Co nemáme vědět ? - atmosféra

Rosta · prosinec 16, 2024, 10:09am

Co (ne)máme vědět (2) – přežije lidstvo osudové úskalí ? 15.12.2024

doporučují zásoby na minimálně 3dny a evakuační zavazadlo na 4dny… a co pak?

– pak dle profesora Staňka bude na 90% buď válečný konflikt nebo přírodní katastrofa.

a když přírodní katastrofa zasáhne velká území či více států a pak nám nikdo nepomůže…

(složky záchranného systému mají též své rodiny a těm dají přednost).

už víte, jak se armáda zachovala během posledních povodní na Jesenicku: nedostala rozkaz…
tato „černá labuť“ (posun jádra, změna rotace…) není „co by kdyby“, ale realita… odmítáme ji přijmout… Pompeje měly 18dnů… a my?
chápu, že je obtížné uvěřit, že se se Zemí opravdu něco děje (přes všechny zelené -ismy a lži o CO2… či „zachraňování planety“ greendealem a povolenkami…) ale nechuť je důsledek manipulace…

– informace o probíhajících přírodních katastrofách na Zemi jsou médii minimalizovány.

v části 1 jste četli, že regulace tepla v oceánech selhala… oceány se ohřály (shora i zdola): v r.2020 o 450 % proti r.1990… oceánská kůra dna je tenčí než pevninská, tj magma ohřívá dno oceánu silněji… cirkulaci brání „plastová deka“… roste vlhkost… jak se to vše propojeně projevuje?

***** V dnešní části půjde zejména o projevy, změny či dopady v atmosféře ve vazbě na oceány… Sopečná činnost, zemětřesení… změny ve Sluneční soustavě… budou popsány následně, včetně tajemného vědci označovaného faktoru X…*

A změny na moři a v oceánech

*** ohřátá voda ze dna oceánů stoupá nahoru a po oceánech putují plochy ohřáté vody (tzv bloby).

*** mění se mořské proudy – obvykle proudí teplý povrchový proud od rovníku k pólu a studený obráceně - nyní se u rovníku zvyšuje cirkulace, víření, proudy jsou brzděny i větry (např teplý Golfský proud v Atlantiku v 05.2010 blokovala masa horké vody pod Grónskem).

– o proudech v hloubkách oceánů se toho ví málo…

oteplováním oceánů od r.1995 se z nich uvolňuje více vzdušné vlhkosti a proto roste počet a síla hurikánů ( vyskytují se v oblastech, kde dříve nebyly)…
roste počet a síla vodních smrští (tzv tornáda nad vodou s lokální kondenzací vodní páry, které zvedají vodní hladinu).
z moří se uvolňuje metan (na dně severských moří jsou obrovské zásoby) - akumulace metanu na dně je v podobě klatrátů , které se geotermální energií po linii středoarktických zlomů nárazově uvolňují v podobě plynu (zjištěno satelity).
nyní se voda v hlubinách ohřívá 10x rychleji než na povrchu.

B změny na pevnině

výrazně se rozkolísává tzv tryskové proudění (jet stream) – obvykle mají podobu větrné „trubice“ podél rovnoběžek, ve kterých vzduch proudí meandrovitě od Z na V (rychlostí 100-700km/h; ve výšce 7-16km) – tryskové proudění máme polární (od 50º do 30º šířky) a subtropické (kolem 30º).

– meandry vyklenuté k severu přitahují horký vzduch z jihu a obráceně: meandry vyklenuté k jihu vyvolávají proudění ledového vzduchu ze severu.

– zhuštění těchto meandrů způsobuje veliké teplotní rozdíly v sousedících státech (např velmi horký vzduch 45ºC vyvolá požáry ve Španělsku a současně studený 17ºC extrémní srážky a povodně v Itálii) - a tato proudění mohou v těchto státech zůstat na stejném místě i dlouhou dobu…

roste počet a síla supercel tzv konvektivních bouří (s tornády, kroupami) a více buněčných bouří

(např v Evropě dle databáze ESWD bylo v období 1970-79 cca 45 tornád ročně a v 2014-23 jich bylo již přes 800 ročně…).

letecké havárie způsobují propady studeného vzduchu (downbursty) a mohou přivodit obdobné škody jako tornáda (náraz proudu vzduchu jde shora dolů – u tornáda obráceně, tam jde o nasávání) – v ČR poničil silný downburst vesnice Stebno a Kryry u Loun v 06.2021.
roste počet a síla od země rostoucích atmosférick ý ch vírů (trombů) – vznikají při přehřátí zemského povrchu (pole, letiště) – v ČR známe malé (rarášky): víří, zdvihají prach, listí, písek… ale velké písečné a prašné víry mohou „vyrůst“ (i za jasného počasí) do výšky i několika kilometrů…

C změny v atmosféře: zopakujme si ze školy:

– atmosféra je vrstva plynů (78% dusíku, 21% kyslíku, 1% jiných) obklopující planetu Zemi.

