Co (ne)máme vědět - vlny veder

Rosta · březen 13, 2025, 4:50pm

Co (ne)máme vědět (10) – vlny veder 13.3.2025

část C doporučení pro konkrétní situace: minule text 9: C1 záplavy a povodně

C2 vedro + vlny veder = sucho:

pro obyvatelstvo ČR jsou vlny veder výrazným ohrožujícím povětrnostním jevem…

– přestože j sou už slov a „ teplo, vedro, sucho… “ ideologicky zprofanován a (s úšklebky se „všichni oteplujeme“) a greendeal (blackdeal) je s povolenkami dalším „kšeftem“ oligarchů, zdrojem grantů pro „vědce“… a na teorie o CO2 s „antropogen n ím faktorem“ jsme mnozí alergičtí…

– nic to nemění na skutečnosti, na realitě, že se tu „cosi“ mění… a že před tím neutečeme…

následující doporučení a rady v textu se vám budou hodit i v letošním létě.
na úvod nejprve několik souvislosti k popisu „meteorologického jevu“:

– v text ech 3 a 6 bylo napsáno, že po r.1995 došlo ke skokovému posunu jádra směrem k Tajmyrskému poloostrovu, tzn tato oblast se nyní zahřívá 3-4x rychleji než jiné oblasti (Evropa 2x)

– část Grónska taje rychleji s ohledem na magmatický krb pod ledem a těžba nerostů je reálnější (proto snaha USA o anexi) a Severní ledová cesta se stává rušnou spojnicí mezi kontinenty…

– v textu 2 bylo napsáno, že se rozkolísaly dříve neměnné tryskové proudy (rychle proudící pásy větru ve vyšších vrstvách atmosféry) a vytvářejí smyčky: dochází k prostupu arktického vzduchu k rovníku a naopak, tzn několik km od sebe jsou nyní v Evropě naprosto rozdílné teploty.

– nejen v Evropě ubývá mrazivých dnů (teploty celý den po 0ºC), přibývá letních s teplotou nad 25ºC (roční doby jaro a podzim „mizí“) a řetězí se do tzv vln veder.

– důsledkem jsou nejen přívalové a bleskové povodně, ale i sucho a extrémní sucho.

tepelné kopule jako jedna z příčin vln veder:

– je obdobný, ale opačný jev, jakým vznikají mohutné přívalové deště s bleskovými povodněmi:

– vysoký tlak vzduchu nad oblastí uzavře anticyklónu (místo povodňové cyklóny), která tak uvázne ve smyčce tryskového proudění (tj vítr proudí mimo tepelnou kopuli a ta zůstává na místě).

– nad regionem se pak drží teplý vzduch a za jasné oblohy Slunce teplý vzduch uvnitř dál ohřívá.

– horký vzduch intenzivně vysušuje půdu pod ním a minimalizuje šanci na tvorbu mraků.

– vzniká tak začarovaný kruh extrémního vedra (snížená možnost ochlazení výparem…).

obdobným způsobem může vzniknout i extrémní chlad (z pomalu se pohybující tlakové níže).
např v r 2021 vznikla tepelná kopule v Kanadě, trvala cca měsíc a v Britské Kolumbii se teplota vyšplhala na 50º C… v červnu 2024 byla obdoba v Mexiku, kde vedra trvala několik týdnů…

– ze studií plyne, že tepelné kopule vysvětlují více jak 50% teplotních anomálií…

vysoký tlak vzduchu (přes 1055 hPa) v Evropě počátkem roku 2025 způsobený anticyklónou o délce přes 8 tis km (od VB po Dálný východ) atakoval limity některých přístrojů nastavených na hranici 1050 hPa (některá letadla nevzlétla a některá auta signalizovala poruchu motoru pro níže nastavený snímač tlaku turbíny…) - a to příroda neřekla své poslední slovo…
vlny veder – jsou dle statistik pro obyvatele nejsmrtelnějším projevem extrémního počasí:

– jsou považovány za velmi nebezpečné, za přírodní katastrofu (způsobují přehřátí organismu).

