Co (ne)máme vědět (5) – černá labuť: zemětřesení 2.2.2025
- uvedený seriál k teraformaci planety má za cíl přiblížit pěstitelům vize realitu – můžete si o těchto informacích myslet co chcete, ale přečtěte si je, ve vlastním zájmu, mohou se hodit…
** zemětřesení tu bylo odjakživa – v čem je dnes jiné?
1. věda se zabývá zemětřesením v zemské kůře, ale nezabývá se (a podceňuje) zemětřesení v zemském plášti v hloubkách 600-800 km pod povrchem: tzv zemětřesení s hlubokým ohniskem, které vědci více zaznamenávají po r.1995, kdy došlo k posunu zemského jádra směrem k Sibiři.
– tato hluboká zemětřesení vypovídají o rychlém vzestupu magmatu ze zemského pláště po r 1995 a jsou spolu s nárůstem zemětřesných rojů v kalderách supervulkánů opomíjeným varováním…
2. násobně vzrostl počet obyvatel podél pobřeží a staví se i tam, kde předkové vztyčili varovné kameny (tak byla nevhodně postavena i atomová elektrárna Fukušima - zasažená tsunami).
3. zemětřesení patří svými dopady k nejničivějším náhlým událostem na Zemi.
4. od 24.10.2023, kdy zemětřesení v Mariánském příkopu ohlásilo další vzestup magmatu do této rizikové oblasti: Země se změnila… žel už to není o tom jestli, ale kdy – a co geopolitické hrátky?
5. rokem 2024 vstoupila Země do ničivější fáze 12ti tisícového cyklu: pod plný vliv vnější energie zahřívající jádra planet Sluneční soustavy… (o fakturu X více v příštím pokračování).
- zní to patrně zlověstně, ale není to poprvé, co je život lidské rasy na hraně…
– to, že máte averzi na jakoukoli zmínku o změně klimatu, zahřívání, CO2… je součástí globální hry o vaření žáby… (nelžou o změně klimatu, ale lžou o CO2)… a pak s vaničkou vylijete i to „dítě“.
*** Zemětřesení
** pro zopakování: …oddělené „vrstvy“ ke středu Země do hloubky 6375 km:
– zemská kůra (pod kontinenty do hloubky cca 20-90 km a pod oceány do cca 10-20 km).
– zemský plášť (tl 2900km) – společně sahají do hloubky cca 3450 km.
– pod zemským pláštěm je zemské jádro (z vnějšího a z vnitřního jádra: tl 2200 a 1250 km).
– jádro se otáčí a tím udržuje nad Zemí ochranný magnetický štít (vnímáme ho jako polární záři).
- zemská kůra (složená z tektonických, litosférických desek) se po plášti pohybuje: „klouže“:
a) desky do sebe narážejí, deformují se a vznikají pohoří (na povrchu či na dně).
b) desky se do sebe zaklesnou a pnutí (deformační energie v horninách) mezi deskami se posléze uvolňuje vlnami (podélnými a příčnými), šířícími se od ohniska, hypocentra (epicentrum je jeho kolmý průmět na povrch).
c) nebo se desky od sebe vzdalují, kůra se láme, praská (na povrchu a zejména uvnitř) formou zlomů nebo propadlin (zlomy plnící se magmatem tvoří např ohnivý kruh kolem Tichého oceánu).
– celý zemský povrch tvoří 7 velkých nepravidelných desek a 12 malých.
– tloušťka (mocnost) desek je rozdílná: mladé oceánské i do 15 km; staré kontinentální i 200 km.
– hranice jednotlivých desek jsou většinou ukryty pod hladinou oceánů a v blízkosti těchto hranic se koncentruje zemětřesení a vulkanická činnost.
– dnešní kontinenty jsou výsledkem neustálých srážek, rozlamování a opětovného spojování.
Představa vědců, že se desky „noří“ do pláště (subdukce) je mylná vzhledem k vyšší hustotě pláště:
– zemská kůra je chladná, křehká, ale pevná (sušenka) a zemský plášť je hutný (pneumatika), ale plastický, horký… (tj sušenku do pneumatiky nevtlačíš).
Mezi jádrem a pláštěm je žhavé tekuté magma, které stoupá (prostupuje pláštěm) k zemské kůře.
