Co (ne)máme vědět - tornádo

Rosta · březen 24, 2025, 2:46pm

Co (ne)máme vědět (11**)** – C3: bouře - tornádo 23.3.2025

část C doporučení pro konkrétní situace:

text 9: C1 záplavy a povodně + text 10: C2 vedro + vlny veder = sucho

C3 vítr – bouř e (blesky, krupobití) – tornádo

** základní údaje k těmto meteorologickým jevům byly popsány v textu 2.

– vítr, bouře, tornádo: doprovázejí události velkého rozsahu a vyskytují se najednou tj i uvedené rady a doporučení kombinujte podle konkrétní situace, místa a času – preventivně a následně.

– někdy můžete být bezpečnější ve volném prostoru, než v chatrné budově…

– zvažte vždy všechna rizika (minimalizace jednoho faktoru nesmí nadměrně zvýšit riziko jiného).

– uzpůsobte své aktivity předpovědi počasí, ale nespoléhejte na ni… vše se může velmi rychle zěnit

– nespoléhejte na varování – zkušenosti ukazují, že se vám žádného varování předem nedostane

– nespoléhejte na hasiče, na armádu, na stát… - spoléhejte se vždy jen sami na sebe

– jste-li ve volné přírodě sledujte oblohu a její barvu… sledujte chování volně žijících ptáků, zvěře…

– je nutné zachovat klidnou hlavu a vzájemně si pomáhat…

– vždy je nejcennější hodnotou lidský život – vás, vašich blízkých, sousedů, kamarádů, krajanů…

1. vítr – připomenutí:

zvyšování teploty oceánů s sebou přináší nejen vyšší odpařování (vlhkost tvoří vysoké mraky), ale i nárůst síly větrů, které vyrovnávají rozdíly teplot a tlaku (vysoký: anticyklony a nízký: cyklony)

– Beaufortova stupnice (0-12) k odhadu síly (rychlosti) větru dle jeho účinků (na souši a na moři) od vánku (1) po vichřici (9-11) a orkán (12).

– vichřice a orkány způsobují výpadky dodávek elektřiny, strhávají střechy, lámou stromy…

– v posledních letech dosahují v Evropě orkány rychlosti přes 200 km/h.

– meteorologové sledují i směr větru (SV, V, JV, J, JZ, Z, SZ, S).

– větrná smršť: lidové označení pro prudké zesílení větru (s následkem hmotných škod) – v horách může vyvolat vír s nepříjemným zvukem (infrazvuk: nevolnost, zvracení, dezorientace) nebo i malé tornádo (raráška na souši či vodní smršť na vodě).

– 2004 vichřice ve Vysokých Tatrách poničila tisíce vzrostlých stromů.

rady a doporučení: hrozí silný vítr:

– za silného větru se stávají smrtící zbraně ze skel, plechů, stromů…

– pravidelně ořezávejte suché či velké větve u elektrického vedení v blízkosti domu.

obecně: opatrnost: padají větve, stromy, předměty… nedotýkat se drátů spadlých na zem…

omezit pohyb venku (jízdy autem) – neschovávat se a neparkovat pod stromy – neschovávat se v okolí starších a vysokých budov (hrozí stržení střešní krytiny) – nechodit do lesa…

– v přírodě: uchylte se do závětří (přístřešky, jeskyně) a z dosahu případných vývratů stromů.

– v zástavbě: zajistit okna, dveře… upevnit (uložit) předměty (květináče, zahradní nábytek)… dále obdoba jako u tornáda v následujícím textu.

