Co (ne)máme vědět (12**)** – C4: požáry 8.4.2025
část C doporučení pro konkrétní situace:
text 9: C1 záplavy a povodně + text 10: C2 vedro + vlny veder = sucho
text 11: C3 vítr – bouře (blesky, krupobití) – tornádo
C4 požáry – lesa – domu – od vulkánu
- požár (více domů či velké rozlohy lesa, s obětmi na životech) je vždy mimořádnou událostí.
– zpravidla nejprve vyjíždějí dobrovolní hasiči a nejbližší profesionální hasičský tým (HZS).
– velitel zásahu (s velkými pravomocemi) koordinuje u rozsáhlých požárů desítky hasičských sborů (často i zahraničních), se stovkami kusů nejrůznější techniky, v nepřetržitých směnách… dokud není oheň pod kontrolou (to může trvat i několik týdnů).
– veliteli zásahu jsou ve štábu k disposici i civilní bezpečnostní poradci, specialisté…
** k mimořádn é událost i velkého rozsahu dojde, pokud budou požáry ve více krajích či zemích Evropy najednou (nebo po mohutném výbuchu sopky) – pak dojde k zahlcení HZS a IZS.
- v následujícím textu budou rady a doporučení k požárům v přírodě i v obydlí..
1. požár lesa */*lesů (obdoba u polí, sadů, skládek…)
- z hlediska lokalizace a likvidace patří požáry lesa k nejsložitějším (obtížný přístup techniky, daleko od zdrojů vody, malá únosnost půdy) - s nejméně předvídatelným průběhem (sucho, silný vítr) i velmi nebezpečné (nemožnost ústupu z obklíčení) – velké lesní požáry jsou v Kanadě (např. v r 2023 shořelo 151 tis.km2 lesa), na Sibiři (190 tis.km2 v r 2003)… v Řecku (800 km2 v r 2023)…
– spojují se tu požáry pozemní (kdy rychle prohoří svrchní vrstva do nižších částí kmenů - na jaře se oheň vyhne vlhkým místům)… požáry podzemní (v létě hoří i hluboké vrstvy humusu, rašelina, ohoří kořeny)… a korunové (v horách za silného větru se oheň zároveň šíří zejména korunami jehličnatých stromů a „skáče“ daleko před vlastní postupující frontou požáru… vítr roznáší hořící větve a vytváří ohniska nových požárů i několik km daleko…).
– vzhledem k velkému množství kouře jsou sice lesní požáry vidět zdaleka, ale je obtížné přesně najít ohnisko (čelo požáru, frontu) a stanovit optimální příjezdovou trasu…
– u velkých požárů vytvoří někdy vzestupné horké plyny ohnivé víry (ohnivá tornáda).
- dle statistik (2000-6) je nejčastější příčinou (59 %) lesních požárů v ČR nedbalost (kouření, zakládání ohňů v přírodě, vypalování porostů…); z 8% jde o úmysl (žhářství), sem patří i požáry založené dětmi do 15ti let; 1% způsobí blesk a zbytek je neobjasněný…
– skleněné střepy v lese způsobí více požárů, než blesky.
- v období 2006-2015 bylo v ČR zaznamenáno 7255 lesních požárů (hoří celoročně: nejvíce v 04 a v 07-08; a každý den v týdnu, ale nejvíce v So a v Ne).
– požárů přibývá, nejen protože lesy jsou většinou nečištěné, mají hodně podrostu, ale zejména kvůli suchu, vlnám veder a silnému větru – již 3den po dešti narůstá riziko požáru…
– 2násobné zvýšení rychlosti větru vyvolá 4násobně rychlejší šíření požáru… - na hřebenech, v kaňonech, v údolí, za skalisky vznikají větrné turbulence (změny rychlosti a směru šíření).
– navrstvené dřevo po kalamitách (polomech i kůrovcích) je ideálním místem pro šíření požáru.
