Co (ne)máme vědět - povodně

Rosta · březen 5, 2025, 12:46pm

Co (ne)máme vědět (9) – povodně 3.3.2025

část A připravenost na události velkého rozsahu – text 7-8

část B zabezpečení majetku – text 8

část C doporučení pro konkrétní situace

nespoléhejte na to, že budete varováni – většina katastrof přijde náhle, často v noci – někdy budete mít několik hodin, někdy jen několik minut a jindy jen desítky vteřin…

– obecně: existuje kolísavý zvuk sirény (všeobecná výstraha) zní po dobu 140 sekund – zní, když hrozí nějaké nebezpečí – občan by se měl ukrýt, zavřít okna a dveře a sledovat TV či radio…

– neuslyšíte ho asi při blackoutu a ani při EMI – a v neděli či v noci? - velké krize přicházejí rychle

vždy ale platí psychologická zásada: uklidni se – uvažuj – zorientuj se – plánuj – jednej.
ČR se z potencionálních přírodních hrozeb týkají vlny veder, následované přívalovými dešti a povodněmi… bouře, s nárazy větru o síle tornáda a kroupy… ničivé požáry… možnost blackoutu a EMI vyvolané mohutným slunečním výronem… popřípadě velké sesuvy podmáčené půdy a laviny

– zásady chování během zemětřesení již byly uvedeny v textu 5.

** C1 záplavy podél koryt řek a povodně z přívalových dešťů:

v ČR zpravidla přívalový či dlouhotrvající déšť v horské oblasti vyvolá po zvýšení hladin místních toků povodeň v povodích horních toků Vltavy, Labe, Moravy, Odry, následné záplavy v jejich dolních tocích s přelitím záplav do sousedních států (Německo, Polsko) – u Dyje se případná povodeň přelije z Rakouska k nám a následně zpět (dále na Slovensko, Maďarsko…).

– povodně v horních tocích mohou být náhlé a nepředvídatelné, na rozdíl od záplav v dolních tocích

– zpravidla tato nepředvídatelnost vyžaduje odlišné chování – obecně platí:

… základní pravidlo: udržte se mimo vodu – utečte před stoupající hladinou či valícím se bahnem…

… pokud bydlíte v údolí potoka či řeky nebo pod hrázemi (rybníka, přehrady), buďte obezřetní.

… voda je nezkrotný živel (dobrý sluha, ale mocný pán) - nikdy vodu nepodceňujte.

**** Záplavy (zátopy), povodně:**

a) u záplav stoupá voda pomalu, máte zpravidla několik hodin (dnů) času na přípravu a reagování…

ale v některých případech (protržení hráze, sesuv) se záplava ihned mění v ničivou povodeň…

– záplavy přicházejí pomalu a „odcházejí“ ještě pomaleji (když voda nemá kam odtéci)

– bydlíte-li v záplavové oblasti, mějte: plavací a reflexní vesty, házecí pytlík (smotané lano)…

– u záplav můžete být varováni: vyhlášením stupně povodňové aktivity:

I. stupeň (bdělost): věnujte pozornost předpovědím počasí, místnímu rozhlasu – natankujte plnou nádrž, dokupte léky, potraviny… promyslete si plán a napište si seznam úkolů…

II. stupeň (pohotovost): vaší oblasti hrozí zatopení – připravte si zásobu pitné vody (v nádobách s uzávěry), potraviny… žrádlo pro mazlíčky, připravte si vhodný oděv (pláštěnka, holinky), svítilnu (nepůjde elektřina ani plyn) a evakuační zavazadlo (deku či spacák, zrcátko, píšťalku + listiny o vlastnictví, pojištění…), nafoťte si dům a pozemek, připravte si igelitové pytle (naplňte je pískem) či igelitové tašky (hlínou) a položte je ke spodním okrajům dveří, vyneste věci ze sklepů, ochraňte zvířata, přeparkujte auto - zabezpečte dům (zahradní nábytek do domu)…

– doporučuje se mít zásobu pitné vody pro první dva dny: 5 litrů/osoba/den a pro třetí a další dny 10-15 litrů/osoba/den… + tablety na desinfekci vody + Savo… rukavice

III.stupeň (ohrožení) a vyhlášení krizového stavu (spuštění sirén) – probíhá povinná evakuace (autobusy ze shromaždiště, střediska). před odchodem uzavřete vodu, plyn a odpojte elektřinu; uhaste oheň… – oblečte se, vezměte připravené zavazadlo, balenou vodu (listiny, léky, brýle, deku, náhradní oblečení…). – uzavřete a utěsněte okna, dveře… - zamkněte - s lístkem, že tu nejste:

– existují formuláře pro IZS (opuštění domu; zdravotně postižení; hospodářská zvířata…).