– jedná se o období nadměrně horkého počasí (zpravidla i s bezvětřím a bez vzdušné vlhkosti).

– dle teoretické definice jde o horké počasí trvající více jak 5 dnů po sobě (často i týdnů), kdy je maximální denní teplota o 5ºC a více vyšší než maximální průměrná teplota pro příslušnou oblast…

– prakticky jde o subjektivní faktor, o pocitovou teplotu (jinak teplotu vnímá beduín a eskymák…).

takřka každý rok se ale nejen v Evropě překresluje mapa rekordních veder z předcházejícího roku
zdravotní důsledky vln veder: vyčerpání, úpal, mdloby, vyrážky, křeče, otoky… i infarkt, mrtvice.

– psychické dopady: podráždění, agrese… obtížné soustředění, malátnost, otupělost, únava… deprese.

– dopady ohrožují osoby s nízkou termoregulací: kojence, malé děti, seniory… a nemocné osoby…

těhotné a kojící ženy… velmi drobné ženy… osoby s velkou nadváhou, s cukrovkou…

– velmi obtížně (minimálně) se na vlny veder lze adaptovat… víceméně vždy způsobují stres…

silné vlny veder v 2003, 2007, 2010, 2013-15, 2017-20, 2022-23… způsobily neúrodu, úmrtí na přehřátí organismu, výpadky elektřiny (nadměrné využívání klimatizace), požáry…
samo extrémní vedro zpravidla zabíjí: dehydratací, úpalem (přehřátím), úžehem (spálením).
počet úmrtí v důsledku dopadů vln veder vzrostl v Evropě o 30% za posledních 20 let.

– ze statistik: na vlny veder umírají v Evropě více ženy (a výrazně více rozvedené ženy 85+):

vlivy: sociální izolace, imobilita, nízké důchody (byty bez větráků, klimatizace…), dehydratace…

– ze studie: z hlediska počtu úmrtí v důsledku horkých dnů v Evropě v r 2023: v absolutním počtu vévodí Itálie (12743), pak Španělsko (8352), Německo (6376), Řecko (4339), Francie (2734)… ČR (361) - z hlediska počtu mrtvých na 1mil.obyvatel: Řecko (393), Bulharsko (229), Itálie (209), Španělsko (175), Kypr (167)… Slovensko (45)… ČR (34)…

– počet násilných a trestných činů ve vedrech stoupá, včetně dopravních nehod.

vlny veder lze zpravidla předpovědět několik dnů předem a varovat obyvatelstvo.
nejde ale jen o kontinentální vlny veder, ale i o mořské vlny veder:

– tj o extrémní nárůsty teploty oceánů po delší dobu (rozsah a četnost nárůstů se zvyšuje).

– v Evropě jde zejména o Středozemní moře pod Francií v oblasti mezi Španělskem a Itálií.

způsobují hromadné úhyny korálů, řas, hub… (i „útěky“ kytovců na pláže).

– podílejí se ve světě na růstu výskytu povětrnostních jevů (hurikány, tajfuny, tornáda).

teplotu moří zesiluje nejen magmatická aktivita, ale i zahlcení oceánů plasty a nanoplasty…

*** jak individuálně čelit opakujícímu jevu?*

vedro (parno, horko, hic, žár, výheň…)
vedro se stále více stává pro obyvatele měst (panelových domů) synonymem pro velkou zátěž…

– k sálajícímu vedru z ohřátých betonových a asfaltových ploch se přidružuje toxický vliv přízemního ozónu, NOx, CO… výfukové plyny… sluneční záření vyvolává zdraví škodlivé chemické reakce… (chronické onemocnění dýchacích cest, srdce, cév… bolest hlavy, očí, nespavost).

– nedostatek spánku za tropických nocí – a následné podráždění, vyčerpání…

v ČR je hranice pro letní den 25º C - a pro tropický/horký den 30º C (ve vazbě na vlny veder).