- příkladem je požár v Národním parku České Švýcarsko (zvláštní stupeň požárního poplachu):
– od 17.7 se zde zvyšovalo půdní sucho a 7 dnů před požárem zde byla vlna vedra nad 30 a 35ºC…
– hořet začalo 23.-24.7.2022 a velikost požáru kolísala podle síly větru v několika etapách…
– oheň vznikl z lidského zavinění v Hřensku poblíž Pravčické brány, v lokalitě Malinový důl… a postupně se rozšířil od říčky Kamenice na sever… i do Saska (na 250 ha).
– v ČR bylo zasaženo území o rozloze 1060 ha (hlavní údolí s postranními soutěskami) ve směru od Z k V (přesně ve směru silného větru) – v soutěskách nastal komínový efekt (intenzita hoření byla nejvyšší v suchém lese, ale nejrychleji hořely vyschlé holiny s hrabankou: suché jehličí…).
– suché jehličnany (kůrovec) jen omezily korunový požár, ale i tak v něm shořely 3domy na Mezné.
– v nejvyšším nasazení hasilo 9 vrtulníků, 5 letadel, 700 osob (celkem 400 ks techniky, 6tis.hasičů).
– požár byl uhašen 12.8. v ČR (19.8. v Sasku).
- prevence lesních požárů:
– k zamezení šíření požárů v ČR mohou pomoci pásy listnatých dřevin (buk velmi špatně hoří).
– je třeba kosit trávu a čistit lesy od uschlých dřevin (nejen od kůrovce).
– spravovat lesní komunikace (sjízdné pro techniku HZS) a vytvářet vhodné vodní zdroje.
-
prevence HZS se zaměřuje 1. na informovanost veřejnosti (besedy) a lesnického personálu, 2. na pravidla k pálení klestí po kácení a 3. na spolupráci s leteckou službou (hlídkové lety).
-
vyhlašované stupně požárního poplachu:
1.: ohroženy jednotlivé osoby a objekty; území do 500m2 – zasahují max 4 jednotky PO
2.: ohroženo do 100 osob a více objektů; území do 10tism2 – zasahuje max 10 jednotek PO
3.: ohroženo do 1000 osob a areál; území do 1km2 – zasahuje max 15 jednotek PO
zvláštní stupeň: ohroženo přes 1000 osob a celé obce; území nad 1km2 – zasahuje min 12 jednotek PO, spolupráce více krajů (popř zahraniční), zřízeno operační a informační středisko…
- jednotky PO jsou profesionální a dobrovolné (z kraje, obce, podniku, vojska).
** opatření HZS: k omezení šíření lesního požáru:
1 při hašení se používá (dle konkrétních podmínek) vše od lopat, tlumic… přes útočné a lafetové proudnice (hadice) C, D… po speciální „nabírací“ letadla a vrtulníky s podvěsnými Bambi vaky.
– voda se letecky shazuje před čelo požáru, přímo na požár a na požářiště (spáleniště).
- následující varianty hašení (požárního útoku) se různě kombinují:
a) malý a začínající požár (v rovinách a za bezvětří) se hasí po obvodu požáru.
– letecká technika se zde používá při nepřístupném terénu či je-li daleko vodní zdroj.
b) hašení proti čelu (frontě) požáru se používá pokud se požár šíří převážně v jednom úzkém směru (za silného větru nebo do kopce) - jde-li o korunový požár, používá se letecká technika.
c) hašení z boku (z boků) a postupně se přechází na hašení do čela – není vhodné při korunovém…
– letecká technika se používá pro zpomalení rychlosti šíření na hlavní frontě…
d) cílené výběrové hašení do míst s intenzivním hořením: je-li požár rozčleněný do několika ohnisek s různou intenzitou hoření (různý či nestejně vysoký porost, místa s překážkami…) zvolí se místo s předpokládaným rychlým šířením… - letecky se hasí vybraná místa…
e) rozsáhlý požár: koordinované soustředěné hašení z více míst – letecky se hasí vybraný směr…
f) hašení napříč požářištěm: nasazení techniky do shořelé plochy s cílem rychle zastavit šíření nežádoucím směrem (hasiči s dýchací technikou).