1 Co rozumíme zemětřesením v zemské kůře ?
– je to náhlý pohyb zemské kůry (jako: předtřes, otřes, dotřes či roj…), způsobený (příčinou):
a) pohybem litosférických desek (tektonickou činností), které uvolňuje napětí v deskách (horninách) zpravidla kolem zlomů (např zlom San Andreas na západním pobřeží USA).
b) vulkanickou činností: sopečný výbuch či průnik magmatu do zemské kůry (i tlakem plášťového chocholu či bradyseismus v kalderách).
c) zřícením stropů podzemních dutin (často v krasových oblastech, kruhové propadliny…).
d) slapovými silami (Země-Měsíc) – působící např na pohyby vody…
e) dopadem asteroidu.
f) tlakem (jeho změnou) vody ve velkých vodních nádržích, přehradách…
g) důlní činností (zřícení stropů změnou tlaku odebráním horniny, výbuchem plynu či průsakem).
h) velkým výbuchem (včetně jaderné bomby) aj.
– nejen podmořská zemětřesení (či sesuvy) mohou vyvolat velké vlny tsunami…
– zemětřesení doprovází výrazný zvuk (hluk), popř i přírodní světelné efekty…
– člověk, zvířata… vnímají deformační vlny jako chvění, vibrace, pružné vlnění půdy… trvající vteřiny až několik minut… a zpravidla po nějaké době následují tzv dotřesy…
- k vyjádření síly otřesů se používá magnitudo (maximální výchylka ručičky seismometru) a makroseismická intenzita (ze statistického vyhodnocení účinků na osoby, budovy, krajinu…), která klesá se vzdáleností od hypocentra - ale závisí rovněž na geologických podmínkách (sedimenty zesilují pohyby půdy při zemětřesení).
– při zemětřesení dochází k uvolnění obrovského možství energie s následkem deformace v místě (prostředí má tendenci se elasticky vrátit do původního stavu a to vyvolává sérii vln).
- následující údaje ve sloupci: stupeň zemětřesení (Richterovo magnitudo) a účinky:
-
mikro… (pod 2,0) takřka nepocititelné
-
velmi malé… (2,0-2,9) zaznamenatelné
-
malé… (3,0-3,9) pocitelné, nezpůsobující škody
-
slabé… (4,0-4,9) třesení věcí uvnitř domu
-
střední… (5,0-5,9) drobné poničení dobře postaveným budovám (jiným i velké škody)
6. silné… (6,0-6,9) může ničit až do vzdálenosti 100km
7. velké… (7,0-7,9) vážné škody, na velkých oblastech
8. velmi velké… (8,0-8,9) vážné škody i ve vzdálenosti stovek km
9. ničivé… (9,0-9,9) vážné škody i ve vzdálenosti tisíce km
10. super… (10+) možnost planetárních škod
-
každý následující stupeň zemětřesení je 10x silnější než předcházející.
-
ve světě není jednotná klasifikace zemětřesení (existují 7 či 12ti stupňové klasifikace) a hodnoty magnitudo se záměrně někdy snižují.
-
deformační, destrukční či elastické seismické vlny se šíří:
a) po povrchu (a do hloubky podle délky periody vlny: tj s periodou 200 s až do zemského pláště)
b) do prostoru – 1. primární, podélné vlny (nejrychlejší) se šíří celou Zemí (hmotu stlačují a rozpínají ve směru působení elastické vlny) a 2. sekundární, příčné vlny, při jejich působení tělesa začnou kmitat (oscilovat) kolmo ve směru přicházejícího vlnění a to má destruktivní střižné účinky (tyto vlny nepostupují kapalinami: kapalina nemá tuhost).
– existují ještě další druhy vln (Rayleighovy vlny či Loveovy vlny).
– šířením Zemí dochází k jejich postupnému útlumu (zmenšování amplitudy)…
– vznikem a šířením vln se zabývá seismologie (obor geofyziky) ke studiu vnitřní stavby Země.
– zemětřesení se měří senzory: seismometry a seismické signály se nahrávají seismografy.
- účinky seismických vln se projevují zlomy (na povrchu i uvnitř Země) v nevratných deformacích.
– zlomy mohou být dlouhé i stovky km (a mohou roztrhnout zemskou desku).
– velké plochy kolem zlomů mohou být vyzdviženy, posunuty či sníženy (i o desítky metrů).
– na povrchu kromě zlomů se objevují propadliny (často kruhové) a trhliny.