2 . bouře – připomenutí:

– bouřky se váží na bouřkové mraky (cumuloninby) s projevy: deště, sněhu, krup, blesků, vírů…

– ničivé bouře s větry dosahující v nárazech síly orkánu mají svá jména: např

… Kyrill: 01.2007 z Atlatského oceánu přes VB a SRN zasáhl i ČR (na Sněžce 216 km/h) – bouře si vyžádala 45 životů (v ČR 4), na Klatovsku vyvrátila 3mil m3 dřeva, polomy na Šumavě (zákazy vstupu do lesů)… škody 2,2mld Kč…

… Emma: 03.2008 – zemřelo 14 osob (v ČR 2), škody za 1 mld EUR - v ČR 1mld Kč, nárazový vítr 120-140 km/h; popadané stromy a el.vedení, dopravní nehody…

… Herwarth: 10.2017 – zemřelo 11 osob (v ČR 4 po pádech stromů) – v ČR v Krkonoších vítr 182 km/h; škody 1,4mld Kč na infrastruktuře, rozvodech elektřiny, vyvrátil 2,4mil m3 dřeva…

– Saffirova-Simpsonova stupnice: kategorie (1-6) tropických bouří (orkán=uragán,hurikán,cyklon).

– v Saharských oblastech jsou mohutné písečné (prachové) bouře: snižují viditelnost, zasypávají oblast tunami materiálu se značnou abrazivní schopností – písek ze Sahary doletí i do Evropy…

– sněhové bouře (vánice) se objevují od podzimu do jara a velké množství sněhu způsobuje kalamity v dopravě, výpadky elektřiny a polomy v lesích i v Evropě.

… v 03.2025 v Kazachstánu doprovázely blesky a hromy i sněhovou bouři.

– existují i sopečné bouře plné žhavého popela a žíravin – viz text 3.

doporučení:
v přírodě: budujte své tábořiště s ohledem na své bezpečí: co když stoupne voda?; spadne strom nebo dráty?; uhodí blesk?; sesune se suť?; spadne lavina?..
v horách: vždy počítat se změnou počasí, mít s sebou podrobnou mapu, kompas, pláštěnku…

– bouře se objeví zpravidla ve 2.polovině dne a to náhle – rozvážně sestupte z hřebene do údolí.

– opusťte soutěsky a úzká strmá údolí s vodními toky – nebezpečné jsou propustky, vpusti…

– ideálně přečkejte bouři v horské chatě, či v nějakém přístřešku, srubu, seníku…

v zástavbě: schovejte se do budovy s hromosvodem (nebo i v autě: stojícím mimo stromy, sloupy, stožáry… a dál od starších budov…)

** podrobněji k doprovodným jevům, včetně rad a doporučení:

blesk (elektostatický výboj) je spojen se světlem, zahřeje okolní vzduch až na 30tisºC a plazma vyvolá rázovou vlnu a zvuk (hrom) – blesk může trvat několik sekund a je „rozfázován“ do kroků:

– vůdčí výboj letí k zemi rychlostí 200km/s, zpětný záporný výboj 100 000 km/s k oblaku (s napětím 100 MV) – cca v 50ti % ještě následuje tzv šípový výboj, letí zpět k zemi 10 000 km/s a po něm následuje další zpětný výboj zpět k oblaku – po tomto druhém zpětném výboji se vytváří stabilní elektrický výboj (tzv průběžný proud) mezi oblakem a zemí (a způsobuje požáry).

– tímto způsobem vznikají z 95% tzv negativní blesky – pokud prvotní impuls ke vzniku vznikne od země, vzniká tzv pozitivní blesk (je 6-10x silnější, trvá cca 10x déle), může udeřit i několik km od oblaku a vznikají při něm rádiové vlny o velmi nízké frekvenci… je nebezpečný pro leteckou dopravu a vyvolá lesní požáry… dokáže roztrhat strom na kusy… vyskytuje se častěji v zimních bouřkách či na konci bouřky… modro-bílé zabarvení blesků způsobuje dusík v atmosféře.

– běžný negativní blesk má třaskavý hrom – pozitivní připomíná hluboký výbuch, je slyšet na i na velké vzdálenosti (dunění na prahu slyšitelnosti).

