Co (ne)máme vědět ? - vodní ráz

Co (ne)máme vědět (4) – čeká Zemi v blízké době osud Marsu ? 15.1.2025

  • obecně se předpokládá, že ke zkáze Marsu došlo před 3-3,5mld.let z neznámého důvodu a že od té doby je mrtvý… prý stejně jako teď…

  • existuje ale mnoho faktů, které jsou v těmito tvrzením v rozporu.

– obdobně NASA oficiálně hledá (a „nenachází“) na planetě přes 50let „život“…

** jaké varování nám má být utajeno?:

– zkáza planety proběhla v důsledku vodního rázu před 24tisíci lety v rámci cyklu kataklyzmat…

– živá planeta, která existovala miliardy let, zahynula za pár minut…

*** jaká je podobnost mezi osudem Marsu a možným zánikem Země? – jak a proč se nás to týká?*

Země je nyní též ve 24tisiciletém cyklu – a navíc přišla díky plastům v oceánu o chlazení kůry…

** hrozí nám tedy obdobný vodní ráz, který na Marsu proběhl v údolí Marineru ?

– na Zemi je místo pro obdobnou událost: nejtenčí kůra a nejhlubší oceán je v Mariánském příkopu nebo místo nejblíže k jádru Země: Polární hlubokomořská planina v Severním ledovém oceánu…

** co se stalo v údolí Marineru? Co je to vodní ráz? … Začněme od počátků:

  • Mars a Země se zformovaly před 4,6mld. let, prošly obdobnou vývojovou cestou a měly spolu hodně společného (funkční vnitřní jádro. fungující magnetické pole, hustou atmosféru s kyslíkem, oceán a rostlinný život…).

** jaké jsou důkazy pro toto tvrzení? - plynou z analýzy tisíců fotografií Marsu a ze vzorků získaných několika marsovskými vozítky z povrchu Marsu a dopravenými na Zem:

a) kyslíková atmosféra

  • barva hornin na Marsu je červená – a červená půda vzniká v důsledku oxidace železa: zvětrávání hornin v podmínkách teplého klimatu s velkým množstvím vody a volného kyslíku…

– přibližně polovinu povrchu Marsu tvoří rezavá půda – taková rezavá vrstva na povrchu planety je ve sluneční soustavě vzácná, kromě Marsu existuje ještě na Zemi, kde červená půda vznikla až po té, co se v atmosféře objevil volný kyslík a ten byl vyprodukován sinicemi v oceánu…

– veškerý kyslík v atmosféře na Zemi (1200biliónů tun) pochází od zelených rostlin.

  • tzn proto, aby se povrch Marsu zbarvil dočervena, musely by horniny pojmout bilióny tun volného kyslíku z atmosféry a toto množství by na Marsu mohly produkovat pouze zelené rostliny prostřednictvím fotosyntézy – tj na Marsu existoval rostlinný život.

  • Mars měl tedy hustou kyslíkovou atmosféru a teplé podnebí – proč má nyní atmosféra Mars u 61x menší hustotu než Země? - NASA z toho viní zánik magnetického pole…

– důkazem, že Mars měl silné magnetické pole, je skutečnost, že horniny Marsu mají silnou zbytkovou magnetizaci (ale sama magnetizace hornin nezajišťuje ochranu celé planety před kosmickým zářením).

b) řeky a jezera

  • zachovalá četná erozí neporušená koryta řek a nalezené jezerní usazeniny svědčí o přítomnosti kapalné vody – řeky na Marsu se podobají současným rozvětveným říčním systémům na Zemi.

– studie 200 vyschlých řek v různých oblastech dokládá, že existovaly dlouhou dobu a že byly širší a hlubší než na Zemi – tj na Marsu byly vydatné deště (to lze jen při nepřetržitém koloběhu vody za přítomnosti oceánu) – stopy po povodních jsou viditelné v údolí Marineru, včetně obřích kanálů…

c) oceán

  • z topografické mapy Marsu vyplývá, že se na jižních pláních nacházela velká vodní plocha s různorodým pobřežím a na severu byl jeden kontinent (obdoba Pangei na Zemi).

– do oceánů ústily říční delty, jejichž rozsáhlé sedimenty jsou patrné na fotografiích.