- se zlomy souvisí i tzv těžko uhasitelné požáry, kdy ze země uniká např metan…
– pak stačí lidská nepozornost a silný vítr…
– požár dokáže rychle obklíčit, protože oheň přeskakuje nejen ze stromu na strom, ale šíří se i po zemi, pod zemí a hořlavé oharky, větve letí desítky metrů…
- požáry (z rozvodů plynu) a epidemie jsou častým doprovodných jevem zemětřesení.
2 Co rozumíme „zemětřesením“ v zemském plášti ? - zemětřesení s hlubokým ohniskem:
– věda podle hloubky rozeznává zemětřesení: mělká (do 70km), středně hluboká (70-300km) a hluboká (od hloubky 300km až do cca 700km) – v hloubkách 800km je už hmota roztavená…
- ve velkých hloubkách již nejde o pohyb zemské kůry (příčina zemětřesení) – v plastickém plášti se nic „neláme“, ale jedná se zde o vnitroplášťové kavitační výbuchy obrovských energií.
– tyto výbuchy rozrušují plášť (vysoká teplota a tlak) a „tlačí“ roztavené magma k povrchu.
– jak horké magma (v podobě plášťových chocholů) chaoticky vystupuje od jádra k povrchu, propaluje se pláštěm, postupně ztrácí teplotu, otáčí se směrem dolu a když se střetne s vystupujícím žhavým chocholem dojde k vnitroplášťovému výbuchu…
– takový výbuch zaznamenávají seismografy jako zemětřesení s hlubokým ohniskem.
– jak se chocholy propalují plášťěm postupně stále výše, tak se mění i hloubka hypocentra zemětřesení, až se hypocentra postupně dostanou z pláště do zemské kůry…
– jedná se tedy o zemětřesení svázaná s vulkanickou činností .
– jádro dostává dodatečnou vnější energii, stále více se zahřívá, žhavé magma postupuje stále výše a stále rychleji se tlačí k zemské kůře – až se magma posune k povrchu do magmatického krbu.
– výstup magmatu se po r 1995 neděje „roky“ (jak byly vědci zvyklí), ale mnohem rychleji…
- plášťový chochol není sopkou - sopky jsou významově a dějově svázané se zemskou kůrou, s pohybem zemských desek.
– plášťový chochol má blízko k supervulkánu (kde děje jsou svázané s horním pláštěm) – zde se ale jedná o děje v dolním plášti, děje svázané s místy vzniku magmatu u zemského jádra.
- nebezpečí kavitace znají potápěči v podobě „vaření krve“ dusíkem a dělají při výstupu z hloubek nutné přestávky, aby nedošlo k trvalému poškození mozku či ke smrti.
– účinek kavitace ale známe i v domácnosti, když vaříme mléko a včas ho neodstavíme…
– něco podobného se děje i s magmatem, sytí se plyny… a pak následuje výbušná erupce… s rázovou vlnou jak směrem k jádru, tak směrem do atmosféry…
– řešení bylo navrženo v části 4. věnované sopkám: řízená degazace (odplynění)…
- rázové vlny nedoprovázejí jen explozivní výbuch sopky (pyroklastické proudy) či výbuch atomové bomby, ale i velké prachové laviny… - kde zodpovídají za plošnou destrukci objektů.
– pozůstatky rázových vlna známe jako zvukový doprovod blesků (hromy) či jako zaburácení u letadla při překročení rychlosti zvuku… nebo při prásknutí biče…
– rázové vlny mohou vznikat zostřováním normálních vln… např u vysokých mořských vln či vln tsunami, kdy se tak mořské vlny u pobřeží zvedají do mnoha metrové výše a pustoší „vodní stěnou“ pobřežní oblast do velké vzdálenosti…
- příchod vlny tsunami se dá odhadnout podle jevu, kdy náhle ustoupí voda od pobřeží o mnoho metrů a obnaží se mořské dno, aby vše následně opět zalila hučící masa vody…
– vlny tsunami vznikají při velkých zemětřeseních pod hladinou, při sesuvech ledovce či stěny sopky do oceánu, bahnotoky (lahary), průnikem pyroklasických proudů do vodní plochy, ale i akustickou atmosférickou vlnou, vyvolanou prudkými sopečnými explozemi…
– vlny tsunami mají vysokou rychlost (až 1000 km/h) a setrvačnost (šíří se až do 15tis km) – čím vyšší je vodní sloupec, tím je vlna rychlejší a ve výsledku silnější.
