Kdo je člověk ?
Nejprve trochu slov na úvod:
Četl jsem z návrhu obsahu: SUBJEKT je ten, kdo změny provede… a to mi připadá zúžené, neúplné.
Člověkem (subjektem) je nejen ten kdo, vizi píše, rozvíjí ji (pěstitel vize), ale i ten, kdo jejímu provedení bude bránit či jen pasivně přihlížet (příslušník globální moci, kolaborant) a i ten, který na svých bedrech ponese přínosy či dopady vize, ať už ji chtěl nebo nechtěl (dítě, bezdomovec či invalida). Bez člověka by tato vize neměla smysl, byla by zbytečná.
Podle mne nelze vytvořit fungující vizi (perspektivní, realistickou, přitažlivou, srozumitelnou…) bez znalosti toho: kdo je člověk (co jej ovlivňuje, co chce, co potřebuje proč tu je atd. atd) a to minimálně v „obecné společné rovině“, přestože každý jsme jedinečný neopakovatelný originál.
Můžete mi namítnout, že je to přece jasné a triviální – podle mne: nikoliv (zatajeno je záměrně velmi mnoho, protože i velmi mnoho je „ve hře“).
Proč selhaly tak dokonalé teorie ? Proč tvůrci těchto teorií nemají následovatele ? Proč platí: „mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky“ ? Kdo do toho zase hodil vidle a proč? … Obdobných proč je mnoho. Navíc doposud ani psychologie, ani psychiatrie, ani terapie… nemá jasno: kdo je člověk. Možná chirurgové znají tělo člověka (ve 3.dimenzi). Ve skutečnosti známe člověka jen z cca 5 % . Nejde mi o „spekulace“ typu: „vznikl z opice či opice z něho ?“ Ani proč nacházíme odlišné kostry lidí… (knih o těchto „záhadách“ i pokusů o vysvětlení je mnoho).
Uvedený text je opět „nevědecký“, subjektivní a možná pro mnohé kontraverzní (ve stylu: „takhle jsme se to ve škole neučili“ či „takto to sousedka, pan farář, doktor… či kdo to neříká“). Chápu, že s tím, co si dále přečtete většinově nebudete souhlasit (ani to pro „plácání po ramenou“ nepíši) – přijměte to třeba jako SCIFI či výplod „pomatence“ (jak chcete), ale prosím: nechte se inspirovat. Možná už někteří z vás, co pochybují (myslím to v dobrém) si kladli podobné otázky: „Kdo jsem ? a P roč tu jsem ?“ a hledali odpovědi u autorit či jinde… Hledal jsem a hledám odpovědi též. Předložím některé z odpovědí, které mi na otázky odpovídají zatím pro mne ve vazbách nejreálněji.
Navíc: tato vize je pro zvídavé (měla by být, podle mne). Uvedu z mnohého jen to, co je podle mne pro tuto vizi důležité (pro inspiraci pěstitelů ). Kvůli krácení délky textu půjde o výkřiky (i tak se za délku textu omlouvám):
Kdo je člověk ?
- Člověk je duální (jako jediná bytost na naší planetě – v jiných světech jsou obdoby či odchylky)
Zde ve hmotném prostředí má svoji za 1. „zvířecí“ část (a s ní odpovídající chování) spojenou jak s instinkty, pro zabezpečení fungování těla, tak spojenou s intelektem, pro poznávání a seberozvoj.
A za 2. svoji „duchovní“ část (a s ní možnost odpovídajícího chování) spojenou s pocitovým vnímáním, pro směřování a nalezení „duchovní cesty“ : k „návratu duše domů“ k tomu, co nás přesahuje (nazýváme to v naší kultuře Bůh) – má tedy v sobě obě části: démona i anděla pro pobyt v hmotném prostředí na planetě Zemi, která je řízena Systémem s materiální podstatou.
Materiální podstata podporuje jeho „zvířecí“ část a jeho „duchovní části“ překáží, zatajuje ji, odvádí člověka od nalezení „duchovní cesty“ hmotnými pomíjivými „pamlsky“ a svody.
-
Je naší svobodnou volbou (i odpovědností), kterou z těchto dvou částí podporujeme („živíme“)
-
Člověk je více-dimenzionální prostorový „objekt“ (běžně „rozprostřený“ v šesti dimenzích, propojených energeticko-informačně), postavený kolem duše (částice „z vnějšku“, nepatří do hmoty, má ji jen člověk – pro představu: jde o energeticko-informační nemateriální shluk s obaly a o „portál“ pro přímé spojení s „duchovním světem“. - Duše se nachází v energetické struktuře (tj. mimo tělo člověka) přibližně v úrovni pod hrudní kostí.
