E gregor + vize-změna – návaznost na příspěvek „Kdo je člověk 1“: nyní „Kdo je člověk 2 “
Dovolte mi subjektivní a opět nevědecké zamyšlení k pojmu „egregor“ ve vazbě na vizi-změnu.
Pokusím se subjektivně odpovědět na následující otázky:
-
Co to je egregor ?
-
S jakými „společenskými“ podobami egregorů se setkáváme v lidské společnosti ?
-
Lze egregor využít pro změnu, pro realizaci pěstované vize ?
1. Co to je egregor ?
Nejprve trochu širší úvod:
Dříve bylo poznání (přenos sociálně-kulturní zkušenosti člověka) rozvíjeno ve dvou podobách: jako pocitová zkušenost a jako vědomá zkušenost (neviditelný a viditelný svět). Nyní písmo zaznamenává jen vědomou zkušenost. Obecně v naší kultuře nerozvíjíme „smysly“ vnímající neviditelný svět (snad kromě mágů, šamanů) – to lze najít v původních přírodních kulturách, s minimálním kontaktem s tzv. „civilizací“ (v naší pýše je považujeme za „primitivy“). Pocitová zkušenost je ukrytá v některých artefaktech „raných kultur“ (keramika: vlnky, trojúhelníky…, kultovní sošky…).
Význam se ztrácí (ztratil) a předměty se jen hromadí (v muzeích) a spotřebovávají (nepromlouvá k nám poselství minulé zkušenosti). Tj. artefakty lze označit za symboly minulosti (spojující viditelné a neviditelné, skrývající nápovědu jako ilustraci k informaci…).
Kromě symbolů minulosti ještě existují znaky, z nichž některé z nich (sakrální, pracovní znaky) ovlivňují toho, kdo se na pracovní znak dívá. Existuje 18 starých pracovních znaků (9 pozitivních, spojených s Duchovním světem a 9 spojených s negativním, „zvířecím“ světem – často působení rozlišuje jen stranové či prostorové otočení znaku: např levotočivá a pravotočivá svastika či ležatý srpek měsíce s rožky nahoru či dolu). Jsou i neutrální znaky či znaky působící jen pozitivně. Pracovní znak aktivně předává informace do podvědomí. Globální moc zná jejich významy a působení a aktivně je používá (např. na ornátech kněží či na vlajkách).
Znaky ovlivňují energetickou strukturu člověka (viz „Kdo je člověk 1“ – v části: člověk je více dimenzionální bytost).
Energetická struktura člověka není vidět očima, protože není ve 3.dimenzi (kde je tělo). Poznání o ní se mezi běžnými občany (záměrně) ztratilo kdesi v minulosti. Vědy o člověku nejen nedefinují (neví) co je vědomí (používají toto slovo jako axiom), ale energetickou strukturu, její funkce, ignorují (nedokáží si ji vysvětlit). Ve vědě se v kruhu vracíme zpět k neviditelnému světu (nejblíže k němu má moderní kvantová fyzika a matematika jako její nástroj), ale jde to velmi ztuha.
Do „světa“ energetických struktur (lépe: energeticko-informačních struktur) patří i „egregor“ jako fenomén či jev, s jehož vysvětlením tápeme (vnímáme jeho účinky), přesto (či právě proto) vědomě nerozvíjíme pozitivní egregory, ani jejich pozitivní přínosy. Naopak. Topíme se v negativních.
V příspěvku „Kdo je člověk 1“ byl jako jedn****a z forem egregoru popisován vliv Systému (materiální živočišný princip) - přirovnal jsem jej k peklu (s tím, že každý z nás máme kousek tohoto pekla v sobě jako „zvířecí část“) a apeloval jsem na nutnost permanentní kultivace této naší části ( „držet na řetězu“ prvotní a druhotné Vědomí).
Dnešní okrajové všeobecné poznání používá slovo egregor v nejrůznějších významech a vazbách, často spojených s neviditelným světem (nefyzická entita) či s něčím (myšlenkovou formou vznikající z emocí), co se sice nějak projevuje (a co ovlivňuje), ale nevíme proč. Často ve spojení s jakousi „kolektivní“ či „jedinou myslí“ nejen v náboženských významech.