– obecně vlnu tsunami (jednu či sérii vln) vyvolá až zemětřesení o síle 6,5 – naopak otřesy o síle 7,3 a vyšší vyvolají tuto vlnu vždy…
– podle účinků (dopadů, ztrát) jsou (zatím) na prvním místě sesuvy a na druhém místě tsunami…
3 nárůst četnosti a intenzity zemětřesení po r 1995
a) v zemské kůře:
- síla, počet a energie zemětřesení se zvyšují jak na kontinentech, tak na dně oceánů podél hřbetů.
– seismická i vulkanická aktivita podél středooceánských hřbetů zvyšuje hydrotermální emise (metanu, CO2 aj) a vede k oteplování mořské vody od spodu (bloby horké vody).
– seismické události s magnitudem 4,0-4,9 byly zaznamenány po celé planetě již před r.1995 (tj nárůst počtu událostí nesouvisí s nárůstem počtu senzorů, které zaznamenávají i nízké magnitudo)
– před r 2000 se vyskytla 1-2 významná zemětřesení o síle 6,0 – nyní se jejich počet 8x zvýšil.
– počet zemětřesení se zvyšuje i v místech, která se dříve nevyznačovala seismickou aktivitou.
– zemětřesení se nyní rozprostírají i daleko od hranic litosférických desek uvnitř kontinentů.
– dle databáze Discovery došlo v 80tých letech 20st k 10tisícům zemětřesení ročně o síle 3,0 a více, a od r 2021 je to více jak 60tisíc těchto zemětřesení ročně – platí, že pokud se zvyšuje počet zemětřesení s malým magnitudo, bude se zvyšovat i počet zemětřesení s velkým magnitudo…
b) s hlubokým ohniskem:
- i počet zemětřesení v horním zemském plášti (v hloubkách nad 300 km) exponenciálně narůstá.
– tato zemětřesení vyvolávají exploze odpovídající síle obrovského počtu atomových bomb odpálených současně hluboko v zemském plášti.
– tato zemětřesení svědčí o mimořádné magmatické aktivitě naší planety.
c) příklady velkých zemětřesení po r 1995:
1999 – 7,8 – Izmi, Turecko - přes 12 tisíc obětí
2004 – 9,1 – Sumatra, Indonézie – přes 283 tisíc obětí
2005 – 7,6 – Kašmír, Pakystán - přes 86 tisíc obětí
2008 – 7,9 – S-čchuan, Čína - přes 69 tisíc obětí
2010 – 7,1 – Haiti - přes 212 tisíc obětí… 8,8 – Concepción, Chile – přes 600 obětí
2011 – 9,0 – Tóhoku, Japonsko (i tsunami) - přes 16 tisíc obětí (+havárie at.elektrárny Fukušima)
2023 – 7,8 – Turecko, Sýrie - přes 62 tisíc obětí
2024 – 7.6 – 1.ledna Noto, Japonsko – 227 obětí a 7,1 – 8.ledna Nichinan, Japonsko – 126 obětí.
- zatím nejsilnější zemětřesení bylo zaznamenané v r 1960 (otřesy od 22.května do 6.června) – magnitudo 9,5 – v Lumaco, Chile - přes 2 tisíce obětí (+ tsunami a výbuch sopky).
– některé výpočetní modely předpokládají pro Japonsko, ležící v pacifickém „ohnivém kruhu“, ničivé zemětřesení až s magnitudo 10.
d) zemětřesení v ČR
- zemětřesení v ČR bývají zaznamenána několikrát do roka – otřesy většinou do 4,0.
– nejaktivnější oblasti: mariánskolázeňský zlom; Kraslicko v Karlovarském kraji; hronovsko-poříčský zlom v Královohradeckém kraji… dále Český Les, Opavsko, východ Krušných hor…
– s důlní činností souvisí zemětřesení na Ostravsku, Kladensku, v Podkrušnohorské pánvi…
– zemětřesení se objevují nejčastěji v zemětřesných rojích – nejsilnější byl otřes 14.10.2008 u vsi Nový Kostel s magnitudo 4,8-5,0.
-
blok Českého masivu vykazuje malou seismickou aktivitu, ta je omezena na hraniční oblasti a Moravu (kde působí tlaky Alpínské soustavy).
