Co (ne)máme vědět - sesuvy

Rosta · duben 22, 2025, 2:04pm

Co (ne)máme vědět (13**)** – C5: sesuvy - laviny 21.4.2025

část C doporučení pro konkrétní situace:

text 9: C1 záplavy a povodně + text 10: C2 vedro + vlny veder = sucho

text 11: C3 vítr – bouře (blesky, krupobití) – tornádo + text 1 2: C4 požáry (les, dům…)

C5 sesuvy – laviny (suťové, sněhové)

svahové pohyby jsou doprovodnými jevy zemětřesení a umocňují tak jeho dopady.

– přívalové deště a povodně doprovázejí sesuvy a laviny doprovázejí sněhové bouře…

– nejsou to izolované jevy, ale v současné době působí v synergii a tvoří tak (spolu se zlomy) změnu vzhledu krajiny a mořského dna v rámci probíhající teraformace planety.

– sesuvy výrazně narušují infrastrukturu (silnice, železnice, produktovody, el.vedení…)

1 sesuvy (svahové pohyby, pochody, deformace…**) - s velkou ničivou silou

patří mezi podceňovaná velice závažná přírodní rizika… mezi neočekávané živelné katastrofy…

– žádný svah není dlouhodobě stabilní (hmoty svahu se gravitací snaží získat rovnovážný stav).

– jakmile se jednou dá svah do pohybu je obtížné a často zcela nemožné ho zastavit.

– v ČR je obecné povědomí o riziku svahových deformací (sesuvů) nízké (proti např informacím k chování při povodních) a o nebezpečí mur ve vazbě na přívalové deště ví málokdo…

geologové člení svahové pohyby do několika skupin:

a) gravitační (smyk): 1. pomalé dlouhodobé ploužení (tečení; na povrchu i v hloubce: přípravná fáze); 2. sesuv (náhlá deformace svahu; plochá nebo rotační) např v Handlové; 3. řícení skalních stěn (rychlý pohyb; volný pád) např balvanů v Hřensku.

– vznikají i na velice mírných nestabilních svazích (sklon 2º)

b) fluviální: způsobené vodou (dešťovou či z tání): 1. sesedání povrchu (sufoze); 2. půdotok (bahnotok po nasycení půdy vodou; různé rychlosti pohybu); 3. tečení (u jílů); 4. plíživý pomalý pohyb půdy nebo suti.

materiálem (svahovou hmotou) je zvětralé skalní podloží (trhliny, pukliny ve skále) a/nebo plášť (převážně půda) na horninovém podkladu (často nasáklý vodou, porostlý dřevinami…).

– pokud je narušena stabilita svahu, dává se tento materiál do pohybu…

– materiál se může chovat jako elastická pevná látka, plastická substance či jako kapalina…

příčiny pohybu: vnější: podemletí svahu říční erozí; zatížení svahu; zemětřesení… odlesnění…

a vnitřní: pokles vodní hladiny; odnos drobných částic materiálu podzemní vodou; činnost mrazu…

– sesuv má 3zóny: 1.odloučení (pásmo odtrhu); 2.transportní; 3.akumulační (dopad, nános, valy…)

pohyb svahu na nestabilním podloží je pomalý (mm/rok-mm/den), rychlý (mm/h-m/h) a katastrofický (m/h-km/h), který překoná i výrazné terénní překážky.
podle rychlosti se pohyby rozčleňují do sedmi tříd (od 1. pomalé 16 mm/rok – po 7. velmi rychlé 5 m/s) – u rychlých sesuvů není čas na evakuaci… hrozí zranění… oběti… škody na infrastruktuře…
v Evropě je problematika sesuvů spojována s hornatými zeměmi (Rakousko, Itálie…) a ve světě: Andy v Peru, Kanárské ostrovy, Etiopská vysočina…
v ČR jsou sesuvy běžné v Českém masivu (České středohoří) a v Západních Karpatech (Moravsko-Slovenské Karpaty, Beskydy…)

– jedná se o propustné pevnější horniny ležící nad nepropustnými, méně pevnými, plastickými horninami – mezi nimi se akumuluje voda, která sníží tření mezi nimi a dojde k sesuvu.

– přívalové deště způsobily sesuvy v r. 1997, 2002, 2006, 2009. 2010, 2013… tj relativně nejvíce sesuvů vzniká během a krátce po povodních vlivem vydatných srážek.