Ve smyslu „co autor, to názor“:
-
V knize Enochově byli Egregores nezávislými entitami (Andělé-pozorovatelé; spojoval je s příslušnými rituály) - bez představy, že by vznikly „z kolektivu“ lidí.
-
Filosof J.Evola takto označoval skupinu duchovně uvědomělých lidí udržujících tradice (Strážci).
-
V ezoterice se pojmem egregor označuje „skupinová mysl“, „kolektivní vědomí“ náboženské komunity. Nebo jako nezávislá magická bytost vycházející z kolektivní mysli.
-
Autorka K.Strong popsala egregory jako „symboly, myšlenky nebo ideály“, které existují v kolektivní psychice skupiny lidí a o nichž předpokládá, že mají autonomní existenci. A tak podobně.
V našich myšlenkách se projevují egregory spojené s předměty (Loganovo kopí, Bible), s místy (Lurdy), s městy (Hirošima, Černobyl), se státy (Monaco) i zeměmi (Aljaška) . A to v pozitivním či negativním smyslu. Každý člověk na planetě Země žije pod vlivem některého z egregorů (a nejen jednoho). Tj. jsme obklopeni energo-informačními poli, vytváříme je (nevědomě, kromě globální moci či mágů) a spotřebováváme je (jsme pod jejich vlivem).
Svým způsobem (podle mne) ale není shoda nad tím, co egregor přesně je - snad jen, že je to z pohledu běžného člověka „záhada“, se kterou se setkává
a) v pozitivním smyslu třeba při sledování většího počtu ptáků, hmyzu, ryb… v podobě hejna. Hejna, které „funguje“ (morfologické pole) a je synchronně řízené „jednou myslí“ (egregorem) jako jeden organismus - např. miliony sarančat, tisíce malých ryb, desítky ptáků… se v pro nás chaotickém pohybu nikdy nesrazí jedno s druhým.
Fenomén „egregoru“ je u ptáků, ryb, hmyzu… spojen s prvotním Vědomím (s instinkty) a s kolektivním „zvířecím“ rozumem. Jedná se tedy o společný, jednotný, jediný egregor.
b) v negativním smyslu při sledování rozvášněných fanoušků, náboženského fanatismu, u členů politbyra či fanynek, freneticky tleskajících svému idolu… či při „nákupních horečkách“ nebo při převládajícím odsuzování neočkovaných… u stoupenců ideologií, u nejrůznějších aktivistů i v TV…
2. S jakými „ společensk ými“ podob ami egregorů se setkáváme v lidsk é společnost i ?
(když hejna ptáků, ryb, hmyzu… vytvářejí společný egregor)
Uvedený fenomén egregor ve významu „jedna mysl“ je podle mne vlastní všem živým organismům, včetně člověka.
V příspěvku „Kdo je člověk 1“ bylo napsáno, že člověk je duální bytost a má jak „zvířecí část“, tak „andělskou část“. Člověk má „zvíře v sobě“ (v podobě prvotního Vědomí), pak se nabízí, že více „obdobných jedinců“ pohromadě musí spojovat i nějaká podoba egregoru – ve kterém je spojuje společný pocit (radost, láska) v pozitivním smyslu nebo emoce (strach, hněv…) v negativním smyslu - s vyústěním do společného směřování či jednání.
V příloze „Kdo je člověk 1“ byla popsána i jedna negativní podoba egregoru: „běsnící dav“ vyvolaného materiální podstatou, Systémem - ten ve vazbě na tzv. „kolektivní rozum“ vede rychle některé jedince ke ztrátě individuality… Vede (i pomocí provokatérů) k tzv. davovému „šílenství“, známému z řádění fotbalových fanoušků a pouličních bitek, z pogromů… jako společná „vůle davu, lůzy“ bez omezení, bez kontroly…
U egregoru „běsnícího davu“ bylo napsáno, že globální moc cíleně (mazaně) pomocí emocí manipuluje s jedinci (zneužívá a využívá je) a manipuluje s davem ke svým cílům (reklamou, „hodnotami“, nálepkováním, pomocí lží a polopravd… zřetelně či podprahově… nebo pomocí vibrací, chemických látek a jiných zbraní…).