– studie dokazují, že původně bylo na Marsu 6,5x více vody, než zůstalo v ledových čepičkách.

d) fosilie organismů

  • studie z 2020 popisuje zkamenělé organismy v kráteru Gale u pobřeží (podoba pozemské laguny)

– analýzou 3tisíc.fotografií byly na Marsu identifikovány: obdoby suchozemských řas, lišejníků, včetně stromatolitů (vlákna sinic), zkamenělé zachovalé korály bez eroze, kameny s dírami od mlžů

– život na Marsu nemohl zaniknout před 3-4mld.let, protože by se tyto druhy nestihly vyvinout.

– NASA uvedené údaje zamlčuje.

** datování života a zkázy Marsu

  • existuje mnoho důkazů, které protiřečí oficiálně uznávaným datům o smrti Marsu – např:

– nalezené nezoxidované meteority spadlé v husté atmosféře – tenká vrstva červené půdy na horninách – koryta řek, který nejsou zničena korozí – křehké korály nalezené na mořském dně…

– důkazy naznačují, že život, oceán, atmosféra a magnetické pole byly na Marsu ještě před několika desítkami tisíc let - a ne před 3,5-4 mld. let jak tvrdí věda.

** vodní ráz na Marsu

  • začalo to stejně, jako se to děje každých 12tisíc let v celé Sluneční soustavě:

– do jádra Marsu začala proudit dodatečná energie zvenčí a oceán se začal zahřívat zevnitř.

– změnila se atmosféra: stoupala globální teplota a zvýšila se síla a počet hurikánů.

– horké magma začalo stoupat vzhůru - a v oblastech Tarzis a Elysium se zvýšil počet a síla zemětřesení, doprovázených vysokými vlnami tsunami a po té zde následovaly erupce sopek.

– žhavá láva zaplavila velké plochy, atmosféra se nasytila popelem a začala sopečná zima.

  • zemětřesení exponenciálně narůstala, až se začala celá planeta otřásat marsotřesením.

  • plášťový chochol pod plošinou Tarzis dál zdvihal území, až se magma setkalo s podzemní vodou a půdní vydutí s třeskotem prasklo, vzniklo hluboké zlomové údolí Marineru a do tohoto údolí se začala s hukotem valit studená voda z oceánu.

– v této chvíli se v centrální části plošiny Tarzis došlo k průrazu magmatického chocholu a v kontaktu se studenou vodou z oceánu v údolí Marineru došlo k okamžitému výbuchu a sloupec páry prorazil atmosféru… (byl to vodní ráz o síle miliónů jaderných bomb) a katastrofa pokračovala:

** zkáza Marsu

  • rázová vlna udeřila zároveň i do nitra planety:

– způsobila stlačením následné vytlačení magmatu do všech směrů od vnějšího jádra ke kůře.

– při rázu vnitřní jádro odskočilo, zastavilo se a magmatické pole okamžitě zmizelo.

– Mars explodoval sopečnými erupcemi a jeho atmosféra vzplanula výboji – Mars hořel.

  • planeta se začala pokrývat červeným oxidovým filmem…

  • o pár okamžiků později se rozžhavená atmosféra srolovala a protože byla narušena její celistvost, odtrhla se od hořící planety a spolu s vodou z oceánu zmrzla v chladu kosmického prostoru (v podobě komet)…

  • Mars tak v důsledku vodního rázu ztratil během několika minut magnetické pole, atmosféru, oceán i život… a stalo se to před 24tisíci lety.

  • sopky na plošinách stále vybuchovaly po několik dalších desetiletí.

– CO2 uvolněný při těchto erupcích se stal novou atmosférou Marsu, řídkou a chladnou.

  • na Mars začaly dopadat meteority a zanechaly svoji stupu v sedimentech dříve nasycených vodou

  • při dalším 12tiletém cyklu kataklyzmat dostalo narušené nitro Marsu další vnější energetický impuls a sopky začaly znovu vybuchovat (stejně tak jako se to děje nyní při současném cyklu)

– dno bývalého oceánu se začalo zahřívat a tavit… a krátery na severních pláních získaly dnešní podobu dávných útvarů a proto datum smrti Marsu věda posunula na 3,5mld.let…

– a ti, co si koupili názory vědců, dobře vědí, co se děje každých 12tisíc let… ale myslí si, že to lidstvo nepotřebuje vědět… doufají, že to na Zemi opět nebude tak zlé a oni to přežijí ve svých betonových bunkrech… ale v bunkrech na Marsu (by) nikdo nepřežil…