– blesk může uhodit z oblaku vzhůru k nebi (nad bouřkové mraky), mezi mraky či dolů k zemi.

vulkanické blesky vznikají při explozivním výbuchu sopky (viz text 3) a v mracích z popela.
málo probádané jsou tzv kulové blesky… sférické objekty (plazmoidy?) od velikosti hrášku po metry (zkoumal je a vyvolával N.Tesla), vznikají v seismicky aktivních oblastech – v ČR v 06.1999 zranil muže v Olomouci; v 10.2000 v Brně vnikl do bytu a popálil majitelku…
existují i neškodné sršivé výboje (Eliášův oheň): elektrostatický náboj na vyvýšených místech.

*** zásah bleskem:** rady a doporučení:

– počítejte dobu mezi zablesknutím a hřměním, je-li kratší než 9s je to pro vás nebezpečné.

– blesk si vždy hledá nejkratší cestu (tj zpravidla nejvyšší a nejvíce vodivý bod v terénu).

– blesk může ohrozit i nepřímo: zbytkové elektrické napětí se šíří půdou a je ohrožující cca do 30m od místa, kam blesk uhodil… proud se dostane do těla dolními končetinami…

– nebezpečné jsou kovové předměty v ruce (deštníky, golfové hole, pruty… ale i kola, koloběžky…)

– mokrý člověk zpravidla utrpí po zásahu bleskem menší poškození než člověk suchý.

– v ČR bylo v období 2001–2020 zabito 21 osob.

a) doporučení: minimalizujte riziko zásahu bleskem – v přírodě:

– jdete-li ve skupině, nedržte se za ruce, ale rozestupte se na několik metrů od sebe.

– je-li to možné, vzdalte se od skal či dodržte od nich minimální vzdálenost 1-3 m.

– na volné ploše se svezte se „na všechny čtyři“ a do podřepu (ruce a nohy u sebe)…

neschovávejte se ve stanu ani pod skalní římsou… - nezůstávejte kolem ohně.

pokud jste na laně, přestaňte slaňovat, zůstaňte na římse, 1 m od skály a od jistících bodů

– držte se dál od řetězů, kovových plošin či žebříků… držte se dál od vodních ploch.

– neschovávejte se pod samostatně stojící strom (ani poblíž stožárů), na kraji lesa, ale v nízkém porostu popř v hustém lese – neopírejte se o stromy, o skálu… - stůjte s nohama u sebe.

– sesedněte z kola, koloběžky a vzdalte se od nich, pohybujte se pomalu menšími krůčky… (to platí i pro motorky, čtyřkolky a otevřené vozy či pracovní stroje)

– v autě nechte zavřená okna i dveře… a s výstupem počkejte.

*** v zástavbě**:* neběhejte (fotbal aj), neplavte, nejezděte na kole, neplujte v loďkách…

– nevynášejte kovové předměty a netelefonujte…

– nestůjte u zdi vedle svodu od hromosvodu… ani u kovových stožárů veřejného osvětlení…

– v budově zavřete okna – držte se na suchém místě, dál od zásuvek a kovových rozvodů (voda, plyn) – nesprchujte se, nemyjte nádobí…

– odpojte elektrospotřebiče (TV i od antén a internetu…) nemáte-li přepěťovou ochranu.

počkejte až bouřka odejde cca 10 km daleko (asi 30s mezi bleskem a hřměním)

b) první pomoc při zásahu bleskem: resuscitace a protišoková opatření… a ošetřit popáleniny…

***** kroupy: sněhové hrudky či ledové krystaly pokryté vrstvami zmrzlé vody vznikají kondenzací vzdušné vlhkosti v bouřkovém mraku – dopadají na zem v podobě krupobití v každé 8-10té bouřce

– jejich velikost (od několika mm do desítek cm) roste s velikostí bouřkových mraků, z rozdílu teplot rychle stoupajícího teplého proudu (konvekce) do vrstev troposféry pod bodem mrazu.