– rozhodující pro „(ne)pohodlí“ je subjektivní pocitová teplota: pocit vedra (před bouřkou i dusna).

v ČR trpí vedrem nejvíce jih Moravy (ale i celý Úval včetně Hané), pak Střední Čechy (v pásu cca od Chomutova k Pardubicím) a v „obráceném písmenu V“ od Jižních Čech po Prahu (vrchol V)… postupně, rok za rokem, se vedro prohlubuje a postupně rozšiřuje na celé území ČR.
doporučení a rady: (psychologická rada: když je vedro, tak zpomalte)

… pomáhejte ostatním kolem sebe zvládat vlny veder (zejména rizikovým skupinám).

… připravte se dopředu (nákupy, zastínění…) - ve vazbě na aktuální předpovědi počasí.

… vhodné je vícevrstevné prodyšné světlé oblečení (přírodní materiály)… pokrývka hlavy, krku, ramen (i slunečník, vějíř, světlý deštník)… otírat obličej a hlavu studenou vodou… sluneční brýle… průběžně doplňovat tekutiny (pitný režim)… cesty ve stínu… lehce stravitelná (netučná) čerstvá jídla: zeleninu a ovoce s vysokým obsahem vody; mléčné výrobky; drůbež, ryby… (menší porce).

… minimálně přes poledne vyloučit náročné fyzické aktivity… sport (do 28º C).

… krémy proti slunci s UV faktorem – nenechávat děti, zvířata na přímém slunci (natož v autě).

… pobývat v přírodě ve stínu mezi stromy (snižují teplotu o 5-7º C) a u vody.

… neskákat rozehřátí do studené vody (svalové křeče, srdeční kolaps).

zamezit dehydrataci (nedostatek vody v těle – tělo ztrácí více tekutin, než přijímá).

– člověk je polopropustná živá membrána, která neustále ztrácí vodu.

– nestačí pít až tehdy, když má člověk žízeň (to jste již vypařováním z kůže a pocením ztratily cca 25% vody a v těle nastartovaly procesy, kdy tělo „šetří vodou“…).

– krátkodobá dehydratace: bolest hlavy, zhoršené soustředění, únava, závratě… málo moči…

– dlouhodobá: potíže s klouby a páteří, vyčerpání, předčasné stárnutí tkání.

pro představu: lékaři uvádějí následující průměrné hodnoty (ale individuálně mohou být odlišné):

– tělo zdravého štíhlého muže o hmotnosti 70kg žijícího v ČR obsahuje asi 42 litrů vody.

– jeho denní obrat vody je 3 litry: tj na příjmu: cca 1,6 l nápoji, 1 l potravinami, 0,4 l z přeměny látek (metabolická voda) a na výdeji: cca 1,4 l močí, 0,65 litru pocením, 0,53 l vypařováním kůží, 0,32 l vydechováním, a 0,1 l stolicí.

– tělo udržuje vnitřní teplotu v rozmezí 35,8 – 37,3º C – pocení dokáže zbavit těla 80% tepla.

vysoká okolní teplota spojená s vysokou vlhkostí, s fyzickou námahou, s nevhodným oblečením… vede k dehydrataci, k blokádě pocení… - a dehydratace vede k úpalu: kdy organismus není schopen pomocí termoregulace odvést z těla přebytečné teplo a zahřívá se…
k přehřátí organismu (hypertermie), lidově úpal, dochází při teplotách uvnitř těla nad 38,4 º****C

… nebezpečné je, pokud začal nekontrolovaný růst vnitřní teploty těla… nestabilita vede ke kolapsu.

… přehřátí se může projevovat blouzněním, mdlobami, křečemi, zvracením, srdečním selháním…

– při teplotách uvnitř těla nad 41-45 º****C dochází k poškození buněk.

– člověk zcela bez přístupu tekutin zemře cca do 5ti dnů…

v suchém horkém dni funguje pocení efektivně – ale při vysoké vlhkosti se pot neodpařuje – toto nebezpečí hrozí v některých provozech (a v přímořských zemích či v tropech).
úžeh je přehřátí mozku pobytem na přímém Slunci – projev: bolest hlavy, slabost, horečka… a to se zpožděním až několika hodin po pobytu na slunci…

– může dojít k překrvení mozkových plen, k otoku mozku…

první pomoc při přehřátí organismu:

– odsun mimo horké prostředí (do stínu, mimo přímé slunce či sálající oheň, do chládku…)

– snížit teplotu na 38,5 º C (ale ne příliš rychle, přišel by šok): chladit hlavu, zátylek, krk… podpaží, třísla… dlaně… (větrák, fén)… namočit kůži, oděv… (popř. ponořit do chladné vody).

