého sněhu nebo ledu slunečním teplem nebo provozem vozidel) – způsobují havárie aut…
- krupobití = padání krup rychlostí 30-170 km/h (dle velikosti kroupy) při každé 8-10té bouřce.
– silná bouřka začíná zpravidla nejprve deštěm: velké vodní kapky přejdou následně v kroupy ke konci bouřky… v mnoha případech následuje po silném dlouhém krupobití lokální povodeň (text 9 ).
– kroupa: ledová či sněhová hrudka pokrytá jednou čí více vrstvami ledové vody (k cirkulujícím ledovým částicím ve vzestupných vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají kapky vody).
– velikost kroupy: od několika mm po více jak 20 cm – kusy ledu mívají i nepravidelný tvar.
– velké kroupy bez problémů prorazí i 9 mm pancéřové sklo s drátěnou výztuží… (okraje mají ostré hrany jako při průstřelu) – takřka nikdy nepadají nad oceánem, ale (zatím) převážně nad pevninou.
– rozbíjí okna, poškozují střechy, fotovoltaiku… auta, zemědělské stroje… plodiny na polích, stromy…
… v ČR v obci Chotutice v 08.1986 kroupy o velikosti 12 cm poničily většinu střech či 08.2010 v Praze kroupy poškodily tisíce zaparkovaných aut a 3 osoby měli poraněnou hlavu a záda.
– kroupy mohou způsobit zranění (od oděrek po vážná zranění či smrt): lidí i zvířat:
… v 04.1888 v Múrádabádu v Indii bylo kroupami velikosti pomeranče zabito přes 230 osob, 1600 ovcí a koz – vrstva krup dosahovala cca 60 cm…
– v poslední době krupobití způsobuje v mnoha městech dopravní kalamity množstvím krup… kroupy velmi rychle dokáží ucpat kanalizaci a způsobit lokální povodně…
- doporučení: najděte si úkryt (suterén, sklep, vnitřní místnost… dál od oken), chraňte si hlavu…
– poskytněte pomoc starším osobám, dětem, domácím zvířatům…
– auto ochrání silná deka, přikrývka, koberec, rohož… (existují i speciální kryty).
– jste-li v autě, zastavte a zakryjte se bundou, dekou (před úlomky skel) a vyčkejte konec bouřky.
- na sněhových pláních při slunečním svitu hrozí oslepnutí (z odrazu ultrafialové složky světla), tzv sněžná slepota (čím vyšší nadmořská výška tím je UV intenzivnější).
– projevuje se po několika hodinách prudkou bolestí a světloplachostí – do 2h odezní sama od sebe, pokud nenastane zánět rohovky… (obdoba poškození nezakrytého oka při sváření).
rada: nemnout si oči, hrozí poškození rohovky – je třeba zakrýt obě oči.
– silný vítr, nízké teploty způsobují vysychání očí (syndrom suchého oka) – použijte „umělé slzy“.
doporučení: nosit na sněhu lyžařské brýle nebo helmu s polykarbonátovým štítem.
- pokud máte kontaktní čočky: vyjměte je, když vidíte barevné kruhy či vidíte rozmazaně…
– nenoste je při velkých mrazech: může dojít k otoku rohovky a k následnému přimrznutí čoček.
- můžete si sami vyrobit i improvizovanou ochranu očí:
– z tenkého kartonu, z látky, z plátku březové kůry či ze dřeva… - široké k zakrytí obou očí; pro každé oko vyřízněte úzkou štěrbinu (popř výřez pro nos) a dírkami na stranách provlékněte šňůrky…
– obdobnou službu vykoná i svitek filmu… (nebo si můžete minimálně pod každé oko natřít silnou vrstvu z dřevěného uhlí: k omezení slunečního odrazu z tváře do očí)…
3 chlad
- klesne-li naše tělesná teplota pod 35 º****C vzniká podchlazení organismu (hypotermie) a omrzliny.
– první obranou reakcí je postupné odkrvení periférií těla (projevuje se zblednutím) a svalový třes…
zvýší se metabolismus… a následuje omezení oxidace (tkáňové dušení: projevuje se zčervenáním)
paradoxně můžeme pociťovat teplo… dále se snižuje krevní tlak a zpomaluje tep… přichází ospalost, halucinace… ztráta vědomí… zástava.
-
mezi symptomy patří pomalá nebo nesrozumitelná řeč, podrážděnost/apatie, výpadky paměti, dezorientace, nekontrolovatelný třes, ospalost, opakované zakopávání, zjevné vyčerpání…
-
faktory ovlivňující ztrátu tepla: (opačně lze tyto faktory využít při vlnách vedra – viz text 1 0 )
– vlhkost: vlhké oblečení zvyšuje výdej tepla (organismus lépe snáší suchý mráz než vlhké teplo),
ve studené vodě se násobně zvyšuje výdej tepla…
– vítr: proudění vzduchu způsobuje rychlejší odvod tepla.