– kroupy jsou nebezpečné svojí kinetickou energií (v závislosti na velikosti krup a výšky pádu – malé: 39 km/h, větší 3 cm: 80 km/h a velké 11 cm: 170 km/h – některé mohou mít hmotnost i několik kg), způsobují značné materiální škody a mohou zranit i zabít (zvířata, lidi).

– např v Praze 15.8.2010 způsobilo krupobití škody za 1-2mld Kč (zejména na automobilech).

– ve světě jsou v poslední době zaznamenány kroupy (kusy ledu) i 20cm velké („ananas“) a v mnoha případech již rozsah krupobití způsobil kalamitu a na odklízení nasadili těžkou techniku.

doporučení: urychleně najít úkryt nejlépe uvnitř domu.

– zpravidla bývá zasažena hlava (od modřiny po zlomeninu lebeční kosti) – ohrožené jsou děti, psi…

– pokud krupobití nedoprovázejí blesky, pak si můžete při přesunu do úkrytu dát na(d) hlavu batoh, aktovku… či zvednout ruce nad hlavu a dát lokty k sobě, neohýbat záda…

– s autem zajeďte pod nějakou ochranu (podjezd)… přehoďte si přes přední a střešní okno deku (zpravidla největší kusy padají ke konci krupobití).

3 . tornádo a propady studeného vzduchu (downburst a derecho) – připomenutí:

** základní údaje k tornádu byly popsány v textu 2. - zopakujeme:

jsou to vzdušné víry (tromby) vznikající ze střetu teplého suchého a studeného vlhkého vzduchu
tornáda doprovázejí bouřkové mraky typu Cumulonimbus (popř. Cumulus) v rámci

a) multicely (bouře tvořené z více bouřkových buněk) – jde o tzv nesupercelární tornáda nižších kategorií s malými škodami, relativně běžná v Evropě i v ČR.

b) supercely, speciální druh konvektivní bouře (je tvořena z jedné bouřkové buňky) – jde o tzv supercelární tornáda, zatím (kromě toho na Moravě) relativně vzácné v Evropě i v ČR (ale běžná např v Kanadě, Indii… nebo v USA v tzv tornádovém pásu: Texas, Kansas, Oklahoma, Nebraska).

– konvektivní bouře doprovázejí i další jevy: nárazový vítr, blesky, kroupy, přívalový déšť..

supercelu tvoří jeden teplý vzestupný a jeden chladný deštivý sestupný proud – vzestupný proud se otáčí kolem své vertikální osy rychlostí cca 200 km/h a dává sílu: „živí“ supercelu.

– ve střední části vzestupného proudu se rotací tvoří mezocyklona (o průměru 2-10 km) a pokles tlaku v centru mezocyklony prodlužuje „život“ supercely.

– ideální pro rozvoj supercel je situace, kdy se mění směr a rychlost větru s výškou (střih větru).

– na Dopplerově radaru se oblast se supercelou odráží v obrazci ve tvaru „háku“ (obrázek obdobný přepadávajícímu hřebenu mořské vlny) – ale meteorologové běžně používají jiné radary: srážkové.

tzn rotující vnitřní vzestupný proud je jednou z příčin vzniku ničivého tornáda ze supercely.
silný sestupný ledový proud je jedou z příčin vzniku tzv downburstu – rychlý propad („úder“) studeného vzduchu (spolu s deštěm, často s kroupami nebo samostatně bez bouřkového oblaku) na zemský povrch – rozlévá se (rozprskne se) do stran (ve směru pohybu bouře).

– rozeznává se menší drobnější intenzivnější microbursty či větší macrobursty…

– škody jsou podobné jako u tornáda, ale bez prvků rotace (stromy jsou vyvrácené jedním směrem, popřípadě do „vějíře“).

– propady studeného vzduchu bez vizuálního bouřkového mraku jsou nebezpečné pro letadla.