2 p**ožární obrana k zastavení (zpomalení) šíření požáru
– je-li to možné a účelné vytvářejí se ochranné pásy, průseky (vykácení, zorání…) či proluky, předěly ve vegetaci (cíleným protipožárem nebo prioritním uhašením části lesa), komunikace, vodní plochy.
– k vykácení se požívají harvestory (pokácí, odvětví, rozřeže…) a k hledání ohnisek termokamery.
– osvědčila se vozidla TATARA v nejrůznějších modifikacích, čtyřkolky na dopravu materiálu apod.
– k dohašení se používají tzv hřeby (nástavec na proudnici naruší povrch a dovnitř vstříkne mlhu…).
3 sběr informací (požární průzkum) se provádí po celou dobu zásahu.
- doporučení: je dobré porozumět jak les hoří tj budete-li u lesního požáru nezapomeňte:
– požár stoupá mnohem rychleji do svahu (zejména při komínovém efektu), než ze svahu – dolu se požár šíří i padajícím palivem… - postup dolů se může změnit v postup nahoru a zintenzivnit oheň…
– oheň v úzkém údolí, rokli může přeskočit z jedné strany na předehřátou druhou.
– korunový požár se šíří zejména ve smrkovém a borovém lese (silice) – i v uschlém jehličí.
– intenzivněji hoří na sušší jižní straně (JV, J, JZ) než na vlhčí severní (SV, S, SZ).
– rovnoběžně se směrem větru se šíří úzké pásy (prsty) požáru (ve vazbě na rozdílnou hořlavost).
– ohnuté plameny ve směru větru zrychlují šíření požáru (urychlení vypařování před frontou).
– odletující jiskry, žhavý popel, hořící větve… tvoří další ohniska požárů (pozor na obklíčení ohněm)
– žhavý materiál vystoupá do výšky 3-4 km a vytvoří nový požár i ve vzdálenosti nad 30 km.
- udržujte si dostatečnou bezpečnou vzdálenost od zplodin hoření a od plamenů…
– neprojíždějte autem hořící úseky… auto se může stát pastí (neschovávejte se v něm před ohněm).
- ohrožení dopady požáru v přírodě:
– při požáru se můžete nadýchat zplodin hoření a popálit se… zůstat v obklíčení ohněm a zemřít.
– můžete uváznout v požárem odříznutých oblastech (v dopravním prostředku, při pobytu…).
- narušení zásobování obyvatelstva… škody na lesních porostech, objektech… úhyn zvěře…
– škody na budovách, průmyslových objektech, infrastruktuře…
- nechoďte do lesa, kde byl požár: ohořelé stromy, skály i svahy jsou nestabilní.
– nikdy neprobíhejte (neprojíždějte) ohněm…
- rady – hoříte, jste popáleni…
– skrčte se ve vodním zdroji… najděte si prohlubeň bez vegetace a zakryjte se hlínou…
– chraňte si dýchací cesty: dýchejte přes namočenou látku… polijte si oděv vodou…
– pokud se na vás vznítí oděv, okamžitě lehněte na zem a kutálejte se… ponořte se do vody…
– k uhašení oděvu lze použít vhodnou látku (deku), ale ne z umělých vláken.
– pokud se popálíte, nedotýkejte se popálených ploch, ale ihned je zchlaďte poléváním studenou vodou, ponořením do čisté vody… hrozí dehydratace (nutné je hodně pít)…
- popáleniny kůže: provází velká bolest
I.stupeň: zrůžovění, zarudnutí, zčervenání kůže
IIa.stupeň: zčervenání a tvorba puchýřků
IIb.stupeň: tmavočervená až purpurová, tvorba puchýřů + nevolnost, třesavka, závratě, bolest hlavy.
III.stupeň: bílá, hnědá až černá… přiškvařeniny (nutno chirurgicky odstranit odumřelou tkáň; štěpy).