– při křečích jemná masáž… - opakovaně měřit teplotu…

– při mdlobách, závratích… dolní končetiny výš než hlava…

– doplnit vodu (cca až 2 litry/4 h) a soli (½ až ¾ čajové lžičky na 1 litr vody) – opakovaně.

Pozn první pomoc při spálení (úžehu) bude v textu o požárech.

orientačně: zdravý člověk při nízké relativní vlhkosti (cca 10%) krátkodobě snese bez přehřátí

– ve stínu či v místnosti: teplotu 46 º C, pokud má dostatečný přísun pitné vody.

– v místnosti teplotu 60 º C, pokud se bude navíc polévat vodou a pustí na sebe větrák.

– v přírodě jezdí-li po rovině pomalu na kole teplotu 31º C (ze studie Ollieho Jaye, laboratoř v Sydney).

při vysoké vlhkosti (neodpařuje se z kůže pot) se odolnost prudce snižuje…

– dle statistik se (s nárůstem vodní páry nad oceány) zvyšuje frekvence veder s vysokou vlhkostí (s tzv „vlhkou teplotou“) a to i v ČR.

individuální preventivní opatření při vlně veder:

– v přírodě průběžně upíjet vodu (hadičkou z vaku v batohu) - min 3 litry/den.

– v horkém provozu pít vodu (nealkoholické pivo) 4-5-8 litrů/den provozu – balet v horku: 1 l/hod

– při práci v horku: doplňovat denně: 15g cukrů + 5-10g NaCl + 2-4g KCl + bílkoviny

– ztráta 0,5 kg = 0,5 litrů vody… – iontové nápoje, minerálky s hořčíkem… brokolici, banán…

– pro rizikové skupiny: zůstávat doma, v noci větrat, přes den okna neotvírat, pít vlažný (mátový) čaj (pocit žízně je zcela nespolehlivý), neslazené ovocné šťávy… nepít alkohol, kávu, zelený a černý čaj… na hlavu mokrý šátek či kapesník… sprcha chladnou vodou…

„módní“ návrháři zachytili trend např. barevné chladivé „límce“ či celohlavové masky (v Číně)…
jak ochladit dům nebo byt? (přes den zavřeno, v noci otevřeno)

– nepustit teplo dovnitř: venkovní: okenice, žaluzie, markýzy… (zabránit dopadu paprsků na sklo).

– větrat přes noc (s větrákem u okna), průvan přes chodbu… a ráno zatáhnout žaluzie, závěsy…

– pověsit mokré závěsy (ručníky, prostěradla), vytřít podlahu studenou vodou, před stolní větrák dát misku s ledem… instalovat na strop ventilátor… okenní fólie… napustit studenou vodu do vany…

– v nouzi se dá zavřít závěs nebo prostěradlo do okna zvenčí.

klimatizujte pomalu a neagresivně (bez pocitu chladu z proudícího vzduchu)… dýcháte suchý vzduch… nastavení teploty o 5-7º C níže, než je venkovní (jinak bez aklimatizace hrozí teplotní šok, angíny, záněty…); uvedené platí i pro klimatizovaná auta.

– počítejte s tím, že vám nákladná klimatizace při blackoutu bez náhradního zdroje vypoví službu.

někteří doporučují k ochlazení domu i popínavé rostliny či izolaci na fasádách (dřevo, polystyrén)

– domy z kamene, hlíny, ze slámy… slaměné střechy… či domy zapuštěné do svahu… jurty či teepee (v létě vykasaná látka) nebo profukující přístřešky pod zelenou střechou…