** silný nárazový vítr (přes 90 km/h a v pásu délky nad 400 km) meteorologové označují jako derecho a může obsahovat shluky downburstů (tato kombinace obou jevů je nebezpečná, může způsobit škody jako silné tornádo).

** tornádo je vzdušný vír (tromba), který se spouští shora dolů: dotýká se zemského povrchu a způsobuje škody (tj. až při dotyku země (nebo vody) mluvíme o tornádu) – pak je ale už na jeho předpověď pozdě (navíc nedokážeme předpovědět, ze které bouře či supercely se tornádo vyvine).

– tornáda mohou mít šířku (průměr) několik desítek či stovek metrů (ale i např 5 km) a mohou se dotknout země krátce nebo se táhnout po zemi stovky metrů či kilometrů…

– torádo doprovází velmi výrazný hlasitý zvuk (hukot).

– zpravidla tornádo projde třemi fázemi vývoje (formování, zralosti a rozptýlení).

– v tornádu se rotací vzduchu snižuje atmosférický tlak a to pak nasává vše, co mu přijde do cesty.

– tornáda mají mnoho tvarů (i více vírů: najednou či v cyklu v jedné bouři), velikostí i barev (podle nasávaného materiálu) – mohou být i „vodní“ (sají vodu z vodní plochy) či „ohnivá“…

– většinou se tvoří odpoledne – silné tornádo F4 na Jižní Moravě udeřilo v 19:20 v 24.6.2021 z jihu v úseku délky 27km a šířky cca 500m (tuto vzdálenost urazilo za 39 min), rychlost víru 300 km/h… zasáhlo 7 obcí, poničilo přes 1500 staveb, infrastrukturu a lesy, zahynulo 6 osob, škoda 15mld. Kč… projevila se obrovská vlna solidarity, pomoci… pomáhala i armáda…).

– mohou být i velmi špatně viditelná pro silný déšť, kroupy, prach, šero… v noci jej osvětlují blesky

– většina tornád má čistý klidný střed s nízkým tlakem (obdoba oka hurikánu).

– tornádo je spojeno s dlouhodobým výpadkem sítí (lokální blackout).

– vyskytují se po celém světě… a nejčastěji v nížinách… jejich četnost a intenzita po r 2000 roste.

– v ČR je jich většina (kategorie F0, F1) mimo pozornost (neobydlená území, krátké trvání).

** stupnice pro stanovení síly tornád (kategorii) zpravidla podle velikost i škod :

Fujitova stupnice (pro USA 1973-2007 a pro Kanadu do r 2013):
novější je tzv stupnice Torro – používá se i v ČR

– zpřesněn vztah mezi silou větru a způsobenými škodami:

E F0: 105-137 km/h - lehké škody (polámané větve, vyvrácení stromků s mělkými kořeny…)

E F 1: 137-177 km/h - mírné škody (strhává střešní krytiny, převržení prefabrikovaných domů…)

E F 2: 178-217 km/h - značné škody (strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací stromy, zdvihá auta ze země, z lehkých předmětů projektily…)

E F 3: 218-266 km/h - vážné škody (ničí střechy i zdi, převrací vlaky, polomy v lesích…)

E F 4: 267-322 km/h - zničující škody (ničí domy, pohazuje auty, projektily z těžkých předmětů…)

E F 5: nad 322 km/h - ohromující škody (srovnává se zemí silné konstrukce domů…)

diskutuje se o kategorii E F 6: nad 322 km/h, protože v poslední době byla několikrát naměřena rychlost vzdušných proudů kolem tornáda až 500 km/h (větrné elektrárny se lámaly jako sirky).

** rady a doporučení: hrozí tornádo podle předpovědi:

obecně: udělejte si zásobu vody, trvanlivých potravin, baterií… natankujte plnou nádrž auta

– řiďte se pokyny IZS ohledně evakuace do dočasného ubytování… obujte si pevné boty.