– např při mapování sesuvů po povodni v r 1997 bylo zjištěno, že sesuvy bylo zasaženo 3,5x větší území, než se původně myslelo (téměř 6% Vsetínských vrchů) a 70% sesuvů se odehrálo v místech, která již v minulosti byla zasažena svahovými deformacemi.

– mediálně známý je sesuv na nedostavěné dálnici D8 v 06.2013 v Českém středohoří: již v 05 se objevila první trhlina pod železniční tratí nad dálnicí… následně v lomu Dobkovičky byla stržena skládka drceného kameniva na kraji lomu a 0,5mil m3 zeminy se dalo do pohybu… trať Teplice – Lovosice není stále v provozu – D8 byla poškozena v obou pruzích v délce cca 200m… „viníkem“ byl stanoven déšť a nezajištěný zářez dálnice (přestože trasa zde vede známým sesuvným územím).

k velkému sesuvu došlo po trvalých deštích v oblasti Handlová na Slovensku v r 1960: nejprve se sesulo 14,5mil m3 a následně z boku po 14ti dnech dalších 5,7mil m3 – sesuv postupně zničil 150 domů (a mnoho dalších poškodil), 2km silnice 1.třídy, vodovody, linky vysokého napětí…

– tento sesuv vyvolal zájem mezi odbornou (i laickou) veřejností (následovalo vydávání publikací: např v r 1969 prof Mencl z MU v Brně: „Sesuvy a zabezpečování svahů“… a k mapování sesuvů).

sesuvy zničily v ČR řadu obcí nebo jejich částí: 1820 Starnná u Žatce, 1926 Dneboh u M.Boleslavi, 1967 Maršov u Uh.Brodu. 1997 Růžďka u Vsetína…

– např 11.4.1900 zničil sesuv pod hradem Hazmburk 50 domů v Klapném.

– opakované sesuvy trápí např Halenkvice u Zlína (6 sesuvů za posledních sto let) na 22,5% plochy obce; od r 1941 zničeno min 9 domů, další mají narušenou statiku…

je ohroženo kulturní dědictví: zámek Jezeří, města Úštěk,Znojmo, Třebíč… vila Tugenhat v Brně…
prevence sesuvů – monitorování rizikových svahů (výkopy, vrty…)

– Česká geologická služba (dříve Český geologický ústav) vede registr svahových nestabilit (cca 17.5tis objektů, z toho cca 12.5tis plošných… mnoho map, obrázků, fotografií…).

– výzkumy sesuvů se zabývá Ústavu struktury a mechaniky hornina AV ČR.

– optimální možností je nestavět tam, kde hrozí sesuv, zejména ve vazbě na územní plány a posuzování staveb v rámci EIA (to je obtížné dodržet u liniových staveb).

– sesuvná území se člení dle rizika do tří kategorií: 1.malé (sledování); 2.střední (odvodňování); 3.vysoké riziko (nutná havarijní sanace).

volba následujících opatření se realizuje na základě výsledků průzkumů (geologický, hydrogeologický, geotechnický…), výběru varianty a dle projektové dokumentace…

– úprava svahů (lavičky, drenážní žebra), kotvení svahů (injektáž), opěrné stěny (betonové monolity, gabiony, piloty), kovové sítě… řízené odstřely skalních boků… výsadba dřevin (lesy) či jejich vysekávání ze skalních bloků (Hřensko)… odvod vody (povrchové, hloubkové)…

Pro pěstitele vize:

v ČR neexistuje speciální zákon týkající se problematiky sesuvů – právní odpovědnost je případ od případu řešena soudně (zpravidla ve vazbě na „vyšší moc“: mimořádnost, nepředvídatelnost…).

– zřícení skal (lokální malý a střední sesuv) se „bere“ jako individuální problém (bez kolektivní odpovědnosti); ignoruje se riziko a řeší se následky (místo prevence: nerealizovat záměr).

škody ze svahových deformací:

a) nehmotné: ztráty na životech, zranění, stres, snížení tržní ceny, škody na ekosystémech…

b) hmotné: na budovách, infrastruktuře, škody v zemědělství, lesnictví… přerušení toku zboží…

– ocenění následků (náklady na odstranění škod) x náklady na prevenci… (v praxi škody vzniklé havárií mnohonásobně převyšují náklady na prevenci – viz např sesuv na D8).