– bílé nátěry domů (jako v Řecku)…

** ve městech: klimatická útočiště – ve stínu stromů, s pítkem, fontánou, jezírkem – otevřít kostely…

** pro přežití při extrémních vedrech lze vybudovat úkryt se vzduchovou mezerou ze dvou plachet (či dvou desek) nad sebou (stříška), pod které si lehnete (nejlépe do vyhloubeného otvoru v zemi), horní desku lze zasypat… – obdobným úkrytem je i tradiční vykopaná zemljanka (z kmínků zpevnění stěn a zasypané stříšky), znají v domobraně a preppeři…

** sucho = nedostatek srážek (a podzemní vody) v delším časovém období

sucho je přírodní jev (jde o výpar způsobený slunečním zářením, zesilovaný větrem) – spojený s antropogenním faktorem: nevhodné půdní (krajinné) a lesní hospodářství (odlesňování, eroze půdy, regulace toků, vysušování mokřadel…).

– projevuje se popraskáním vyschlé půdy, vyschlými koryty… (rostliny odumírají… zvířata hynou a jejich mrtvoly je nutné odstraňovat z dosahu vodních zdrojů, včetně spodních – hrozí kontaminace).

– ztráty zemědělské produkce – hlad, hladomor, epidemie… boje (války) o vodu a o jídlo… migrace.

– vegetace se stává extrémně hořlavou – velmi vysoké riziko (lesních) požárů.

– zasolování půdy, rozšiřují se (polo)pouštní oblasti…

se suchem v obydlených oblastech rostou náklady – rozvoz pitné vody (cisterny), energetická náročnost (klimatizace, závlahy…) a škody (zemědělství, požáry…).
v ČR se zatím nevládne vlhké horko (tropy), ale převažující tzv suché horko v řádu týdnů, měsíců.
meteorologové sledují: výšky hladin (povrchové a podzemní) dle povodí konkrétních řek a tzv půdní sucho (nenasycenost půdy vodou; nedostatek vody pro rostliny).

– obtížně předpověditelný je pozvolný, neočekávaný nástup tzv náhlého sucha.

v ČR za období 2015-2020 už kumulativně chyběl rok srážek – průtoky řek byly podprůměrné, poklesly hladiny ve vodních nádržích…
pokud na návětrné straně hor spadne většina srážek, pak je na opačné straně srážkový stín

– v ČR je při pravidelných větrech: pod Krušnými horami: okolo Ohře, Řípu… nebo Dyjsko-svratecký úval chráněný Českomoravskou vrchovinou…

během vln veder dochází k rychlému rozvoji sucha, způsobují nedostatek vody v krajině s dopady na zemědělské plodiny, stromy (les), zvířata i ryby… či na aktivity člověka.

– hospodaření s vodou spojené s poklesem hladiny spodní vody (vysychají studny a vrty napájející místní vodovody) vyžaduje regulaci (krizový stav):

opatření ke snížení spotřeby pitné vody:

– zákazy použití vody z veřejného vodovodu ke kropení zahrad, sadů, zeleně, chodníků… nebo na napouštění a doplňování soukromých bazénů… na umývání aut a strojů (mimo míst s recyklací)…

na čištění komunikací… na kropení hřišť… či zákaz vypouštění vod do kanalizace (tj i z umyvadel, dřezů, sprch, WC, praček aj)…

– omezování nebo zastavování teplé užitkové vody ohřívané dálkově – harmonogramy odběrů.

– snížení aktuálního denního odběru pro podniky a organizace… aj.

narušení dodávek pitné vody:

– 1. voda teče, ale:

a) je pitná pouze po převaření (i pro osobní hygienu) + ostatní použití vody je bez omezení.

b) není pitná ani po převaření – vodu lze použít pouze na splachování wc (či na zalévání).

c) je závadná a její použití se nedoporučuje (kontaminovaná voda).

– vždy je třeba sledovat: teplotu, barvu, zákal, průhlednost, pach, chuť…

– následně se provádí tzv „proplach“ (i při něm je voda do odvolání závadná).

– 2. voda ne teče

a ) náhradní zásobování pitnou vodou pomocí cisteren – občané si sami odebírají pitnou vodu do přinesených nádob a vodu je nutné před konzumací vždy převařit.