Prostorový „objekt“ má kromě duše rozumnou O****sobnost (běžně v 6.dimenzi; a toto slovo má významově jiný hlubší obsah, než se tu zúženě pro zmatení používá) a další struktury různých polí v různých dimenzích (např. Vědomí ve 4.dimenzi), včetně viditelného těla ve třetí dimenzi.
- Člověk (jeho duše) zde žije v materiálním světě (prvotně šlo o svobodnou volbu duše), aby v něm našel (jeho rozumná Osobnost) přes všechny překážky (svody materiálního světa) „duchovní cestu“
Největší a nejtěžší překážkou je člověk sám, jeho „zvířecí část“, která doslova „baží“ po materiálních výhodách a přes ni je člověk velmi snadno ovládán, manipulován a připravován o energii pozornosti (a s tím: Kdo je a Proč tu je“ není seznámen záměrně: je to součást „hry“).
-
Materiální svět je ovládán „materiálním zvířecím principem“ materiální podstatou (pro představu: jde o velmi sofistikovaný S****ystém, chcete-li „program“ či „informační matrici“), kterou tvoří jednotné informační pole zasahující až do 6.dimenze a jeho účelem je zabránit duši v nalezení „duchovní cesty“. - Pro představu: Systém je „živen“ jen naší „lidskou energií“ (přes pozornost), takže Systém nemá zájem, aby mu tato „vyživovací látka z jeho vlivu utekla“ a proto všemi způsoby a prostředky cílí na naši pozornost. - Systém je tedy určitým Strážcem „kvality“: pokud není během jednoho lidského života nalezena „duchovní cesta“ (a to lze jen pomocí rozumné Osobnosti), pak je duše nucena „prožít další život“ a čekat, zda nová Osobnost „duchovní cestu“ nalezne…
-
G lobální moc slouží tomuto Systému (je mu zaprodaná obdobně jako naše vládnoucí loutky), odměnou za udržení pozornosti k materiálnímu světu (např přes materiální spotřebu), poslušnost… jdou od Systému ke globální moci „informační a energetické“ výhody (moc, prodloužený život…) - Globální moc tvoří „zaprodané duše“ (patří k nim nejen nejbohatší rodiny, ale i Vatikán – a to jsou ale jen ti, kteří jsou vidět…) – Globální moc je hydrou (z mýtů: „setnete jednu hlavu a naroste jí další“) a je součástí Systému (hraje jeho „hru“). - „Zaprodané duše“ jsou živé mrtvoly (jsme tedy v diktatuře mrtvol).
Pro představu: Systém je v našich křesťanských pohádkách peklem a globální moc čerty…
Co je ale podstatné: každý máme kousek tohoto pekla v sobě (v podobě trojského koně).
-
Systém „vede“ každého člověka (sleduje zejména ty, kteří jsou na „duchovní cestě“) přes energii pozornosti - a globální moc (ta chce sledování též umět: zejména těch, kteří „štvou druhé proti ní“).
-
Čím více je na planetě lidi, tím více je Systém („program“) nejen „vedením“ zahlcen (svědčí o tom „výpadky v Matrixu“) a Systém si to ulehčuje (např. dva podobně uvažující v manželství „eviduje“ jako jednoho) – i pro globální moc je „mnoho lidí“ překážkou (i proto války, holokausty, genocidy či Agenda 2030…). Navíc platí: čím více lidí, tím více zásadních objevů (nyní průmysl 4.0)
-
Píši tu, že člověk je sám sobě největší překážkou: stává se sám sluhou, otrokem Systému a to dobrovolně, přes pozornost a svobodnou volbu – stává se „zvířetem“ (mnohdy doslova) a vidíte to kolem sebe – Rozumná Osobnost má toužit po Věčnosti a ne po pomíjivých hmotných „cukrátkách“ - Rozumná Osobnost má pocitové vnímání a sílu pocitu (něco jako „nutkání“, potřeba, svědomí… ), aby se za jeden lidský život svobodně duchovně rozvíjela, spojila se s duší a osvobodila se z materiálního světa (musí to udělat sama za sebe); vždy je to ale spojeno s odporem Systému (materiálního světa): v této „hře“ je Systému dovoleno doslova vše (jakákoli iluze či magie), aby rozumnou Osobnost materiálními svody odlákal a zlákal (při dodržení principu individuální svobodné volby) – platí to tedy i pro sluhy Systému, pro globální moc (zařídili, abychom jí sami dobrovolně poskytovali svá data, sami jí dobrovolně volili a dávali jí pozornost).