Zuhelnatění: zčernání kůže, svalů, kostí…
- těžký úraz: popálenina větší než 15-20% povrchu (1%= cca velikost dlaně).
– vdechnutí ohně poškozuje sliznici dýchacích cest a vede k otokům (hrozí udušení).
- sejmout zasažený oděv (ale nestrhávat), po ochlazení překrýt gázou nebo plátnem (prostěradlo)
– puchýře nepropichovat, chránit je…
– nemazat olejem, tukem, máslem… ale jen k tomu určenými léky (chladivé gely na I+IIa stupeň…).
** zpravidla po požáru následuje hrozba sesuvů či následných povodní…
2. požár domu** */*domů (nízké a výškové budovy, haly… sklepy)
- při rozsáhlých lesních požárech hoří nejen rodinné domy, chaty, sruby, seníky, stohy…, ale i auta, stroje a často i průmyslové objekty (haly, sklady, skládky…) a požár poškozuje infrastrukturu…
– zatím jsme konfrontováni s děsivými požáry větších lidských sídel jen „na dálku“ - např:
… 08.2023 Havai, ostrov Maui, město Lahaina: 106 mrtvých (stovky pohřešovaných), zničeno přes tisíc domů… silný vítr… nikdo nebyl předem varován a nepomohla armáda (přes blízkost USA základen)… mnoho rodin shořelo v autech…
… 02.2024 Chile, Valparaíso: zemřelo 131 osob (300 se pohřešuje), shořelo 15tisíc dřevěných domů, oheň v kopcích založen úmyslně, podporován silným větrem a suchem (týdenní vlna veder 43ºC… varování pomocí sms… zasahovalo 1400 hasičů a 1300 vojáků… 31 helikoptér a letadel…
… 01.2025 Los Angeles: shořelo přes 10tis.objektů na 150 km2, oheň podporován vichřicí, evakuováno přes 300tis.osob, hořelo min na 6 místech, desítky mrtvých a pohřešovaných… provoz hasících letounů narušovaly soukromé drony… rabování… hydranty bez vody kvůli bezdomovcům…
- pokud hoří les v blízkosti obydlí, pak z budov urychleně odejděte (s evekuačním zavazadlem viz text 7), uzavřete rozvody plynu a dejte složkám IZS vědět, že jste obydlí opustili…
– vždy je nejdůležitější váš život a život ostatních lidí (tj i hasičů) – nepanikařte.
– nikdy nehaste na úkor vlastního bezpečí – neriskujte a nevracejte se pro věci.
** prevence požáru domu:
– v ČR jsou stanovena striktní pravidla požární bezpečnosti staveb (konstrukční systém dle požární odolnosti: hořlavý, nehořlavý pro výškové budovy a smíšený – rozčleněný na požární úseky)
– pravidla PO jsou součástí stavebního povolení; podléhají kolaudaci a pravidelným revizím… stavby mívají určené únikové cesty, požární dveře, klapky a evakuační výtahy…
– objekty chrání detektory kouře, termokamery… GSM požární hlásiče napojené na pulty HZS.
- doporučení: instalujte si min do chodby na strop požární hlásič a kupte si hasicí přístroj (34A).
– ořezávat křoviny a suché větve kolem domu; palivové dříví a seno ukládat mimo dům…
** činnost HZS: k omezení šíření požáru:
-
opatření HZS před požárem: uzavírání střešních otvorů a oken, ochlazování střech a stěn vodou…
-
„běžně“ se v ČR k požáru jednotlivých budov (na místo zásahu) dostaví ve vozidle HZS: velitel a tři hasiči (výjezd řídí dispečeři HZS dle předem určeného plošného pokrytí území).
– zpravidla ten, kdo dojede jako první, je i velitelem zásahu (koordinátorem všech jednotek PO).