– dodávku zajišťuje vodárenská společnost – odstávka v řádu hodin, dnů (běžné havárie).

b) nouzové zásobování pitnou vodou – hejtman vyhlašuje krizový stav (stav nebezpečí).

– dodávku není schopná zajistit vodárenská společnost – odstávka v řádu týdnů, měsíců…

– dochází k regulaci spotřeby pitné vody: první 2dny: 5 litrů/os/den; třetí a další den: 10 l/os/den.

– voda je dodávána řízeně (proti dokladu o trvalém bydlišti) buď z cisteren nebo jako balená.

pokud voda neteče, ihned šetřete zbylou vodou (odměřujte si ji, než si ji opět doplníte).

– zakrývejte jídlo před hmyzem… i vodu před odparem.

– dbejte na čistotu rukou (mytí těla lze minimalizovat: pot vás dostatečně očišťuje)…

– ponechte v záchodu vodu (vytvoří bariéru proti infekcí z kanalizace) a záchod nepoužívejte (nemáte-li užitkovou vodu na splachování) a vykopejte si venkovní latrínu (suchý záchod).

c) zásobování občanů neprobíhá – při mimořádné události velkého rozsahu a jsou nuceni spoléhat na jiné zdroje vody: krátkodobě na vlastní zásoby pitné a užitkové vody - a dlouhodobě:

… vlastní studna: pitná voda, je-li kvalita ověřená dlouhodobým užíváním (nejlépe rozbor vody).

… prameny a studánky: obdoba – jinak filtrace, desinfekce (viz text 9 ) nebo destilace (viz dále).

… dešťová voda: obdoba – nejlépe ale jen jako užitková voda (skladování zhoršuje její kvalitu).

… potoky, řeky, jezera, rybníky, nádrže, mokřady…

v textu 9 byly popsány dva způsoby zachycení dešťové vody… lze i vykopat jámu, vložit do ní igelit (na okraji jámy zatížený kameny)… (pokud prší lze zachytávat dešťovou vodu ze střech…).
v přírodě lze destilovat vodu (večer na husté zelené větve opatrně navlečete a přivažte volný igelitový pytel: nesmí mít žádnou dírku – slunce ohřeje vzduch (cca 24h) a z listoví vystupují vodní páry, které na vnitřní straně pytle zkondenzují na kapičky – aby strom vodu zpětně nevypil, musí být igelit kousek od větví…)

– obdobnou variantou destilace je vykopání trychtýřové jámy, na dno vložit nádobku a nad ní igelit (aby se nedotýkal nádobky ani stěn jámy) a okraje igelitu pečlivě zasypat – slunce se postará…

existuje i sluneční destilátor k odsolování mořské vody…lze využít i tzv atmosférický generátor vody (viz text 1).
pro přežití obecně: potřebujete minimálně 1 litr vody za den, ale lze přežít s 2-8dcl: tj 1.den žádnou vodu (tělo má zásobu); 2.-4.den cca 1,5 litru (máte-li); 5.den a dále 2-8dcl…

– před polknutím si navlhčete rty, jazyk, hrdlo (a pak až teprve polkněte), pijte pomalu.

– pokud máte málo vody nejezte (zejména bílkoviny potřebují k trávení mnoho vody).

– spánek a odpočinek ve stínu i během dne – nemluvte, dýchejte nosem.

– nekuřte a nepijte alkohol (jeho odbourávání vyžaduje vodu)…

obecně platí: pokud sucha pokračují déle jak jeden rok začínají se vytvářet pouštní podmínky…

– v případě, že nelze vodu dovážet, pak zbývá jedině evakuace (exodus).

** závěr této části pro pěstitele vize:

– opatření k zadržení vody v krajině v textu 9 platí i jako prevence a minimalizace dopadů sucha…

– pro soběstačnost je nutné mít rozvody a zdroje pitné vody ve vlastnictví obcí (státu) a v případě mimořádných událostí velkého rozsahu musí obce zajistit ochranu a obranu zdrojů vody - a zabezpečit (přídělový systém) pitnou vodu pro obyvatele obce (zejména rizikovým skupinám).

*************** pokračování – v příštím textu: tornáda