– chrání život před sluneční a kosmickou radiací a snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.

– nemá jednoznačnou horní hranici, ale plynule řídne a přechází do Vesmíru.

– má následující vrstvy odshora: exosféra (500-1000km), termosféra (640km), mezosféra (80-85km), stratosféra (60km), troposféra (7-14km).

** ohřev spodních vrstev atmosféry (troposféry):

následkem ohřívání světových oceánů je výrazné oteplení spodních vrstev atmosféry (dle ředitelky CCCS byl rok 2023 nejteplejším rokem za poslední tisíce let (r.2024 to překoná).
roste nerovnováha mezi energií přicházející ze Slunce a energií vycházející ze Země – energie se v atmosféře exponenciálně hromadí – snížila se schopnost oceánů a atmosféry účinně odvádět teplo z povrchu Země do Vesmíru…

** změny v horních i ve středních vrstvách atmosféry:

termosféra ve výšce 400km utrpěla řídnutí, výrazné snížení hustoty o 1,7-7,4 % za 10let (pozorováno od r.2007): potvrzují to data ze satelitů (pokles zvyšuje riziko kolize, selhání satelitů).
ke změnám, k ochlazení, došlo i v mezosféře (50-90km) i ve stratosféře (18-50km); tloušťka stratosféry se snížila v průměru o 400m.

** změny chemického složení atmosféry – zejména pokles koncentrace kyslíku:

– v termosféře o 60% – ve výšce 130km se koncentrace molekulárního kyslíku O2 snížila 2-4x

***** Hurikánům v Evropě říkají medikány a u nás „známe“ zejména vliv tornád.*

Dále si, kdo chce, může zopakovat fakta k předpovědím počasí (je dobré znát alespoň základní souvislosti a pojmy)… ale mnoho z dřívějších vysvětlení dnes přestává platit (ignorujeme to).

****** V****ítr – pomocník či velmi ničivý živel i v ČR

jde zpravidla o horizontální proudění vzduchu v atmosféře, vyvolané rozdíly ve tlaku vzduchu a rychlostí rotace Země.
rychlost větru se mění v čase (průměrný nebo nárazový vítr) a udává se dle tzv Beaufortovy stupnice - v troposféře zpravidla rychlost větru roste.

– Beaufortova stupnice má nyní 16stupňů (byla nestavena o 5 stupňů, které platily pro hurikány):

0 bezvětří 0-1km/h; 1 vánek 1-5km/h; 2 slabý vítr 6-11km/h; 3 mírný vítr 12-19km/h; 4 dost čerstvý vítr 20-28km/h; 5 čerstvý vítr 29-38km/h; 6 silný vítr 39-49km/h (otáčí deštník); 7 prudký vítr 50-61km/h (obtížná chůze proti větru); 8 bouřlivý vítr 62-74km/h (nemožná chůze proti větru); 9 vichřice 75-88km/h (menší škody na střechách); 10 silná vichřice 89-102km/h (vyvrací stromy);

11 mohutná vichřice 103-117km/h (rozsáhlé polomy); 12 orkán 118-133km/h (boří domy): hurikán 1.kategorie 119-153km/h; 13: hurikán 2.kategorie 154-177km/h; 14: hurikán 3.kategorie 178-209km/h; 15: hurikán 4.kategorie 210-249km/h; 16: hurikán 5.kategorie od 252km/h výše… (např Katarina v r.2005… Otis 2023…).

– lidově se silnějším projevům větru (od vichřice výš) říká větrná smršť… uragán (od orkánu výše…)

– od 63km/h se (pro oceány) říká tropická bouře a od 119km/h hurikán – a „významný hurikán“ je od 3.kategorie výše – neoficiálně existují i hurikány 6.kategorie od 280km/h výše (např Irma 2017).

cyklóna (tlaková níže = N či L), tropická cyklóna, spirálově rotující bouřkový systém…

– jsou to větry, které se pohybují v kruhu, víří kolem centrálního jasného „oka“ (přízemní větry se točí ve směru hodinových ručiček na severní polokouli a na jižní proti směru).

– mají průměr od 100 do 2000km.