– pokud bydlíte v prefabrikovaném (mobilním) domku či v prosklené (střešní) nástavbě, odejděte do betonového domu (hotel)… postarejte se o zvířecí miláčky (na vodítku či je pusťte na svobodu).

v zástavbě: zavřete a zajistěte okna (i střešní), dveře (i posuvné, včetně garážových vrat) pomocí okenic, závor… – zajistěte ventilační otvory (průlezy), aby do půdních prostor nepronikl vítr – zajistěte v okolí domu všechny předměty (zahradní nábytek, kontejnery, stany, pergoly, přístřešky, popelnice, trampolíny… řetězy ke stromům)…

– uhaste oheň (krb, kamna)… nevařte na plynu… nepoužívejte výtah.

– uchylte se do bezpečné místnosti ve střední části domu (bez oken – WC; dobrým úkrytem je kovová vana, zakryjte se v ní matracemi) nebo do sklepa, pod schody… - vždy se vyhněte oknům.

– jste-li v autě, zpomalte, zastavte… (a odejděte do budovy…) - pokud zůstanete v autě, buďte vždy připoutaní (vír s auty pohazuje)… a nehrajte si na „lovce bouří“ - zachovejte si respekt.

Pozn mnohé prameny z USA uvádějí, že je pobyt v autě zcela nevhodný… stejně tak pod mosty.

– pro budovu je přínosné, když se otevřou okna, dveře na protilehlé straně než se pohybuje tornádo, vyrovná se tak tlak uvnitř budovy (jedná se o zabezpečení proti jejímu „rozmetání“ tlakem zevnitř).

v přírodě: nejlépe: se tornádu vyhněte (utečte / ujeďte v kolmém směru od postupu tornáda).

– nejhorší jsou u tornáda létající předměty (mají razanci jako projektily)… nepobývejte v lese…

Jak se zachovat, pokud jste poblíž vznikajícího tornáda ? (jehož sílu nelze předem určit)

1. vyhledat úkryt – tnásledující vás ochrání ale jen u slabších tornád kategorie F0, F1:

a) ve volném terénu: terénní nerovnost, rokle, jáma… lehněte si, chraňte si hlavu, břicho…

b) v zástavbě: jakýkoli pevný přístřešek nebo auto.

2. v případě silnějších tornád kategorie F2, F3 již terénní nerovnosti nejsou vhodné: neuchrání vás od létajících „projektilů“ z různých materiálů a schovat se do auta je nebezpečné, protože ho F2 snadno převrhne (F3 už převrátí i těžký vagón nebo i celý vlak)

tj v zástavbě vyhledejte úkryt: uprostřed (a ve středu) pevně postavené budovy či v podzemí (sklep)

– ale ani tyto úkryty vás bezpečně neochrání před tornády kategorie F4, F5, ty budovu rozmetají…

3. v případě nejsilnějších tornád kategorie F 4, F 5 vás ochrání jen vhodně postavený kryt.

4. u ničivé kategorie F6 vás neochrání ani kryt, protože tento jeho vír vysaje i kryt…

po tornádu: držte se pohromadě, ošetřete zranění, dívejte se kam šlapete (sklo, ostré úlomky).

– může trvat delší dobu, než se z poškozeného domu dostanete (počítejte s tím).

– nepřibližujte se k el.vedení – nepoužívejte zápalky a zapalovače (plyn, palivo) – uhaste ohně…

– nevstupujte do silně poškozených domů (zřícení) – zachovejte klid a vzájemně si pomáhejte.

– pokud jste pojištěni (a funguje IZS) nafoťte si škody na majetku a pak teprve uklízejte.