– fyzický stav: snáze prochladnou vyhublí či hladovějící; vyčerpaní; mokří; pod vlivem alkoholu či drog; krvácející; staří lidé a novorozenci… a odolnější jsou otužilci a lidé žijící v chladu (horalé)…
- rada: u prochladlých osob se zástavou je třeba prodloužit oživování… (jako u topících).
– pokud dojde k rychlé ztrátě tepla, zahřívejte rychle (při pomalé ztrátě tepla zahřívejte pomalu).
– teplé předměty přikládejte na žaludek, na kříž, do podpaží, dozadu na krk, do podpaždí, mezi stehna, na zápěstí – teplo se pak roznese po těle.
** omrzliny – bolestivé poranění – dělí se dle závažnosti tradičně do čtyř stupňů (jako popáleniny).
– vlivem chladu (větru a vlhkosti) při nízkých teplotách ztrácí (nejen odkrytá) kůže citlivost (zejména prsty, nos, uši…) z důvodu odkrvení a dochází k poškození (postupně až k odumření).
– omrzlina se vyvíjí zpravidla postupně (během několika hodin až dnů), tj není hned jasný stupeň:
-
stupeň: bledá chladná kůže: pak zčervenání, citlivost/bolest, pocity trnutí či pálení, otoky…
-
stupeň: výraznější otok, tvorba puchýřů (nejprve čirý až zakalený obsah, poté krvavý)…
-
stupeň: modročerné zbarvení… 4. stupeň: černohnědé zbarvení – hrozí amputace.
- doporučení: první pomoc – ruce do podpaží… nechodit na omrzlých nohou…
– omezit celkové podchlazení (přidat oblečení… přesun do závětří a postupně do sucha a tepla…).
– vyměnit vlhké oblečení za suché (!) + po chvíli teplé sladké nealkoholické nápoje (ne jídlo).
– izolovat od země, zahřívat (tělem, teplými kameny).
– nedoporučuje se poškozená místa třít, masírovat… ani vystavovat sálavému teplu (oheň, fén…).
– pomalu postiženého zahřívejte, začněte trupem (v končetinách je pro srdce chladní krev), obalte mu hlavu a krk teplou dekou.
– nejlépe vložte končetinu nejprve do studené vody, jejíž teplotu postupně zvyšujete do 38ºC.
– na obličej vložit teplý obklad… a po té naneste regenerační krém.
– silné omrzlin poté překrýt čistým plátnem (sterilním obvazem) + léky proti bolesti.
– rozmrzlé omrzliny nesmí následně znovu omrznout… (a budou náchylnější k působení chladu).
- vlhkému chladu jsou vystavení vojáci v zákopech, trosečníci, osoby v zemljankách…
– oznobeniny jsou kožní změny způsobené opakovaným chladem (v teple červené, v chladu modré) např pracovníků mrazíren…
4 výpadky tepla
- cíl udržení tepla: a**)** doporučení pro pobyt v budovách: – lokální blackout v zimě:
nemáte-li krb nebo kamna na pevná paliva:
– přesuňte se všichni do jedné (menší) místnosti s nejmenším oknem (nejlépe bez oken).
– okno zakryjte okenicí, venkovními a vnitřními žaluziemi, závěsy… přelepte termoizolační fólií…
- oblečte si několik vrstev tenčího oblečení… včetně rukavic, čepice, teplých bot…
– sedněte si všichni pohromadě a zabalte se do všech možných textilií (deky, závěsy, ručníky…), včetně novin, bublinkových fólií… – takto zakrytí musí být zejména děti a senioři.
– nebo zalehněte do peřin, spacáků (nejlépe péřových či určených pro bivakování na sněhu), ale vyhněte se přehřátí a propocení – pravidelně jezte a pijte.
-
pokuste se zamezit průvanu ve dveřích improvizovaným těsněním ze zmačkaných novin… hadrů.
-
přitápějte si petrolejovou či PB lampou, kamínky na PB, svíčkou pod květináčem… (větrejte!).
b) udržení tepla: doporučení pro pobyt v přírodě ve sněhu:
– oblečte si několik vrstev tenčího oblečení a vše zakryjte větru a vodě odolnou vnější vrstvou… včetně rukavic, čepice, kukly, teplých vodě odolných bot… zakrývejte si ústa šálou.
– můžete si vycpat oděv (boty) i nějakým izolačním materiálem (noviny, sláma…).
– pokud to lze, udržujte oděv v suchu, v čistotě…, aby neztrácel své izolační vlastnosti.
**** pokud budete muset opustit budovy, vyhrabte si v návěji záhrab (viz výše bod 1b ) nebo postavte iglu (kopuli) ze sněhových kvádrů (ulehlý sníh) kladených na sebe v „cihlové a klenbové vazbě“ (v prstencích nebo plynule ve spirále) s nižší vstupní chodbou (může být zahnutá do pravého úhlu), potřebujete lopatu; lze i plnit sněhem nějakou formu např plastový kýbl…
– v záhrabu i v iglu se dá i vařit na PB vařiči (či na lihové „postýlce“): nezapomeňte větrat.