– má smysl na ohroženém území stavět?

– chybí evidence a vyhodnocení škod vzniklých svahovými deformacemi.

– chybí motivace všech zúčastněných na předcházení škodám.

pohyb svahu se projevuje: „opilými stromy“, trhlinami, zátrhy, duněním, hřmotem, rachotem… náhlými výrony vody či zánikem pramenů… prasklinami ve zdech (špatně se zavírají dveře)…
zával hrozí: při stavebních pracích (výkopy kanalizace, dopravní stavby: v zářezech, přitížení v násypech, „podřezání“ svahu… tunely…), hornické činnosti… při odstřelu v lomech, zemětřesení…

– např při napouštění nové přehrady Vaiont v Itálii v r 1963 došlo k sesuvu 100mil m3 hmot do přehradního jezera rychlostí 100 km/h… hmoty se vyšplhaly do protějšího svahu do výše 130m a zpustošily vesnice San Martino a Casso… Souběžně došlo k přelití hráze 40mil m3 vody do údolí řeky Plavy, kde zpustošila městečka Longarone pod hrází a další tři vesnice… zahynulo 2117 lidí.

** doporučení: vyhýbat se oblastem, kde nedávno proběhly svahové pohyby.

– rozhodně se nepohybovat pod strmými (skalnatými) svahy s čerstvými stopami zátrhů, pod kterými jsou volné (kutálející se) balvany.

– nevstupovat na svah nasycený vodou: po nedávných přívalových deštích (stékající pramínky).

– nevstupovat na okraje kamenolomů – dbát výstražných znameních před odstřely hornin…

rad y: pokud vás překvapí: utíkejte stranou a nahoru ze svahu, ven ze závalu… (je-li to možné)

– při závalu budovy: chovat se obdobně jako u zemětřesení (dotřesy) – viz text 5.

… hrozí zranění, šok z tlaku materiálu: krevní sraženiny, zástava (srdce, dechu)…

… vyprošťování provádět opatrně, aby nedošlo k dalšímu sesuvu…

… pokud to materiál dovolí: odhrabejte prostor kolem hlavy a hrudníku pro obnovu dýchání…

(při zástavě: 30x stačení hrudníku a 2 vdechy – přednost má zastavení velkého vnějšího krvácení).

… udržovat zraněného při vědomí (mluvit na něho, uklidňovat ho…).

… nepodávat tekutiny (možnost vnitřního zranění).

HZS v místě sesuvu zjišťuje: rozsah sesuvu (jeho vývoj); ohrožení (osob, zvířat, majetku…); rozsah narušení budov (infrastruktury); potřebu záchrany… varování, evakuace…

– velitel zásahu vymezí zóny ohrožení… vyžádá od správců sítí uzavření potrubí, odpojení…

– sesuvy spadají pod krizové řízení (krizový stav).

bahnotoky*, mury,* suťové přívaly, suťové laviny – katastroficky rychlý (i přes 100 km/h) svahový proud tekoucí směsi (nejen jemnozrnný materiál přesycený vodou, s úlomky až bloky skalních hornin a dřevin, kmenů…) - objem trasportovaného materiálu: od 1 m3 po 100tis m3 a více.

– přesycení vodou bývá způsobené bleskovými přívalovými srážkami nebo tajícím sněhem.

– mury vznikají zpravidla na svazích (s dostatkem zvětralin) se sklonem 20-45 º, aby vznikl odtrh

např zemětřesení v Peru 1970 (M 7,7) způsobilo na svazích hory Huascarán muru tvořenou ledem, kamením a bahnem (100mil m3), která na 20km dráze pohřbila 2města (zahynulo 66tis lidí, včetně celé československé horolezecké expedice Peru´70).

– suťová (břidličná) mura v r 1881 lom Elm (délka proudu 1,5km, šířka přes 400m, mocnost 5-50m) měla 115 obětí… nebo sesuv haldy hlušiny zasypal kolonii hornické obce Aberfan v r.1966 (okraj obce byl zasypán do výšky 60m – v zasypané škole zahynulo 115 dětí, celkem 144 obětí).

– v ČR v r 1897 zahynulo v přívalových proudech v Krkonoších 7 osob a další 2 osoby v 06.2013 v chatě u Slapské přehrady stržené murou…

lahar je bahnotok vznikající ze sopečných pyroklastik (popela), úlomků lávy a vody.