Člověk (na rozdíl od zvířete) je jako jediná bytost na planetě duální. Je jedinečný (každý jsme jiný, individuální, nenapodobitelný, nenahraditelný…). Každý z nás v sobě nese ve své struktuře (mimo 3.dimenzi) nehmotnou Duši (tu zvířata nemají) jako vazbu na „přesah“ (Boha, Stvořitele… mimo tento hmotný Vesmír). Z tohoto důvodu (jedinečné individuality) pro člověka (v této podobě naší kultury) zatím neexistuje jednotný společný pozitivní egregor na planetě Zemi (na rozdíl od zvířat: hejna letí jedním směrem - zvířata společně (predátor vedle oběti) prchají před požárem…). Člověk je jediná bytost na planetě, která se za pohromy při útěku ve dveřích ušlape…
Lidé se nedokáží na celé planetě společně shodnout na jedné myšlence, na jednom cíli (např. nebýt otroky či žít v míru). Proto je i dnešní společnost (a platí to pro tisíce let zpětně do historie) roztříštěná takřka nekonečným množstvím podob (většinou negativních) společenských egregorů – s převahou „materiální spotřeby a získání moci“, tj. s převahou „zvířecího chování“ (ve smyslu prvotního Vědomí), s převahou negativních emocí. Všichni žijeme v egregoru řízeného Systémem (do mysli každého z nás jsou soustavně „našeptávány“ hmotné obrazy, podněty a myšlenky, žadonící o naši pozornost, toužící mít, toužící po moci…), ze kterého se ale lze individuálně vymanit.
- Lze egregor využít pro změnu, pro realizaci pěstované vize ?
Nejprve ještě trochu podrobněji k některým „společenským“ podobám egregorů.
Z pohledu rozsahu působení a jisté hierarchie e****xistuje egregor:
a) individuální – egregor, který lze „vyvolat, tvořit“ (i živit vlastní a cizí energií pozornosti)
-
v pozitivní podobě jako např. „charisma“ (přirozená autorita učitele, lékaře… De Gaula)
-
v negativní podobě např. jako destruktor, věčný nespokojenec, brblal, rejpal, rozeštvávač… (živí se převážně cizí životní energií prány) a v každé skupině zpravidla nějakého najdete – na netu je v podobě trolla – jde o souboje o energie pozornosti (v pohádkách se jim říká upíři).
Opět jde o většinu „vládců“ (Biden, Zelenský, Ursula…)
Někdy jsou tato individua (pod vlivem negativního egregoru) ještě ovládaná i vnější entitou (např. kandukem), pro kterou pracují - či jsou jimi „posedlí“ (ovládnutí mysli končívá sebevraždou, aby hostující „parazit“ získal co nejvíce prány). Někteří autoři popisují i tyto vnější entity jako egregory.
b) skupinový – zde je ve hře energie pozornosti (skupina začíná od dvou osob)
-
v pozitivní podobě např. duchovních strážců (Geliárové) nebo naši Blaničtí rytíři; či pěstitelé vize
-
v negativní podobě – např. skupina G7, Římský klub či naše vláda
c) kolektivní – v podobě ideologie či náboženství
-
v pozitivní podobě fenomén Panny Marie nebo Svatého Jiří (sochy rytíře bojujícího s drakem)
-
v negativní podobě – např. nacismus či kult Polpota.
Uvedená dělení na pozitivní / negativní jsou relativní (subjektivní). Snad lépe by vše vystihovalo dělení podporující Světlo / tmu či dobro / zlo nebo Pravdu / lež…, ale jako lidstvo nejsme jednotní.
Často egregor projde (v myšlenkách člověka) „vývojem“ od individuálního po skupinový a někdy i celou hierarchií až po kolektivní.