– pokud z místa trvalého bydliště odejdete do jiné obce, pak se zde po 3dnech nahlaste (dávky).

– v případech malých a středních krizí zpravidla zafunguje IZS.

– nesnažte se za každou cenu zamezit pronikání vody do sklepa – můžete se rozhodnout, že sami zatopíte sklep čistou vodou (vyrovnáte tlak a později nebudete uklízet tolik naplavenin).

pokud váš dům obklopí voda (nedostane se z něj suchou nohou), pak vystoupejte do patra, někam odkud budete mít eventuálně přístup na střechu – nepoužívejte elektrické ani plynové spotřebiče.

– dejte na kliku dveří nebo vyvěste z okna bílou látku (ručník), je znamením, že potřebujete pomoc

– pokud budete nuceni vylézt na střechu: teple se oblečte (výrazné či reflexní barvy), vezměte si dokumenty, PETku pitné vody, plavací vestu lano – dobrá je provizorní vlajka s výraznými barvami nebo zrcátko, píšťalka, pro upoutání pozornosti – vyhýbejte se drátům elektrického vedení…

– při silném větru či delším pobytu se přivažte ke komínu či k něčemu pevnému…

hráz z pytlů plněných pískem – zásady:

– pokládejte pytle úvazky (šňůry) vně hráze, směrem od proudící vody.

– pata pytle míří k vodě a mírně šikmo asi o 10º ve směru proudící vody.

– cihlová vazba – horní pytel leží přes mezeru spodních dvou pytlů.

– pytel nesmí být naplněný na těsno, aby se mohl přizpůsobit okolním pytlům a hráze těsnila, tj lepší než „válečky“ jsou větší poloplné pytle: „polštáře“ položené naplocho.

– výška jednořadých hrází je cca do 1,5 m.

existují i další (profesionální) zábrany: mobilní stěny či nafukovací protipovodňové bariéry…

– zkušenosti ukazují, že bývají v mnoha případech nedostatečné a dochází k jejich přelití…

po záplavách: obecně: tj za předpokladu, že v obcích dál „funguje“ KŠ, IZS…

… připravte se na fyzicky a psychicky namáhavou (zdánlivě nekončící) práci.

… lidská (sousedská, dobrovolnická…) pomoc je k nezaplacení (zejména pro seniory).

… žel objeví se rovněž „selfíčkáři“, senzachtiví novináři, blahosklonní politici, rabující spodiny…

… zvyšuje se možnost zranění, nemocí či epidemií…

o vstupu do porušené budovy rozhoduje statik (žádejte stavební úřad) po ukončení evakuace – pořiďte fotodokumentaci, sepište škody (pro pojišťovnu) - náhradní ubytování zajišťuje obecní úřad

– předpokládejte porušení rozvodů plynu (používejte baterky).

vyhoďte veškeré potraviny, které došly do kontaktu s vodou – spalte všechny zvířecí zdechliny…

– preventivně převařujte i pitnou vodu z cisteren či jiných zdrojů.

– odstraňte bláto a promáčené zkroucené dřevo, otlučte podmáčenou omítku…

– nespoléhejte na zapůjčení vysoušeče, ale co nejdříve větrejte či zahajte vytápění vlastními kamny.

– kompletně dezinfikujte celý dům (na zdi je dobré vápno), včetně rozvodů klimatizace…

– vypláchněte, vysušte a zkontrolujte spotřebiče, než je případně znovu použijete – zaplavené auto nechte posoudit v autoservisu, zpravidla doporučí sešrotování…

– u vyčerpání vody ze sklepů počkejte až na pokles spodní vody pod základovou spáru…

reálně: po mimořádné (opakované) události velkého rozsahu dojde ke kolapsu a vše bude jinak… a bude jen na vašem rozhodnutí, zda v místě (obklopeni kontaminovanou vodou) setrváte nebo ne…

b) povodně z přívalových dešťů jsou a budou rychlé, překvapivé, nepředvídatelné a silné (z malého údolního potůčku je během několika minut běsnící živel, strhává domy, mosty, tratě… hloubí strže…

– čím větší je plocha (údolí) a čím vydatnější příval, tím větší událost (více oběti a škod).