– sesuv úbočí sopky Helens v 05.1980 vUSA nabral rychlost až 288 km/h: masa hornin překonala 400 m vysoký protilehlý hřeben vzdálený 5km a vytlačila vodu z jezera do tsunami vysoké až 260m…

propady do podzemí, do podzemní**ch dutin – může je aktivovat zemětřesení…

– lokální propady v krasových oblastech, v poddolovaném území (hlubinné doly, stavby tunelů)… po havárii sítí (vodovod, kanalizace)… po vymílání dešťovou vodou… stará podzemí ve městech…

– v Chorvatsku v r 2022 se po zemětřesení (M 6,4) u města Petrinja objevilo v okolí (oblast 10km2) velké množství (cca 100) propadlých kruhových propadlin, jam : např jáma (nejprve 10m a posléze 30m šířky a 15m hloubky) v sadu N.Borojeviče se rychle zaplnila vodou…

rozvírání trhlin v místech zlomů (původních i nových)

– v 04.2025 bylo v Maymaru velké zemětřesení (M 7,7): zemřelo 3300 osob, bylo zničeno 10tis budov… během kterého se náhle a velmi rychle (dle svědků rychlostí tryskového letadla) rozevřela 400 km dlouhá hluboká trhlina (S-J) v místě zlomu Sagains…

– v textu C11 bylo uvedeno: v USA narostl počet zlomů z 650 na 1000… a kromě známé rizikové seismické oblasti u pobřeží (stát Kalifornie) se aktivizuje další výrazné ohnisko New Madrid ve vnitrozemí (stát Missouri), kde v minulosti byly 4 zemětřesení M7 a větší).

2 sněhové laviny – zvláštní kategorie svahových pohybů (transportovaným materiálem je sníh)

sněhová lavina je rychlý a náhlý sesuv většího množství sněhu – vítr je architektem lavin.

– lavina často bere s sebou i kosodřevinu, stromy, bloky ledu, kamení…

– na stabilitu sněhové vrstvy má vliv: sklon horského svahu a jeho profil, vegetace… typ sněhu a jeho mocnost… nový sníh, déšť, teplota, sluneční svit, tání… pohyb lyžařů… zemětřesení… zvuk…

o lavině se mluví, je-li dráha sesuvu delší jak 50m (kratší se označují jako sněhové splazy): malá do délky 100m (a objemu do 1000m3); střední do 1000m (a 10tism3); velká nad tyto hodnoty… (existuje i obdobné třídění dle velikosti do 5ti skupin).

90% lavin způsobí svým chováním lidé.
nejlepší prevencí lavin je vzrostlý les… dočasná opatření: uvolňování lavin výbušninami, uzavírky silnic, předběžná evakuace… trvalá opatření: zábrany, ploty, galerie, hráze, valy…
druhy lavin dle materiálu:

a) prachová lavina: volný nezpevněný sníh smíšený se vzduchem (aerosolová směs)

– netvoří se smyková plocha - objem padající masy neustále roste: do pohybu se zapojuje další sníh

– k usmrcení dochází nejen zavalením, ale i vdechnutím (inhalováním) sněhových částic.

– rychlost je obvykle 20-70 m/s (ale i 120 m/s a více při pohybu laviny na vzduchovém polštáři).

– lavinu doprovází (předhoní ji) tlaková (rázová) vlna o síle i nad 100t/m2.

b) vrstevní desková lavina: hustý sníh – pohyb jednotvárné masy na smykové ploše (tu tvoří podloží nebo jiná spodní sněhová kritická vrstva s odlišnou hustotou).

– častou příčinou laviny je vznik trhlin (v důsledku opakovaného tání a mrznutí sněhové vrstvy).

– rychlost je obvykle 5-30 m/s (pomalejší než u prachové, ale transportuje větší množství materiálu)

– u lyžařů zlomeniny… k usmrcení dochází zejména zavalením a udušením (nedostatek vzduchu)…

c) břečkové laviny (břečkotoky) z promoklého sněhu (více jak 15% vody), zpravidla na jaře…

d) ledové / ledovcové laviny…

v ČR dochází k nejvíce lavinám v Krkonoších (evidováno 56 lavinových drah na území 560 ha; na polské straně 51 drah) za zimní sezonu spadne cca 50 lavin (v sezoně 2004-5: 86 lavin).