Např. Radim Valenčík (individuální egregor) moderuje pěstitele vize (skupinový egregor) s cílem, aby se vypěstovaná vize stala společným východiskem (kolektivním egregorem) pro změnu. Energie individuální pozornosti se postupně nabaluje do informačně-energetické struktury. Vznikající egregor se pohybuje na pozadí materiální hmotné „zvířecí“ podstaty.
A kde je plus, je i mínus (viz geniální symbol Jing / Jang): jedno prorůstá druhé a druhé ovlivňuje první. Vše je a bude pod vlivem Systému (Matrixu) - v prostředí, kde dominuje honba za materiální spotřebou, honba za mocí (boj o energii pozornosti).
Dosavadní vize (tak jak ji subjektivně vnímám) se zaměřuje na zlepšení materiálních potřeb těla a materiálního bytí (jako „vnitřního“ prostředí; smyslu a cíle ). Ve vizi nejde o Duchovní cestu (tj. o vymanění se Duše ze Systému a o návrat Duše domů) – na takovou vizi nejme většinově připraveni (vize musí být reálná).
Zopakuji, vše se odehrává na hřišti Systému, kterému slouží globální moc („zaprodané duše“) - opět v hierarchii egregorů (v negativní podobě*)* od individuálních po kolektivní egregory.
Pozitivní egregor (pokud jej vize „naplní“) se střetne s negativním egregorem (lépe: egregory) a to jak s egregory globální moci, tak se „zvířecími částmi“ subjektů vize (tj. jak těch občanů, co budou nositeli vize-změn, tak i těch občanů, co ponesou dopady změn aniž by si je přály).
„Zvířecí části“ subjektů vize (jejich prvotní a druhotné Vědomí) lze kultivovat - „zaprodané duše“ globální moci nikoliv (snad jen některé její „přeběhlíky“ - ale kdo jednou převlékl kabát…).
Kultivovat lze apelem, příkladem nebo s pomocí „cukru a biče“ (ale vždy je to osobní, individuální souhlasná volba, ať už má jakýkoli motiv – násilí už vyšlo z módy). Kultivovat lze pomocí vzdělávání (nejprve na „osvícených“ školách). Kultivovat lze vícegenerační týmy. (Kultivovat lze i předáním informace „Kdo je člověk“). Kultivovat lze vlastním obsahem vize i průběhem změn.
Podle mne by kultivaci mohla pomoci i znalost o egregorech (jejich formách a působení).
Patrně stojí za úvahu i využití některých vnějších (neagresivních) forem a metod ovlivňování (tj. egregorů), kterou využívá globální moc (místo emocí strachu použít pocity spojené s humorem - to nám „smějícím se bestiím“ šlo dobře za všech režimů) – tj. využít pozitivních egregorů.
Bojovat s globální mocí tvořivě a s rozumem, s využitím IT sítí (i tzv. umělé inteligence).
Na závěr zopakuji (a doplním o slovo egregor) z předcházející 1.části Kdo je člověk:
- B udoucnost je stanovena dopředu Systémem (materiální podstatou, egregorem), pokud se sebou nic neděláme „jinak“, než je Systémem stanoveno, neřídíme ji (takto se naplňují třeba Nostradámova proroctví). - Budoucnost lze měnit přes energii pozornosti (tj. nevkládáme pozornost do egregorů vnějšího materiálního světa tak, jak nám Systém přes „vnější obrazy“, přes myšlenky či hlasy v hlavě… „říká“ (s využitím obou druhů Vědomí) – a čím více lidí vkládá svou pozornost stejným směrem , odlišným od stanoveného, tím více či rychleji se budoucí mění (dle principu rezonance se vytváří nový egregor), ale i tehdy Systém reaguje… Tzn v rámci pěstování vize je třeba pomáhat těm, kteří jdou stejným směre m a hledat tvořivě Systémem nepředpokládané varianty.
Tj i vědomé vytvářet a podporovat pozitivní egregory (je to důležitější, než to „na první dobrou“ vypadá, protože jsme v prostředí egregorů, energo-informačních struktur, a Systém očekává, že budeme dál spotřebovávat ty, které nám nabízí).
1.3.2024 – odesláno jako příspěvek Radimu Valenčíkovi