– nasávají ohřátý vzduch s vodní párou nad teplou hladinou oceánu a ve svislém komínu jej vedou nahoru (kde se ochlazuje a stáčí se dolu a vodorovně od „oka“…).

– nejvyšší rychlost větry dosahují kolem „oka“ (např Patricie měla v r 2015 trvalou rychlost 345km/h) – udává se, že pro vznik cyklóny je nutná teplota moře min 26-27ºC, tj se vzrůstající teplotou se jich místo jedné za stejné období řadí za sebou 4-6 cyklón s rostoucí intenzitou…

– kolem Ameriky a v Atlantském oceánu se tropickým cyklónám říká hurikány… a dále na západ v Tichém oceánu tajfuny… pojmenovávají se jmény… a zpravidla způsobují značné škody nejen na pobřeží, ale stále častěji i ve vnitrozemí, kde postupně „slábnou“ do tropických bouří.

– cyklóny doprovázejí nejen vydatné přívalové deště, ale i stále vyšší mnohametrové vlny…

– v poslední době počet tajfunů vzrostl z jednoho měsíčně na čtyři za měsíc…

anticyklóna (tlaková výše = V či H) – opak cyklóny (teplý vzduch je ve spirále tlačen dolů)

– na zemi jsou buď krátkodobé nebo sezónní (permanentní, trvalé, antarktické či v Evropě azorské).

– ve střední Evropě v létě doprovází anticyklóny zpravidla nulová či malá oblačnost, bez deště (často spojená s vlnami veder) - a v zimě buď mrazivé počasí nebo inverze…

pokud dvě anticyklóny drží mezi sebou cyklónu: způsobí velký objem srážek na jednom místě…
ve Středozemním a Černém moři se výrazným cyklónám od září do ledna říká medikán s průměrem stovek kilometrů – zatím se jedná zpravidla o hurikány 1.kategorie – pro vznik jim stačí méně teplé vody (cca kolem 16ºC) – zasahují většinou Řecko, Itálii, Turecko, Albánii…

– 2017 Numa – 2018 Zorbas – 2019 Detlef – 2020 Ianos – 2021 Apollo… i zde jsou mrtví, nezvěstní.

– např medikán Daniel v r 2023 v září zasáhl Řecko, Turecko, Bulharsko a Libyii, kde způsobila protržení dvou přehrad – zemřelo 4tisíce lidí, 7tisíc bylo zraněno a 10-100tisíc lidí se pohřešuje…

pasáty – jsou větry, které vanou od rovníku k obratníkům na S a na J - a po ochlazení vanou zpět k rovníku (z oblasti vyššího tlaku do oblasti nižšího tlaku vzduchu) – existují i antipasáty: nad rovníkem stoupá teplý vzduch do troposféry (10km) a po ochlazení se vrací zpět k rovníku.
monzun je (byl?) pravidelný vítr, který mění svůj směr: jedno pololetí vane jedním směrem (vlhký vzduch z moře na pevninu, s vydatnými srážkami) a druhé pololetí obráceně (suchá vzduch z pevniny na oceán) – vyskytují se v Asii (J, JV, V), v Africe či v S.Americe, výrazně se projevují např v Indii… Mohou je doprovázet sněhové přeháňky např nad Hokaidó.

– v poslední době se postupně monzuny zmenšují, popř. v Africe nevanou vůbec (oblasti čelí suchu)

– pokud monzun chybí, objevují se hladomory… (obdobně jako ve fázi El Niňo – viz dále).

výskyt cyklón se dává do souvislosti s 3fázovým cirkulačním jevem ENSO (teplá fáze El Niňo, chlapeček – normální fáze – studená fáze La Niňa, holčička) v pásu V a Z Tichého oceánu (Peru – Indonézie) – střední fáze trvá obvykle stejně dlouho jako trvání obou dvou krajních…

při El Niňo zůstávají teplé vody (vysoký tlak) u východního Tichého oceánu (u Peru) - a více prší u Indonésie.
při La Niňa proudí pasáty výrazně mezi V a Z oblastí (ovlivňují teplotu i výšku hladiny) – pasáty tlačí teplé vody od Peru k Indonézii a u Peru vystupují z hloubky studené vody (více prší u Peru).

– jak jev ENSO funguje není přesně známo, ale tato cirkulace ovlivňuje počasí na Zemi.