Individuální improvizované úkryty (IÚ)
MV a HZS vydalo v r 2001 pro obce metodickou příručku „Sebeochrana obyvatelstva ukrytím“, kde podnikatelé najdou návod (výkresy) na vybudování IÚ – uvedené návody lze použít i pro budování úkrytů (z betonu a oceli) před větrnou smrští a tornády do kategorie F4, až jejich zvýšená četnost přesvědčí zaměstnavatele o jejich nutnosti…

– tyto IÚ lze použít i v případě zabezpečení objektů před gangy, ale nejsou příliš vhodná při povodních, kdy hrozí jejich zaplavení…

můžete se postavit (zpevnit) úkryt betonem a ocelí: podzemní (sklep či venkovní sklípek), samostatný nadzemní objekt nebo vyztužit stávající místnost, kde máte skříně… (zajistit ventilaci, dveře otvírat dovnitř)… zvažte, kolik osob bude úkryt používat.
je zaznamenán případ, kdy tornádo vysálo člověka a ten se vrátil živý zpět na zem, ale nespoléhejte na to… - doporučuji, abyste se podívali na internetu na některá z autentických videí od účastníků tornád…
v textu 9 jsou podrobnější údaje a doporučení k povodním (následkům přívalových dešťů).

** Pro pěstitele vize:

– přírodní živly se dál probouzejí, jak o tom vypovídají videa z celého světa a nic nenasvědčuje tomu, že se to v blízké budoucnosti změní, naopak: je tedy nutné pravdivé neideologické informování občanů nejen o skutečné podstatě přírodních jevů (posun jádra a nárůst magmatické aktivity…), ale zejména o tom, jak mají v konkrétních situacích reagovat a jak se na ně mají připravit

– proto i tyto texty, které nejsou a nemohou být vyčerpávající, protože lidé budou postupně získávat zkušenosti a je třeba sdílet návody: jak přežít přírodní katastrofy (strategie pštrosů není na místě).

– dále je nezbytně nutné, aby stavební inženýři dostali prostor k ověření nových projektů, které budou reagovat na vzrůstající sílu větru, včetně tornád… (rychlostem nad 300 km/h odolá nyní velmi málo staveb a již dnes jsou poryvy rotujícího víru kolem tornád cca 500 km/h).

– o vývoji a výrobě nových technologiích (např vodní a bezpalivové generátory) ani nemluvě.

********* Poznámky k předcházejícím textům: text 3 a 5

aktivaci supervulkánu Campi Fregrei dokumentuje strmý nárůst frekvence seismické aktivity: počtu zemětřesení: 120 (r.2017); 280 (2018); 536 (2019); 797 (2020); 1157 (2021); 1580 (2022); 3450 (2023); 4898 (2024) a zatím 2377 otřesů do konce 02.2025…

– zároveň roste tlak magmatického krbu: u magnitudo M4.4 byl naměřen 1,1g – tato hodnota překračuje gravitační sílu Země a odpovídala by spíše M8-9 (u běžných zemětřesení je velikost zrychlení 0,4-0,6g) – spekuluje se o zatím nevysvětlitelném brzdícím zásahu…

– zatím úřady stále odkládají rozsáhlou evakuaci obyvatel (oranžový stupeň nebezpečí), přestože se kromě otřesů objevují i vývěry sopečných plynů podél komunikací…

– synchronizují se další supervulkány s Campi Fregrei (tj roste jejich seismická aktivita): Taupo Nový Zéland, Mauna Loa Havaj, Yellowstone USA, Sukuradžima v kaldeře Aira Japonsko…

na Sibiři se zavírají těžební a zušlechťující provozy (ocel, nikl) a přesunují se nejen do Číny.

– v Norilsku bylo zemětřesení M4…

*** v USA narostl počet zlomů z 650 na 1000…

– kromě známé rizikové seismické oblasti u pobřeží (stát Kalifornie) se aktivizuje další výrazné ohnisko New Madrid ve vnitrozemí (stát Missouri), kde v minulosti byly 4 zemětřesení M7 a větší).

*************** pokračování – v příštím textu: požáry