– spěte vždy v suchém oblečení na izolační vrstvě v dobrém spacáku (s volnými větracími otvory).
-
nebo si postavte přístřešek: stěny z kvádrů a střechu z propletených větví (lyží, hamaky) zakrytých plachtou, celtou, igelity, dekou, hadry…) a zaházenou min 20 cm vrstvou sněhu.
-
přírodní izolace pro spaní (i pro spaní pod hvězdami,když nemá sněžit): nejprve si (na ušlapaný sníh na rovné ploše) vytvořte rošt z větších větví a na ně naklaďte suché větvičky (větvičky s jehličím studí) – nemáte-li karimatku, naplňte suchými větvičkami (senem) hrubší pytel – je-li venku více jak -5ºC potřebujete kuklu na obličej, teplou čepici… a dobrý je ledvinový pás… (do spacáku si v obalu vložte na noc i boty, dobrý je gumový termofor nebo plastová lahev s teplou vodou) – na spacák celtu - nemáte-li spacák, volte krmelec či seník…
– doporučujeme před zalehnutím kalorické jídlo (chleba se špekem apod) a teplý čaj.
- uvedené stavby zaberou cca 2h podle velikosti stavby (v zimě se rychle stmívá).
Doporučení: vždy dbejte o bezpečnost: neohrozí mne při větru pád stromu, silné větve, kamení…?
– je zvolené místo dostatečně chráněné před větrem? v průběhu noci se vítr otočí, tj co uděláte?
– nejsem v soutěsce či blízko toku, kde by mne mohla ohrozit blesková povodeň?
– nejsem na stezce, kterou pravidelně používá lesní zvěř (či lesní traktor)?
– ochránil jsem si potraviny před zvěří (medvěd, vlk, vzteklá liška… hladové myši…) zavěšením?
– v horách nedělejte záhrab v převěji, když nevíte, co je pod ním: co když je tam jen díra do údolí?
– nemůže mne zasáhnout projíždějící lavina ? …nejsem v lavinovém žlabu? (vit text 13)…
-
hodně pijte: i v chladu můžete trpět dehydratací – sníh či led před pitím rozmrzněte, rozpouštějte.
-
oheň na sněhu: rozdělejte jej na podkladu bez sněhu, na kameni nebo na dřevěném roštu.
… uložte šikmo (aby voda stékala) plochý kámen na dva větší příčné kameny, rozdělejte pod ním oheň a na plochý kámen dejte kus ledu (stékající vodu lze usměrnit drobnými kamínky do nádoby).
… je-li sníh hluboký, rozdělejte tzv „chrámový oheň“ na vyvýšeném roštu na vidlicích 4 kůlů…
… při silném větru rozdělejte oheň ve vyhloubeném šikmém příkopu.
*** 5** sopečná zima – výrazné ochlazení a šero-tma*
– sopečnou zimu vyvolá výbuch supervulkánů (či Sibiřského chocholu): popílek a sopečné plyny v atmosféře neumožní slunečním paprskům proniknout k povrchu země (sopečná tma)…
– modely předpokládají výrazný pokles teplot.
– půjde o událost mimořádného (planetárního) rozsahu spojenou s kontaminací zdrojů (vody), s dlouhodobým nedostatkem potravin, s epidemiemi, s chaosem, s vymíráním (boj všech proti všem).
– žel nepůjde jen o izolovaný jev (o „zimu“ jako takovou), ale dle modelů půjde o řetězovou aktivaci supervulkánů spojenou se zemětřeseními (s M 9 a výše) a s výraznými jevy v atmosféře…
– dle modelů nepotrvá relativně sopečná zima dlouho (popílek se postupně usadí), pokud nepůjde o dlouhodobé výlevy lávy, ale následné podmínky pro zachování života budou minimální – navíc mnohé modely počítají ještě s následným „výdechem“ země tj s planetární potopou…
- na uvedené skutečnosti se nelze individuálně připravit (ani v rámci jednoho státu), ale je nutné spojit síly celoplanetárně (viz např navržená degazace S ibiřského chocholu – viz text 3).
*** pro pěstitele vize:* podobné texty by měly být součástí výuky ve školách všech stupňů, včetně praktického nácviku uvedených doporučení.
– lidské vědomí (viz texty Kdo je člověk? ) se odmítá zabývat mimořádnými událostmi velkého rozsahu z obav a ze strachu (strach je paradoxně vyvolán nedostatkem praktické přípravy – tj je třeba přetnout toto „bludné kolo“ informacemi a praxí… a to co nejdříve…).
*************** pokračování – v příštím textu: blackout