– v poslední době zvyšující se teplota oceánů mění i tuto nepravidelnou cirkulaci… a ta se posouvá do středu oblasti (k datové hranici:180 poledníku) a zvyšuje četnost cyklón v Atlantiku.

spojí-li se příboj s přílivem (slapovou silou) a vane-li silný vítr dlouho po stejné dráze na stane bouřlivý příliv s výrazným vzdutím hladiny s účinky podobnými hurikánu – a nejvyšší pokud se spojí i s cyklonem např 2008 Nargis zabil v Myanmaru 138tisíc lidí - tajfun Haiyan 2013 na Filipínách 6tisíc mrtvých… - největší příliv bývá je-li v zákrytu Slunce, Země i Měsíc…

– v Kanadě (Fundy) při přílivu stoupá hladina až o 20m – ve Francii (Mont-S-Michel) o 13m.

– výrazné vzdutí (přílivový příboj) je u ústí řek s pozvolným dnem (např u ústí Amazonky dosahuje výšky až 5m a je patrný ještě 850km od ústí – na Labi do vzdálenosti 150km od ústí…).

– slapové proudy bývají výraznější za odlivu, kdy může rychlost dosáhnout až 22km/h.

– uvedené číselné údaje se budou měnit…

multiceli (konvekční, konvektivní) bouře s více bouřkovými buňkami (nárazy větru, déšť, kroupy…) - multiceli mohou být liniové nebo shlukové – mohou tvořit souvislou srážkovou oblast o rozměru 100km i větší.
superceli mají jednu dominantní mohutnou bouřkovou buňku – kde část bouře (mezocyklóna) rotuje kolem vertikální osy (obdobně jako hurikán) – mají šířku několik km, doprovázejí je intenzivní bleskové výboje, prudké přívalové deště, krupobití… a vznikají zde zpravidla i tornáda.

** tornádo je prudce rotující sloupec vzduchu (trychtýř), který je v kontaktu s povrchem.

– vzniká pod konvektivní bouří, sestupuje dolů – vyskytují se po celém světě: nejvíce v S.Americe, SZ Evropě… nejničivější (kategorie F5) jsou v Indii… - velmi obtížně se předpovídají.

– největší dosahují rychlosti větru přes 480km/h, mají průměr přes 5km a letí po zemi stovky km.

– tornáda mají mnoho tvarů a velikostí – mohou mít více vírů - jsou ohnivá i vodní…

– v ČR se 2004 objevilo v Litovli tornádo F3 a na J.Moravě 2021 tornádo F4 (6mrtvých)…

vichřice (poničení lesů ve V.Tatrách v 11.2004) a povodně jsou zatím největším zdrojem škod ve Střední Evropě (včetně škod způsobených erozí).
celosvětově zatím působí největší škody konvektivní bouře: mezi r.2018-2022 dosáhly ekonomické ztráty 177mld.$, to je 60% nárůst vůči předcházejícím 5ti letům.

**** Počasí** (stav atmosférických jevů v troposféře na určitém místě a v určitém čase):

nejprve pár údajů ze slovníku meteorologů:

atmosférické pohyby vzduchu se nazývají fronty: studené, teplné, okluzní, zvlněné, hlavní…
chladnější vzduch (má větší hustotu) se pohybuje při zemi a nutí teplejší vzduch, aby se nasunoval (šikmo) nad něj – tato šikmá plocha (rozhraní) se nazývá atmosférická fronta (může mít výšku i několik km) a při jejím přechodu se prudce (skokově) mění počasí na daném území: ze studené fonty na teplou frontu (nebo obráceně podle toho, která konkrétně postupuje).

– atmosférické fronty jsou především v troposféře – a vždy je s nimi i cyklóna a anticyklóna

– fronty jsou hlavní (Evropu ovlivňuje hlavně polární, se studeným vzduchem) a podružné.

– uvnitř šikmé plochy (tam kde se dotýká povrchu v úhlu 1º-10º i více) vznikají trvalé srážky.

– po šikmém rozhraní vystupuje teplý vzduch do výše, tam kondenzuje a vznikají mraky.

– pokud je teplý vzduch dostatečně vlhký (nasycený vodní párou), pak dosahují mraky vysoko a je-li základna mraků nízko dochází k bouřkám a lijákům (nebo sněžení).

– pokud se šikmá plocha pohybuje rychle (a/nebo narazí na hory): vyklene se do oblouku a vznikají intenzivní lijáky a silné bouřky s prudkými nárazy větru (i přes 100 km/h) i s poklesy teplot přes 20º

pokud přední studenou frontu „dohoní“ zadní studená fronta vzniká tzv okluzní fronta a vyjasní se

– probíhá několik front (dějů) v různých výškách najednou – tj okluze se obtížně rozlišují.

