Mezinárodni obchod

Zdravim.

Zajimá mě Váš názor na text níže.

" Od urychlení opatření v oblasti klimatu až po formování otevřené, důvěryhodné a interoperabilní digitální ekonomiky, ICC informuje vlády o efektivním rozhodování a zároveň poskytuje podnikům nástroje, které potřebují k usnadnění přeshraničního podnikání a podpoře udržitelného rozvoje.

Velká část naší práce je velmi praktické povahy a zaměřuje se na to, abychom usnadnili podnikání na mezinárodní úrovni a dělali více jako síla pro dobro.

Čerpáme z odborných znalostí a zkušeností naší celosvětové sítě, abychom dosáhli skutečných změn ve velkém měřítku, přinášíme hmatatelné výsledky ve třech klíčových oblastech činnosti: Mezinárodní angažovanost a prosazování, pravidla a standardy a řešení a implementace na místě.

Díky těmto aktivitám je ICC jedinečným a respektovaným kanálem pro vedení podniků, který pomáhá vládám a dalším zainteresovaným stranám řídit globální vývoj a pracovat na dosažení globálních cílů – pro jasnější a inkluzivnější budoucnost pro všechny."

Zdroj:Global insights - ICC - International Chamber of Commerce

Otázky:

  1. UCL ,respektivě ICC je mocná, počítáte ve vizi se spoluprací ?

  2. Existuje dle Vás , jakáko li náhrada nebo konkurence schopná platforma ?

Dobrý den,

nejspíše jde asi o nějaký globalistický projekt. Za mě nevidím důvod, proč nějaké takové organizace nepoužívat. Proč s nimi nespolupracovat. Jde hlavně asi o to, zda je činnost průhledná a nějak nepoškozuje obyvatele místních zemí.

Samozřejmě jde o UCC od UCL a návazující. Globálni obchod , zde zastoupen 45 tis.ekonomickými subjekty po celém světě.

Spolupráce znamená zapojit se tím, že se využiji napr.nabízené výhody jako jsou třebas Karnety ATA pro export a rozšířeni teritorii.

Mluvím o tom proto, že napr. Kolumbie kam ČSSR dodávala průmyslové výrobky , má zájem o obnoveni těchto vztahů na kterých začíname spolupracovat.

Objemy mohou posílit domaci ekonomiky o miliardy…

Avšak Green Deal je v této globalisticke agendě zahrnut. COP 16 je toho důkazem a hlavni motto, zni: " Mír s přirodou" . Neni divu, že právě Kolumbie má o tento mír zájem a svým zákonem 1867 se o to za vlády Gustava Petra , usiluje.

JE Susana Muhamad, ministryně životního prostředí a udržitelného rozvoje Kolumbie, v doprovodu Davida Coopera, úřadujícího výkonného tajemníka Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (CBD), odhalila logo a slogan vytvořený Kolumbií, hostitelskou zemí šestnáctého setkání. konference smluvních stran (COP 16) CBD.

Logo bylo inspirováno květinou Inirida, endemickým druhem v Kolumbii, a bylo odhaleno ne okraj 6 shromáždění OSN pro Životní prostředí (UNEA 6) spolu se sloganem hostitelské zemé pro COP 16 „Mír s přírodou“.

"Toto je květina, která nikdy neumírá, jeji okvětní lístky se nikdy nerozpadají Doufáme, že COP 16 v Kolumbii! může pomoci světu uzavřít mír 6 přírodou, abychom mohli udržet a udržovat život na planeté navždy. JE Susana Muhermnad řeki.

Zde jsou tři důležitá sdělení, které logo a slogan COP 16 sdělují:

  1. Plán biologické rozmanitosti tvoří nedělitelný celek

Okvětní lístky představují 23 cílů Plánu biologické rozmanitosti a 13 ekoregionů Kolumbse, jedné z nejvice biodiverzních zemí na světě Barevné paleta symbolizuje tři způsoby jednání - snížení hrozeb, uspokojeru potřeb lidí a vývoj nástrojů a ředení - a potřebu synergií

„Výmluvné logo s květinou Inirida vypovídá o kráse a rozmanitosti Kolumbie V rámci tématu Mír s přírodou COP 16 spojí avét, aby propagoval a podporoval implementaci Plánu biologické rozmanitosti“ řekl David Cooper na slavnostním odhalení loga.