– intenzivní deště bude provázet silný nárazový vítr, blesky (požáry)… mnohdy i kroupy…

– stržené střechy, popadají stromy, sloupy a do vody se dostane elektrické vedení… (mohou hořet transformátory), vypadávají, kolabují přetížené sítě operátorů… celé oblasti nemají žádné informace.

v obydlených oblastech nastává destrukce infrastuktury, rozvodných sítí (plyn, voda, kanalizace…) - přívalová voda teče po schodech, dvorech, náměstích, silnicích, zahradách… zaplavuje plochy…

– kolabuje zásobování (doprava), zdravotnictví a klíčovým problémem se stává pitná voda…

mnohá místa se stávají naprosto nepřístupnými (sesuvy, destrukce, hladina…) i na dlouho dobu…

jak ukazují zkušenosti: nespoléhejte se na IZS*, ale jen sami na sebe – jste v ohrožení života.*

– jste-li v domě, který podemílá proud, opusťte ho…

rychlé přívalové či dlouhodobé silné deště zejména města nezvládají (kanalizace vodu nepobere) a přízemí budov, sklepy, podzemní patra (obchodní centra, metro), podchody… se mění v pasti…

– stejně jako auta (v podjezdech, tunelech, v proudu… - u tzv bleskových záplav tvoří polovinu obětí cestující v autech); už 60 cm proud smete vozidlo: nepokoušejte se projet proudem – hrozí-li vám proud vystupte, jděte na vyvýšené místo (a nevracejte se do auta pro „něco“)… jste-li již omylem v proudu: vylezte na střechu auta a držte se (auta v proud „plavou“, otáčejí, štosují se…).

Rad y: odejděte na vyvýšená místa, nevstupujte do vody (proud bývá silný, podtrhne i při hl.15cm)

– když někdo spadne do vody, neskákejte za ním, ale hoďte mu něco, co plave nebo provaz, kruh…

– když vás strhne proud: pokud to lze, plavejte nohama napřed a sledujte překážky před sebou… chyťte nějaký plovoucí předmět… a zkuste se dostat mimo proud…

– platí zde bezezbytku Cílkovo: záchrana tonoucího je věcí tonoucího.

– blesková záplava může přijít i údolím, nad kterým nepršelo – pozor na sesuvy, bahnotoky…

musíte-li přejít „vodu“ (vyberte si nejlépe stojatou mělčí vodu, klidné místo mimo proud)

– používejte dlouhý klacek (tyč), kterým sondujte místa kudy jdete, držíte rovnováhu, sledujte plovoucí předměty – pozor na plavoucí či spadlé stromy a jejich větve schované pod vodou…

– jděte pomalu vždy čelem proti toku, vždy si nechte boty, uvolněte popruhy batohu (pokud vás strhne proud vyvlékněte se z něho, ale nepouštějte jej (zpravidla poplave), pokud nemusíte…

– pokud se vás brodí skupina, jde vpředu nejsilnější (s tyčí), pak se následující drží za pas toho před sebou (či za ruce) – jděte pomalu (šourejte se) a dávejte toku co nejmenší plochu…

můžete-li využijte plovoucí předměty (prázdné kanystry, trámy, polystyren…)
navažte se na lano – na vhodném místě natáhněte lano přes hladinu pro ostatní…

** jinou variantou je přechod přes řeku pomocí dlouhého lana (svázaného konci k sobě do podoby nekonečné smyšky), min 2x tak dlouhého než je vzdálenost obou břehů – potřebujte 3 lidi – 1. přeplave, přejde, drží lano zevnitř, je jištěný 2.a3 (stojí kus od sebe; všichni tvoří trojúhelník) - pak 2. přeplave, přejde, drží se lana zevnitř a jistí ho 1.a3. (každý na jiném břehu) – pak přeplave 3. a jistí ho 1.a2. (stojí opět kus od sebe na stejném břehu; všichni tvoří trojúhelník).

– tímto způsobem (trojúhelníkového jištění) si můžete dojít i pro někoho, kdo uvízl…

pokud musíte jít přes částečně zaplavený mostek, vždy předpokládejte, že ho kus chybí…

– jdete-li po zaplavené silnici či cestě vždy předpokládejte možnost propadu do hluboké vody (místo podemletí nemusí být patrné) nebo nějakou překážku…

spadnete-li do (ledové) vody, rychle sundejte mokré oblečení a navlečte se do suchého – nebo se zabalte do termofólie či do igelitového pytle - pokud je nemáte, rozdělejte (v mrazu) velký oheň (kolem sebe i ze dvou stran) a sušte… a nezapomeňte na teplé nápoje…
v záplavách využijte loďky, pramice… postavte si vor… nebo indiánskou koraku…
mokré boty nejlépe vysušíte: vycpáním bot novinovým papírem + teplé, větrané místo…

** důležité je zachovat si psychickou pohodu i při opakovaných záplavách či povodních…

– mohou vás potkat v libovolnou dobu či období (i v noci, v zimě) nebo během přesunu do úkrytu…

např zimní a jarní povodně z tajícího sněhu v horských a podhorských lokalitách.

opět zde obecně platí (s přežitím) dva cíle:

dostat se co nejrychleji z nebezpečí a zachovat si zdraví.
dostat se do bezpečí – vše začíná vyhodnocením situace (přesným a objektivním).