– nejdelší lavinová dráha délky 1,4 km je v Úpské jámě (ze Studniční hory pod dolní vodopád), dále Malá Studniční jáma v Obřím dole 1,3 km a Pramenný důl v Dlouhém dole 1,25 km…

– 1998-2016: v Krkonoších (i na polské straně) zasypáno 27 osob (z toho 11 obětí).

– nejrizikovější je Bílá rokle (Bialy jar): 20.3.1968 lavina 600 m dlouhá, s mocností sněhu až 12 m, smetla 21 turistů (z nichž 19 nepřežilo).

1998-2012: Krkonoše zasypáno 13 (obětí 7), Jeseníky 5 (2), Beskydy 4 (1), Krušné hory 2 (1)

** v Alpách zemře ročně v lavinách průměrně 103 osob (počty kolísají od 54 do 179 osob).

po sněžení je kritická situace následující 2-3dny – zejména při rychlosti větru nad 5m/s (vznik sněhových klínů, převisů, polštářů…) a při teplotě buď -10ºC nebo při oblevě, dešti.

– kritická situace nestability svahu jako takového (pro spontánní lavinu) trvá za zimu zpravidla jen několik hodin, ale podmíněná nestabilita vyžadující spouštěč (třeba lyžaře) trvá mnohem déle:

doporučení z Tyrolska: identifikace lavinového nebezpečí: déšť; výrazné oteplení a trvalejší teplé počasí ; sněžení po delším chladném období; volný nový sníh a vítr; zasněžené krupky; zasněžená povrchová jinovatka; zvýšené provlhnutí (promáčení) na jař e…

– nebezpečí klouzavých deskových lavin: druhý sníh; klouzavý sníh (po „vodním filmu“; trhliny).

– při sněhově bohatých zimách jsou návětrné svahy (díky častým opakujícím se větrům) relativně chudé na sníh, ale skladba sněhové pokrývky je na nich příznivá pro vznik lavin.

první den hezkého počasí po sněžení je obzvláště nebezpečný.
Horská služba (HS) sleduje a vyhodnocuje lavinovou situaci (informovaní, výstraha, kurzy…)

– vyhodnocování: dle vykopaných sond – zvlášť pro Krkonoše a pro Jeseníky.

– vyhlašuje stupně lavinového nebezpečí od 1 (nejmenší ohrožení) do 5 (největší ohrožení).

–zasypané vyhledávají pomocí lavinových vyhledávačů, sond, lopat… lavinových psů… dle ověřených a předepsaných postupů vyhledávání (sondování) – viz videa na netu.

– zpravidla se (jako organizovaní záchrana) ale k zasypanému nedostanou do 18 min, kdy je největší šance na přežití…

rady: pokud jsi v terénu: neustále vyhodnocuj situaci, pozoruj terén, okolí, sníh, počasí, změny teplot, časový faktor, možnosti a schopnosti nejslabších ze skupiny… a zvažuj rizika.

– nepodceňuj svůj špatný pocit… a dobrý pocit porovnávej s fakty.

– nejvíce nehod se stává na prudkých stinných svazích v blízkosti hřebene… slunné svahy jsou nestabilní při výrazném oteplení… zvlněný terén nabízí lepší výběr bezpečné trasy.

– hřebeny jsou obecně bezpečnější než žlaby… řídký les lavinu nezastaví.

– při mlze a špatné viditelnosti buď připraven se vrátit, octneš-li se v neznámém a strmém terénu.

– dodržuj vzdálenost mezi lidmi (výstup: 5-10 m, větší při sjezdu).

– velmi prudké svahy sjíždějte po jednom, nejprudší část objížděj… vyhýbej se prudkým, skalnatým svahům – vyber si směr sjezdu, sjížděj opatrně, vyhni se pádům… sleduj únikové zóny…

– zastav a shromažďuj se na bezpečných místech. (např mírné svahy).

jak přežít lavinu? - kdo zůstane blízko povrchu, zpravidla přežije – rozhodující je faktor času.

– ze statistiky: 66% osob zasažených lavinou je nezasypáno či zasypáno pouze částečně (z nich umírají 3%), ale úmrtnost zcela zasypaných je 46% - zpravidla jde o lyžaře, skialpinisty, horolezce.