-
existuje český patent na předpověď zemětřesení (změny napětí v tuhých horninách, měření hluboko v propastech či v bývalých dolech…), ale věda dál tvrdí, že zemětřesení předvídat nelze…
4 zmírnění dopadů zemětřesení
a ) kolaps staveb – jako primární nebezpečí zemětřesení: tři hlavní faktory ovlivňující bezpečnost:
-
použitý materiál: velmi zranitelné jsou cihlové a panelové konstrukce… odolnější jsou budovy obsahující ocelové jádro (absorbuje energii otřesů).
-
tvar staveb: jednopodlažní objekty jsou zranitelnější (ihned reagují na změny tlaku) – u výškových staveb se energie rozkládá na větší ploše – asymetrický tvar znamená, že budova nebude schopná čelit žádnému rotačnímu pohybu – oslabujícím prvkem je i střídání vrstev různé pevnosti…
-
pozice stavby: na svahu hrozí riziko sesuvu a je-li půda nasycena vodou, hrozí, že se horninová masa bude chovat jako tekutina (bahnotok) - na zlomové ploše hrozí vertikální pohyb povrchu – sedimenty pod stavbou zesilují účinky zemětřesení…
- např v Japonsku existují „odpružené“ (od stavby „oddělené“) základy výškových staveb na speciálních ložiscích (obdoba uložení mostovek).
b) jak se chovat při zemětřesení? - např během dovolené…
– zemětřesení se vyskytne náhle (i v noci) a to bez varování.
– předem se nedá odhadnout, jak budou otřesy silné a jak dlouho budou trvat (dotřesy).
– mějte připravený plán, evakuační zavazadlo (viz dále) a zachovejte klid.
– pokud je to možné, poskytněte druhým pomoc.
Doporučuje se: zejména jste-li v zemi, kde stavby nejsou stavěné s odolností proti zemětřesení a v rizikových oblastech: Řecko, Turecko, Itálie, Balkán, Španělsko, Portugalsko, Indonésie, Nepál, Čína, Japonsko, Kalifornie…
a) v budově - vzdálit se od oken, polic (padající předměty), uhasit oheň – schovat se pod pevným stolem, v zárubni dveří… – chránit si hlavu, krk… - počkat v podřepu než první otřesy přestanou…
- při silných otřesech (houpe se podlaha) máte cca 20-30 vteřin:
– pokud jste v nízké budově: opusťte ji (s evakuačním zavazadlem), nepoužívejte výtah, neskákejte z oken + buďte oblečení a obutí.
– pokud jste výše než ve 3 .patře vyhledejte úkryt „v trojůhelníku života“ (viz dále).
b) mimo budov**u – vzdálit se od budov (do otevřeného prostoru), od stromů, elektrického vedení, stožárů, dopravních značek…– pohybujte se prostředkem ulice (padají římsy, komíny, střechy…).
– vzdálenost k nejvyšší budově by měla být alespoň 1/3 její výšky.
- pokud jste venku mezi vysokými budovami, jděte do vchodu – pozor na padající sklo.
c) v autě – uvolnit cestu, zastavit (mimo mosty, tunely, nadjezdy, stromy, sloupy…), zůstat v autě.
d ) na pobřeží – pokud silné otřesy trvaly 20 sekund a déle, okamžitě se přesunout dále do vnitrozemí s výškou min nad 30 m (možnost vlny tsunami).
e ) v kopcích – pozor na valící se kameny, balvany… suť…
- evakuační zavazadlo obsahuje: doklady, peníze, léky (lékárničku), vodu, píšťalku, nabitý mobil
– doporučuje se: nůž, deka, hliníková fólie, trvanlivé jídlo, baterka…
-
trojúhelník života – když se budova hroutí, stropní konstrukce padají na nábytek nebo jiné velké předměty – kolem nich se vytváří šikmý volný prostor nebo menší otvor – takové ochranné zóny ochrání člověka před rozmačkáním
-
pokud už jste v závalu nepropadejte panice (lidé byli zachráněni i po třech dnech)
– jste-li zraněni, zastavte si krvácení (prsty na tepnu, škrtidlo…).
– snažte se přivolat pomoc (klepáním na kovové předměty, píšťalkou, mobilem…).
– důležitá je voda (chytejte a pijte vlastní moč).
– modlete se, vzpomínejte na to pěkné, co jste prožili…
** největším problémem (stejně jako u povodní) je pitná voda…
– naučte se spoléhat hlavně na sebe (ne na stát) a pěstujte si dobré vztahy se sousedy…
*************** pokračování