– velitel zásahu volí: z více variant hasebních prostředků (voda, CO2, prášky…) dle druhů hořlavých materiálů (pevné, kapalné, plynné) a z většího množství metodik (hašení zevnitř, z vnějšku…).
– proudnici drží zpravidla dvojice (1. ovládá proudnici a 2. pomáhá s hadicí).
-
cílem může být buď uhašení požáru - nebo požár udržet tam kde vznikl a zamezit jeho šíření.
-
požár můře být buď uvnitř prostoru domu, mimo konstrukci - a/nebo uvnitř konstrukce domu.
** mějte na paměti, že hasiči po příjezdu hned nebudou hasit, ale budou posuzovat „jak na to“…
- technika hašení: odstranit palivo – ochladit – zamezit přístupu kyslíku. Hořlavé látky:
– třída A: pevné (dřevo, papír, textil) – vodní, pěnový, práškový – hasicí přístroj:
– třída B: kapalné (benzín, olej, barvy, alkohol) – pěnový, práškový, sněhový CO2
– třída C: plynné (propan, vodík, metan, acetylen), hrozí výbuch – práškový, sněhový CO2
– třída D: kovy (hořčík, hliník, lithium, titan) – speciální práškový
– třída E (zrušena): elektrická zařízení – sněhový CO2, halotronový
– třída F: tuky a oleje – speciální nebo hasící deky.
-
při potřísnění pokožky sněhovým CO2 hrozí omrzliny… + sněhový CO2 a halotronový nepoužívejte v uzavřených prostorech bez větrání.
-
hasicí koule plné prášku při kontaktu s ohněm explodují a zasypou plochu 8-10 m2.
– hasicí deky (roušky) z nehořlavé skelné vaty (1x1m až 2x3m) k překrytí začínajícího ohně.
– hasicí spreje s dostřikem 3-4m; fungují cca 15-20 vteřin.
-
uvnitř a vně budov bývají hydranty… v okolí i požární nádrže…
-
dům s fotovoltaikou nelze hasit z vnějšku vodou, ale pouze zevnitř po odpojení (ochlazováním konstrukce) i to může být problematické s ohledem na kouř… tj lze se spolehnout pouze na prevenci, protože i po odpojení panely dál vyrábějí proud…
– v pravomoci velitele zásahu je ukončení hašení (dům nechat shořet) a pouze chránit okolí.
– práškový hasicí přístroj solární panel nevratně zničí – vhodný je ten na hašení lithiových baterií…
– technický list (nejen o kabelových trasách) má majitel předat HZS a umístit do rozvaděče: k informování hasičů, že na střeše je fotovoltaika…
- rady – v domě či bytu hoří…
A. identifikace požáru (změna teploty, zápach kouře, viditelný kouř či plameny, neobvyklé zvuky… bouchání a volání „hoří“… sirény, sms… výbuch…) – hoří u mne?.. u sousedů?..
B. reakce-akce: 1. co zvládnu uhasím hned (vodou, hasicím přístrojem) – nezvládnu: volám HZS
- varuji ostatní a opustím prostor (po schodech, ne výtahem) – ale neprobíhat ohněm…
– dejte pozor, abyste se nenadýchali kouře, zplodin… (stačí několik vdechnutí a jste bez vědomí).
- pokud pro požár nemůžete odejít: jsou horké dveře (žhavá klika) :
– chraňte si dýchací cesty: dýchejte přes namočenou látku, nejlépe šátek (nebo respirátor)…
– pohybujte se při zemi – ucpěte dole dveře namočenou látkou… polijte si oděv vodou…
– držte se v místnosti u země, co nejdál od horkých dveří… ale neschovávejte se do skříní apod.
– pokud jste v přízemí, vyskočte z okna (převalte se po dopadu přes rameno do kotoulu) nebo vyjděte na balkon (pokud nehoří pod vámi).
– nerozsvěcejte, nepoužívejte svíčku… nevíte, zda požár nesouvisí s rozvody plynu.