– záchrana do 18 min po zavalení: šance na přežití 90% - po 18-35 min 60% všech zasypaných umírá (udusí se) – 35-90 min zasypaní přežívají 1,5-2 hodiny díky vzduchové kapse; následně umírají na podchlazení a pomalé udušení (30% zasypaných), tj 90 min je nejzazší čas na záchranu.

vzduchová kapsa je malá dutina před nosem a ústy, při současně volných vzduchových cestách.

– ale vydechovaný CO2 je znovu vdechován, tj z nedostatku kyslíku ztrácí zasypaný vědomí, chladový třes ustává (ochlazování těla se tím urychluje) a se snižující teplotou těla klesá nárok organismu na kyslík (životní funkce mohou být zachován) – při velmi nízké teplotě lze bez poškození přežít i dlouhodobější úplnou zástavu dechu a krevního oběhu.

rad y: při pádu laviny nepanikařte a lavině ujeďte z cesty dolu a do boku (jste-li na lyžích)

– pokud to nelze, odepněte si obě lyže (zamezíte vřetenovým zlomeninám) a pusťte hůlky.

– dejte si pevně ruku před ústa a snažte se o vytvoření vzduchové kapsy a zároveň o nevdechnutí sněhu, abyste neměli ucpané dýchací cesty sněhem… bojujte o život.

– lavině se nebraňte, „plavte“ v ní (pokud to lze) co nejblíže k povrchu – když lavina ustane a je-li to možné (máte-li štěstí a nejste zcela zasypáni), snažte se vyhrabat sami ze směru nahoru (kde to je vám pomůže plivnutí) - jinak mělce pomalu dýchejte a doufejte v záchranu.

– nekřičte (není vás slyšet i když vy můžete záchranáře slyšet).

pokud se ocitnete v místech, kde akutně hrozí lavina, uvažte si kolem pasu dlouhou červenou stuhu (pokud vás lavina zasype, zvýšíte si tak šanci na záchranu).
někteří lyžaři již bývají vybaveni (kromě lavinového vyhledávače „pípáku“, skládací sondy a lopaty) i lavinovým „aibegem“ (lavinový batoh), separátorem (avalungem) oddělující vdechovaný a vydechovaný vzduch… oboje je zpravidla třeba před lavinou aktivovat…

– doporučení: nespoléhat na techniku („pípák“ může mít vybitou baterii, krátký dosah…), spolehněte se na sebe (na to, že víte, jak postupovat):

kamarádská lavinová záchrana do 18ti minut

– vyhledávání zahajte v místech, kde zmizel zasypaný pod sněhem (pokud to víte).

– místo začátku vyhledávání si něčím označte (výchozí bod: od něj postupujte metodou „cik-cak“ směrem dolu v obráceném písmenu „V“: postupně se rozšiřujícím…).

– po nálezu zasypanému co nejrychleji uvolněte hlavu, hrudník (dýchací cesty).

– poskytněte první pomoc… ale nezapomeňte na svou bezpečnost (nebezpečí dalších lavin).

je-li vás více: stanovte si zkušeného velitele záchrany, který se nebojí velet (cp, kdo, kde, jak…), ihned vyhledávejte zasypané (pro pomoc pošlete někoho až po prvních 20 minutách vyhledávání)…

v přírodě se lze setkat s mnohými dynamickými pohyby hmot (pohyb pod vlivem gravitace):

– bleskové povodně na horách (přívalové deště) – text 2. + 9 .

– tsunami v přímořských oblastech – text 2. (popř sesuvem vytlačená voda z vodních ploch)

– pyroklastický proud (žhavé úlomky vyvržené horniny, popela) – text 3. +12.

– bahnotoky, mury (zejména deštěm nasáklý sopečný popel) – text 3. + 13.

– sesuvy rozmáčené půdy a/nebo erodovaných bloků skal (suti) – text 5. + 13.

– laviny sněhu na horách (z mokrého sněhu nebo prašanu) – text 2. + 13.

mnohé hmoty dokáží „vyjet“ i vysoko do protilehlých svahů (u tsunami zpětný pohyb vod).
počet a intenzita pohybů hmot se (exponenciálně) zvyšují… jsme na to připraveni?

*************** pokračování – v příštím textu: chlad