  1. Je čas uzavřít mír s přírodou v zájmu planety a lidí

Tvůrčí tým, který emblém vytvořil, považuje Inirkda za symbol „usmíření, radosti a spojení Kolumbijců 6 clem pokročit v nejdůležitější mezinárodní ekologické události v historii zemé“.

Symbolika ikonografie odráží „když hovořil o tom, jak naše systémy spotřeby e výroby niči Životní prostředí.

Květ Inirida neroste n kde jinde než v Kolumbii, ale poselství zapouzdřené ve znaku se bude diřit za hranicemi hostitelské země a adůrazní význam environmentálního multilateralismu Ve stéle více roziřisténém svété globální environmentální dohody ukazují, že je stále možné, aby svét spolupracoval a pomohl vytvořit udržitelnou budoucnost prostřednictvím multileterakému

  1. Biologická rozmanitost je hrází proti trojité ekologické krizi,

která sužuje náš svět

Poetických odkazů ne Inírdu jako „věčnou květinu“ je mnoho Vycházejí z pozoruhodné schopnosti rostkny odolávat extrémnímu počesí a přežít jak povodně, tak období suche Znak COP 16 tek vypráví příběh o odolnosti v dobé, kdy se svět potyká s trojnásobnou planetární krizí změny klimatu, ztráty biolog cké rozmanitosti a znečistění.

No tady jde asi hlavně o to, co si představit tou podporou domácích ekonomik? Povede podpora mezinárodního obchodování skutečně zároveň k podpoře domácí ekonomiky? Já za tím určitě vidím hlavně podporu těch konkrétních podniků a podnikatelů, kterých se to týká a také těch, kteří za ně lobují. Jak ale toto souvisí s prostým lidem? No a ohlížejí se ti podnikatelé skutečně na dobro životního prostředí? Je to nějak prokazatelné?

Já mám obavy, že kapitalismus se rozmáhá a rozmáhá a chamtivost podnikatelů je větší a větší. Je zde zmíněno omezování státní síly prostředníctvím toho, že třeba získá méně na dani ze cla. No a je to skutečně ku prospěchu lidu? Státní mocnosti jsou bohužel korumpované, ale snad přeci jen nějaký význam mají. Tak třeba jeden z významů je ten, že kapitalismus nedosahuje takových rozměrů, jaký by jinak mohl mít.

Je tu řeč o nějaké globalistické mezinárodní obchodní radě. Otázka je, kdo to platí a jaké jsou opravdu záměry těch, co to platí?

Správné úvahy vizionářského charakteru. Realita je však zcela jiná. Válka vydělavá okamžité a velmi vysoké zisky. Bují obchod s “bílým masem” a rozvíjeji se nebezpečné organizace všeho druhu. Veškerá snaha obyčejného lidu ’ Za zdravější a mírovy život ’ , coz je dle mě, dobré motto, stroskatá na strachu.

Vraťme se však k obchodu. Trh, obchod, směna, je neměné po staletí. Tedy na otázku, co to může přinést obyvatelstvu, je odpověď snadná. Otázka je jak prosadit participaci, která nemá ani obrysy. Možná jsou tu nápady, ale jejich rozvoj, je slabý a manipulován , ohýban a i ten rozkrádán.

Pokud by si domací trh a jeho segmenty, uměly sednout a postavit silnou hráz, bude zahranični obchod snažši v tom , že by se např.karnety ata , nevyužily a nebyl by důvod, dávat v šanc nová teritoria pod peněžní kontrolu, oxfordům a cambridgům atd., tedy duns třeba.

Vyhnout se jistě zcela nedá, ale vhodnou úpravou zákonů, by šlo docílít takového stavu, který by byl výhodnější a bezpečnější pro toto maličké území.

Green deal , jinak řečeno , je jako meč dvou ostří.