** Mars, mrtvý a chladný, je svědectvím a ukázkovým příkladem vodního rázu – vzácného jevu na živých planetách.

– Mars je památníkem děsivé tragédie – ale zároveň dává šanci pochopit, že zkáza planet je reálná…

– že se stejný scénář může odehrát na Zemi v Mariánském příkopu u Japonska nebo nejblíže k jádru Země na Polární hluboko-mořské planině v Severním ledovém oceánu (viz minulý text k Sibiřskému chocholu )… a Země se může stát stejnou mrtvou realitou…

– a není to jediná planeta, který zahynula: další, dřívější je Faeton, po které zbyl pás asteroidů…

řešení bylo popsáno v první části tohoto seriálu o teraformaci planety: neprodleně vyčistit oceán a obnovit tak jeho chladící funkci zemské kůry (v návrzích řešení je prostor pro pěstitele viz e).

*** co se nyní děje na Marsu i na jiných planetách sluneční soustavy**?** …a na měsících planet?

  • každých 12tisíc let v celé Sluneční soustavě přijímají jádra planet dodatečnou vnější energii a děje se tak i nyní: v jejich nitru nyní probíhají stejné procesy jako se to děje synchronně na Zemi

– planety se zahřívají zevnitř a nárůst vnitřního tepla se projevuje změnami na povrchu (magnetické anomálie a polární záře, bouře a růst rychlosti větrů (hurikány), vulkanická a seismická aktivita (způsobená vzestupem magmatu a plynů), na zmrzlých planetách probíhá tání odspodu (ledovcové řeky, průniky páry a plynů krustou)… - uvedené projevy budou růst, s větší intenzitou…

a) planety zemského typu (terestrické, kamenné):

– objevuje se vulkanická a seismická aktivita, magnetické anomálie… potvrzují to pozorování.

  • Merkur – 2011-15: bylo pozorováno 19 změn na povrchu Merkuru.

  • Venuše – 2006-12: zesílení větrů… 2006-9: byly objeveny magmatické horké skvrny… 2012-20: vzrůstají vulkanické projevy - Venuše je v současné době vulkanicky aktivní.

  • Země – 1995: zrychlený drift severního magnetického pólu… od 1995 se nad Atlantikem výrazně zvýšila aktivita hurikánů… zemětřesení M7: 1997 Irán, 1998 Afganistán a N.Guinea… 1997-8: posun jádra… 1998: změna tvaru planety (J2)… zemětřesení: 2008 Čína, 2010 Haiti, 2011 Japonsko… 2012-17: anomálie v rychlosti rotace Země a 2016-23: zvýšení této rychlosti… 2021-22: změny v chemickém složení a vlastností lávy, pocházející z velkých hloubek… aj.

– Měsíc, Luna – 1997-8: posun jádra Měsíce… 2022-23: teplotní anomálie měsíční půdy v oblasti Compton-Belkovich a na jižním pólu… 26.8.2023: zaznamenáno lunotřesení…

  • Mars – 2003-6 a 2014-20: zaznamenány aktivní emise z nitra Marsu… 2004 nový typ polární záře na jižní polokouli… 2005: náhlé zmenšení jižní polární čepice… 2014-21 zaznamenáno 278 diskrétních polárních září… 2015: objev protonové polární záře… 2018 pod jižní čepicí objevena tekutá voda… 2019-21: proběhlo přes 1300 marsotřesení… 2019-20: opakovaná nízkofrekvenční seismika spojená s vulkanickou aktivitou… 2022: zjištěna aktivita plášťového chocholu pod plošinou Elysium… 4.5.2022: marsotřesení s magnitudou 4,7… 2022: polární záře pokryla polovinu planety…

b) plynní obři (jádro zde přebírá huštěný plyn uvnitř planet) – údaje z pozorování:

– tzv červené či modré skvrny jsou obří hurikány:

  • Jupiter – 1992-6 a 2005-7: zesílila magnetická anomálie na severní polokouli… 2000-1: zvýšení vnitřního ohřevu Jupiteru o 37% (proti 1980)… 2005-6: další červená skvrna Junior… 2009-20: o 8% vyšší rychlost větru ve velké červené skvrně… 2012: ohřev atmosféry nad velkou červenou skvrnou probíhá odspodu… 2016-22: blesky v horních vrstvách atmosféry… 2017 a 2022: zjištěno silné rovníkové tryskové proudění (515 km/h)… 2017: změny magnetického pole v oblasti velké modré skvrny… 2019: na jižním pólu se objevil šestý hurikán…