-
některé prameny doporučují vyvěsit (jako u povodní) z okna bílou látku, že potřebujete pomoc – myslete ale na komínový efekt: otevřením okna (dveří) sytíte oheň kyslíkem a podpoříte vzplanutí…
-
každý rok zemře v souvislosti s požárem přes sto osob - nejvíce mrtvých je udušeno zplodinami hoření… (nejen v místě požáru, ale i v bytech nad ním).
** může nastat situace, že hasiči nepřijedou, pak zachovejte chladnou hlavu a improvizujte…
3. erupce sopky** (v dosahu ČR - podrobněji v textu 3)
** je mimořádn ou událost í velkého rozsahu – v poslední době (kumulace přírodních cyklů) se zvyšuje pravděpodobnost, že k erupci dojde (např v Campi Flegrei) a že ovlivní život i v ČR:
- projevy erupce ohrožující život: nejen ve vazbě na silná zemětřesení předcházející erupci – ale zejména žhavý pyroklastický proud v rázové vlně (prach-popel) a následné kyselé deště a vulkanická zima – uvrhnou zbytky civilizace (nejen v Evropě) do doby kamenné…
– na povrchu území po žhavé pyroklastické nárazové vlně (teplota i rychlost ve stovkách ºC a km/h) v blízkosti vulkánu nic nepřežije – stromy, obydlí podlehnou ohni… budou zasypány velkou vrstvou žhavého popela (obdoba Pompejí - závany horka vypaří tekutiny v těle).
– následně Slunce zakryjí jedovaté mraky a nastane temnota přerušovaná stovkami blesků a žhavé deště kyseliny sírové následně vystřídají sněhové bouře a mráz…
– sopečný popel ukončí leteckou a pozemní dopravu (zásobování) – vrstvy popela prolamují střechy, pokrývají stromy a kontaminují vodní zdroje… - nasycený popel deštěm se mění na svazích v bahnotoky (laháry), které rozpohybují i velké balvany (strhávají stromy, ničí domy, mosty…).
– jsou zapsané důsledky erupcí např Krakatau 04.1883 a 10x silnější Tambory v r 1815…
– požáry budou sytit nejen výrony plynů, ale i destrukce sítí (plyn, ropa).
– sopečné plyny a popel se velmi rychle rozšíří atmosférou po planetě prouděním vzduchu.
** použitelnost rad a doporučení bude ovlivňovat mohutnost exploze a vzdálenost od vulkánu:
– při vdechnutí se v plicích popel změní na látku podobnou cementu…
– roušky či respirátory žhavý popel nezastaví (vulkanologové mají speciální oděvy s maskou).
- výrony CO, metanu, propan-butanu, vodíku… jsou jedovaté, hořlavé a výbušné plyny.
– oxidy: siřičitý, sírový… sirovodík… jsou ve větších koncentracích pro člověka smrtelné.
-
nouzové zásoby se brzy vyčerpají a budou následovat boje o zdroje… hladomory… exody…
-
během erupce se obecně doporučuje zůstat doma – mít zavřená okna, dveře a všechny otvory zakrýt vlhkými hadry – vypnout klimatizaci… následně odstranit popel ze střech, ploch…
– uvedené platí pro velké vzdálenosti od vulkánů… u stratovulkánů vás budovy, sklepy neochrání.
- kyselý déšť tvoří zředěná kyselina sírová, popř dusičná, fluorovodíková, chlorovodíková…
– důsledky poleptání žíravinou: změna barvy kůže, sliznice… pálení… puchýře… těžké popáleniny…
rada: sejmout potřísněný oděv a postižené místo hojně oplachovat vodou…
– oko vyplachovat od vnitřního k vnějšímu koutku (mít otevřené oko, mrkat; borová voda) – nikdy zasažené oko nemnout – pak zakrýt obě oči (aby se nepohybovalo zraněné oko).
- jak již bylo napsáno v textu 3, při explozi supervulkánu budou patrně živí závidět mrtvým…
*************** pokračování – v příštím textu: sesuvy a chlad