– fronty se prolínají a/nebo postupují rovnoběžně (i různými směry) či ve vlnách tzv z**vlněná fronta

– v poslední době se stává pravidlem (s ohledem na rychlost změn v atmosféře), že se varování. meteorologů včas nedostanou k lidem (viz nedávné povodně ve Španělsku) – nehledě na případný blekaut, který vyřadí všechna čidla…

oblačnost (stupeň pokrytí oblohy mraky, oblaky – od skoro jasno přes oblačno po zataženo)

– oblaka vznikají kondenzací atmosférické vodní páry (na jádrech z prachu, soli…) při ochlazení vzduchu pod teplotu rosného bodu (vodní páru tvoří z 85% voda stoupající z oceánů).

– vypařování probíhá nerovnoměrně a jsou místa nad oceánem kde se za rok vypaří 2,5m vody.

– do oceánů se zase voda vrací – tato výměna se odhaduje na 450tisíc miliard m3 vody za rok.

srážky

– atmosférické srážky (vodní kapky či ledové krystalky) dopadají na zem v podobě mrholení, deště, sněhu, krup-kroup… či mrznoucího nebo zmrzlého deště… a na povrchu se usazují v podobě rosy, jinovatky, námrazy, ledovky, sněhu… sněhových jazyků, závějí…

– průtrže mračen (přívalové či nadměrné srážky) jsou klasifikované pokud naprší: 45mm za 30min nebo 55mm za 1h nebo 65mm za 2h či 70mm za 3h – nad tyto hodnoty se jedná o extrémní srážky.

– v poslední době se stále častěji jedná o extrémní srážky přesahující srážkové úhrny (měsíční, roční…) v daném místě – obdobně v případě sněhu (sněhové bouře); sníh i na místech, kde předtím dlouho nebyl (např na Sahaře).

extrémní či dlouhodobé srážky na jednom místě (zpravidla vyvolané cyklónou a doprovázené poryvy větru) způsobují povodně, sesuvy půdy, bahnotoky… a obrovské škody a oběti na životech.

– povodeň vytváří rozlité velké množství vody v krajině (záplavy) podél koryt potoků a řek.

– ale mohou se i během několika minut rozvinout jako přívalové povodně daleko od vodních toků…

– povodně způsobují monzuny v období dešťů, hurikány nebo tajfuny (pobřežní povodně)…

– povodeň může vyvolat i ucpání koryta (často kolem mostů) nebo protržení hráze či tání sněhu…

– do obydlí se voda může dostat záplavou dveřmi, okny… nebo zátopou do sklepů, garáží odspodu: kanalizací (v podobě gejzírů) či zvýšenou spodní hladinou vody.

– „síla“ povodně se označuje jako desetiletá, padesátiletá, stoletá… povodeň.

– určitou ochranou mohou být protipovodňové a břehové hráze, stěny, poldry, nádrže, přehrady…

– v ČR byly velké povodně v r 2002, 2006, 2009, 2010, 2013, 2024…

– v poslední době se povodně v jedné oblasti často opakují…

v historii lidstva byly ničivé potopy, kdy obrovské množství vody v krátké době zaplavilo vysokými vlnami rozsáhlá území (často jako následek tsunami či zemětřesení – Středozemní moře či Atlantida…), byly ale i „celosvětové“ potopy (biblický Noe), která vyvolává tzv „výdech Země“, kdy se uvolní nashromážděné masy vody z ringulitu…

– v dnešní době jsme v období „nádechu Země“ spojené s vyšší rychlostí rotace Země (mizí voda z povrchu Země, z řek, jezer… prasklinami v zemské kůře).

opakem povodní je sucho, zpravidla provázené vlnami veder (tzv teplotní rekordy) - ale jinak se vnímá sucho na poušti, jinak v oblasti tropických deštných pralesů a jinak v ČR…

– člověk snáší i velmi vysoké teploty, pokud jej ochlazuje pot (při nenasycené vzdušné vlhkosti).

– k suchu nejčastěji dochází při nedostatku srážek v delším časovém období (týdnů, měsíců) a vede k nedostatku vody (sucho v půdě, pokles hladiny spodní vody, pokles hladiny toků či v nádržích…).

– při extrémním suchu vysychají studny, vrty, potoky, mokřady… mizí voda z řek… (tomu napomáhá i výše uvedený „nádech Země“).

– s vodou mizí i pitná voda (lze si krátkodobě pomoci cisternami, kontejnery… nebo generátory vzdušné vlhkosti – viz předcházející 1.část) – udává se, že člověk bez vody vydrží cca 3dny…

– celkový objem vody na Zemi je konstantní, jen se mění skupenství vody nebo místo koncentrace…

*************** pokračování