– u povodních je hlavním nebezpečím síla proudu a pro zachování zdraví pitná voda, jídlo (teplo)

– vyhodnoťte svůj zdravotní stav a své možnosti v konkrétní situaci (co máte k dispozici?).

– vždy buďte aktivní (najděte si nějakou činnost, pomáhejte druhým…).

při povodni je zdánlivě všude voda, ale velmi málo pitné vody: nemáte-li jinou možnost:

a) látková filtrace

– pro provizorní filtraci použijte igelitový pytel, nepromokavý vak či nádobu… s otvory u dna, do které vložíte, rozprostřete látku (nejlépe plátno) - nebo zavažte rukáv, tričko či nohavici – zavěste

– ve vaku prostřídejte vrstvy drobných kamínků s vrstvami písku – nahoru trávu, dole látku…

– shora opatrně nalijte vodu zbavenou hrubých viditelných nečistot… a dole chytejte kapky

– tuto zachycenou vodu min 10 min převařte (dezinfikujte tabletami)…

b) trojnožka

– svažte tři pevné větve a dovnitř z šátků, igelitů (s drobnými otvory)… vytvořte nad sebou tři oddělené vrstvy filtrů: horní tráva – prostřední písek – dolu dřevěné uhlí.

– voda postupně prokapává třemi vrstvami – dole chytejte a převařte…

** k desinfekci vody se používá dle návodů jód, manganistan draselný nebo chlór v tabletách (chemickou pachuť zmírní dřevěné uhlí, ale až po té, co látky přestanou účinkovat).

– v prodeji: tablety, roztoky na dezinfekci vody: Sanosil DDW; Katadyn Micropur, Aquasteril…

jinou variantou je lapač dešťové vody: nad zemí napněte igelit či nepromokavou plachtu, na jednom konci do ní položte pár kamenů a pod „spádnici“ dejte nádobu k zachycení stékající vody

nebo můžete obtočit sloup či kmen stromu kusem látky (svetr, košile) a pod volné kusy látky dejte nádobu…

** S dílení zkušeností a chyb (z pohledu státu) z povodn í (většinou z přívalových dešťů):

nejsou uvedeny všechny lokální záplavy, ale jen ty největší:
1997 červenec; na povodích řek Morava, Odra, Váh; v ČR: zemřelo 50 osob; škody 63 mld.Kč; zničeno 2151 domů, dlouhodobě neobyvatelných dalších 5652 domů; strženo 26 mostů (v Polsku: zemřelo 56 osob; škody 3,5 mld.euro – na Slovensku škody 2,5 mld.Sk).

– v prvních dnech zcela selhal výstražný systém (nejen v Troubkách) - rabovalo se.

– armáda neselhala – povodeň přispěla k vytvoření IZS:

– následně byl přijat (účinnost 2001) krizový zákon (pravomoci vlády, hejtmanů) a zákon o IZS…

2002 srpen; ve dvou srážkových vlnách; na povodích řek Vltava, dolní Labe (okrajově Ohře, Dyje); byly přerušeny dodávky elektřiny, v 6ti krajích byl vyhlášen nouzový stav a byla provedena evakuace v moha městech a obcích; zemřelo 17 osob; škody 73,3 mld.Kč.

– následně byly vytvořeny povodňová plány pro města a obce a plány na protipovodňová opatření…

2006 přelom 03/04; na povodích řek Dyje, Vltava, Labe, Morava, Lužnice; škody 5 mld.Kč
2009 přelom 07/08; na povodí Vltavy; zemřelo 14 osob; škody 5,6 mld.Kč;
2010 srpen; na povodí Lužické Nisy; zemřelo 5 osob v ČR (v Polsku 3); škody 5 mld.Kč; rabování (odsouzeno 5 osob) – v září 2010 přišla další menší povodňová vlna (Českolipsko).
2013 přelom 05/06; ve třech vlnách; na povodích řek Vltava, Labe, Ohře; zemřelo 15 osob; škody desítky mld.Kč; nasazena policie (i kynologové, pyrotechnici), armáda; došlo k četným přelivům protipovodňových hrází. mobilních stěn a k poškození hrází rybníků; 75 půdních sesuvů…
2024 září; na povodích řek Morava, Odra, ale i na povodích Vltavy a Dyje; zemřelo 5 osob (8 osob bylo pohřešováno); škody desítky mld.Kč;