– měsíc IO – od 2000 změna erupčního cyklu největší sopky Loki… 2003-5: erupce nových vulkánů… opakované velké erupce sopky Twashtar… 2013-18: objev nové horké skvrny… 2022: silné erupce vulkánů… 2022: objev povrchového magmatického oceánu…

– měsíc Europa – 1997: první pozorování par, vznikajících v důsledku zahřívání… 2018: povrchové tepelné anomálie… 2022: zaznamenán endogenní (vnitřní) CO2…

  • Saturn – 2004: zaznamenán horký bod na jižním pólu… 2006: rozsáhlé polární záře… 2007-10: řetězce cyklonů… 2010: velká bílá bouře… 2011: stratosférický vír… od 2018: další bouře…

c) plynné ledové planety

  • Uran – 2014: bouřková aktivita… vzrostl počet oblačných struktur proti r 1999… 2021-22: zesílení severního polárního cyklónu…

– měsíc Titan – 2004, 2008: nárůsty oblačnosti a bouřkové aktivity proti r.1995… 2009: prachové bouře… 2010-11: vytvoření mezosférické horké skvrny (z polárního víru r 2009)… 2010: bouře v oblasti rovníku… 2016: poprvé zaznamenán déť (tekutý CH4) pokryl plochu 120tis km2…

– měsíc Enceladus – 2005: objeveny gejzíry na jižním pólu… 2022: tepelný tok je endogenního původu – 2023: pozorován nový velký oblak (délky 6tis mil)…

  • Neptun – 2015-17: pozorován nový tmavý vír… 2017: bouře na rovníku… 2018: nová velká tmavá skvrna… 2018-20: oteplení jižního pólu (teplotní skok)…

  • Pluto – 2002 zdvojnásobení atmosférického tlaku proti r 1988… 2015: v atmosféře objeven CO a HCN… 2015: na povrchu objeveno množství kryovulkanických struktur… 2019: objeven podpovrchový oceán…

** změny na planetách Sluneční soustavy začaly v období slunečního minima v r 1995 – tj Slunce (jeho energie) nemohlo způsobit všechny uvedené jevy – ke změnám dochází synchronně na všech planetách i na jejich měsících – zdrojem je nárůst energie uvnitř planet způsobený vnějším energetickým působením „faktoru X“ mimo Sluneční soustavu cyklicky každých 12tis.let…

  • změny jsou ale postupně patrné i na samotném Slunci.

  • civilizace na Zemi je založena na „magnetismu“ a je zranitelná změnami magnetického pole, způsobené výrony energie od Slunce (sluneční vítr) a tzv EMI (elekto-magnetický impuls), který dokáže kompletně (a totálně) vyřadit takřka většinu techniky a technologií… a tím ohrozit život.

– EMI ale dokáží vyvolat i atomové či speciální zbraně… (v určených oblastech či celoplanetárně).

magnetické pole nás chrání před účinky slunečního větru, který ionizuje atmosféru (polární záře), ruší krátké rádiové vlny, způsobuje výpadky v elektrické síti (blackout)…

– sluneční vítr dokáže „odfouknout“ kyslík ze zemské atmosféry (viz zkáza Marsu).

– rotující jádro vytváří kolem planet magnetické pole (zmagnetizované horniny planetu nechrání, pouze vytváří dílčí oblastní magnetická pole – jak se to děje nyní na Marsu).

– při posunu jádra dochází k driftu (pohybu) magnetického pólu.

– magnetické pole je oslabováno a vznikají magnetické anomálie (průnik kosmického záření).

– objevy polární záře ve stále nižších zeměpisných šířkách nejsou jen pastvou pro oči (dle médií), ale vizuálním potvrzením poruch magnetického pole Země („zabarvených“ slunečním větrem).

***** Slunce – 1972: velká erupce přerušila meziměstkou komunikaci některých států v USA – 13.3.1989 největší magnetická bouře ve 20.st – 14.7.2000 na satelitech vlivem sluneční erupce došlo ke zkratům a některé rádiové stanice se odpojily – 28-31.10.2003 geomagnetická bouře narušila fungování satelitů a vyřadila část vysokonapěťové přenosové soustavy na jihu Švédska – 5.12.2006 erupce zasáhla do systémů GPS – 21.6.2015 bouře vypnula rádiové signály v Americe – 2022 Spacex starlink o 38 satelitů při jejich vypouštění na oběžnou dráhu v důsledku výronu 29.1.

*************** pokračování