– přerušení dodávek elektřiny; v mnoha obcích byla provedena evakuace; v některých obcích na Jesenicku selhal výstražný systém… armáda nedostala rozkaz…

byly podemlety železniční tratě a došlo k sesuvům… byla zničena infrastruktura…

– bylo zjištěno, že mnoho plánovaných (po r 1997) protipovodňových opatření nebylo provedeno.

– mnoho rodin vracelo vysoušeče s ohledem na vysoké účty… a upřednostnili větrání a topení v kamnech.

** při všech povodních byla vždy pomoc sousedů a dobrovolníků nezastupitelná… a velmi vysoko ceněná… často se navazují trvalá přátelství napříč ČR…

– ne vždy solidárně vybrané prostředky přes nejrůznější neziskovky ale končí u potřebných (často končí v režii těchto společností, kteří tak parazitují na neštěstí druhých – je to často u těch neziskovek, které mají současně i tzv „politický“ rozměr…).

– jsou neziskovky, které se snaží si pro sebe monopolizovat i „řízení“ v místě povodně a pokud nejste registrovaní jako dobrovolníci právě u nich, tak vás odmítají do oblasti pustit…

– pokud se rozhodnete pomoci, pak tedy pomáhejte konkrétní rodině (fyzicky či materiálně).

O patření pro zmírnění škod – v úrovni obcí, krajů, státu – inspirace pro pěstitele vize:
jednou z příčin povodní je snížená schopnost lesa pojmout dešťové srážky (holiny po kůrovci).

– nutná je selektivní těžba (přednostní rychlé skácení napadených stromů kůrovcem) a výsadba.

nadměrné zhutnění lesních cest těžkou technikou (těžba a svoz dřeva).

– lesní cesty fungují jako odvodňovací kanály lesa (opak zadržování vody a žádný však).

– je třeba „rozorat“ zhutněné cesty a vytvořit na nich „rybníčkové“ záchyty ve tvaru „půlměsíce“.

obnova remízků, mezí, větrolamů… ke snížení eroze půdy.
včlenit do zpevněných ploch ve městech zeleň a vsakovací prvky – sběr dešťové vody ze střech.

– realizovat propustné a polopropustné plochy… budovat sběrná jezírka… vsakovací pásy…

– minimalizovat kácení dřevin – nově zasazené stromky je nutné za veder zalívat…

obnova meandrů (potoky a říčky), umožnit vylití vody mimo zastavěná území (poldry)…
pravidelné vypouštění a čištění rybníků a nádrží od nánosů sedimentů a bahna…

– zakládání a obnova rybníků v krajině… a mokřadů (pro záchyty vody).

pravidelná kontrola hrází a čištění koryt od napadaných stromů…
kontroly a opravy vodních staveb (vývařiště, hráze, jezy, splavy…) - zvyšování hrází podél toků…
nepovolovat stavby v záplavových územích.

** mnohá opatření jsou zároveň i možnostmi jak udržet vodu v krajině pro období such a .

** povodně v ČR jsou rozsahem menší, než v oblastech s pravidelnými záplavami (monzuny) či nepravidelnými podél velkých toků nebo po tsunami – patří ale k nejničivějším událostem na našem území (počtem zemřelých, rozsahem škod…).

– s úbytkem sněhu ubývá povodní z tajícího sněhu či záplav z ucpání koryt ledovými krami.

– ale přibývá povodní z přívalových dešťů, kdy dojde pomocí vysokého tlaku ke znehybnění cyklóny (s nízkým tlakem), se stále vyšší vrstvou mraků nad jedinou oblasti - to znamená pohromu…

– tam, kde se s povodněmi setkali obyvatelé opakovaně, tak tam mají z vody respakt – pro jiné je to spíše „senzace“ či něco, co se jich netýká – žel, tzv bleskové povodně z přívalových dešťů si nevybírají… a dříve či později se objeví i ve městech mimo horské oblasti.

– bude přibývat doprovodných jevů (velikost krup, četnost a intenzita blesků, nárazový vítr…)

– povodním často předchází období dlouhých veder – o nich bude následující text…

*************** pokračování