-
Proč rozumná Osobnost není z tohoto pohledu rozumná ? Člověk svým tělem žije ve 3. dimenzi materiálního světa a rozumná Osobnost je v šesté (na hranici materiálního světa). Propojení těla a rozumné Osobnosti realizuje Vědomí (napojené na hmotnou podstatu). Člověk získává informace v 3.dimenzi převážně přes tělo a své smysly (oči, uši aj) – jiné „smysly“ tu nejsou běžně rozvíjeny.
(A i proto je umělý virtuální svět tak lákavě podobný skutečnému a umělá inteligence jej každým dnem vylepšuje – Z pohledu moderní fyziky: kde je pozornost tam je hmota a kde není, tam hmota neexistuje a blížíme se velmi rychle k poznání, že celý okolní materiální svět jak jej smyslově vnímáme je iluzí – velmi sofistikovaně vytvořenou na základě hologramů).
-
Smyslově vnímané informace o „realitě“ („vytvořené“ pro smysly Systémem jako reálná iluze: smysly to nepoznají) předává rozumné Osobnosti pověřené prvotní Vědomí (ze 3.dimenze do 6.dimenze). - Rozumná Osobnost realizuje svobodnou volbu na základě „falešných dat“ o iluzi. - Vědomí lze klamat pomocí útoků materiální podstaty: podprahovými reklamami, hypnózou, „hlasy v hlavě“ pomocí speciálních zbraní, stimulací emocí mikrovlnami – spekuluje se o vlivu 5G, 6G… nemluvě o čipech, nanotechnologiích – výzkum běží naplno…)
-
Prvotní Vědomí (zvířecí-plazí mozek; řídí orgány, buňky, funkce) a je spojeno s tělem již v lůně matky (duše a rozumná Osobnost s druhotným Vědomím se připojují 8 den po narození). - Prvotní Vědomí („zvíře v nás“ či „malé dítě v nás“) je spojeno s instinkty (a „umí“ to, co se může naučit i primát, třeba šimpanz – s ním máme společnou 99% mozku).
Zopakuji: Prvotní Vědomí předává rozumné Osobnosti informace, rozumná Osobnost provede svobodnou volbu (výběr) a s energií pozornosti (pro lidský život omezené množství energie z prány) informaci vrací prvotnímu Vědomí k dalšímu „oživení“ prostřednictvím těla (nastartování odpovídajících chemických procesů), ke zpracování zvolené informace…
-
Pro rozumnou Osobnost (v 6.dimenzi) je přirozený stav klidu a svým způsobem ji to, co se ve 3.dimenzi odehrává s tělem (ve vazbě na „zvíře v nás“) nezaujímá, protože primárně směřuje ke spojení s duší a k duchovnímu světu… Ale i tuto rozumnou Osobnost je třeba „naučit“ přes ovládnutí Vědomí: čemu a proč má dávat energii pozornosti (ne všechny informace, které jí prvotní Vědomí posílá jsou opravdu rozumné, je třeba „nemrhat“ energií pozornosti), je-li tato opakovaná svobodná volba je spojena i s jejím „osudem“ (věčnost nebo „smrt“).
-
Prvotní vědomí „zvíře v nás“ je spojeno s potřebami těla, s jejich zajištěním (jsou prioritní a naléhavé), včetně využití instinktů (útěk, obrana…) v situacích ohrožení, kdy na nějaké zdlouhavé přemýšlení není čas a s jejich „zapojením“ lze podávat „nadlidské výkony“. - Prvotní Vědomí je spojeno převážně s negativními emocemi (strach smutek, úzkost a hněv). - Jedním z hlavních úkolů člověka je naučit se toto „zvíře v nás“ ovládat (držet je na řetězu) a jeho schopnosti využít ve prospěch hledání „duchovní cesty“ (a setrvání na ní). Tj. vymanit „zvíře v nás“ z vlivu Systému (je velmi obtížné jej „nekrmit“) - k tomu máme na pomoc paměť (o minulosti) a druhotné Vědomí.
-
Prvotní Vědomí tlumočí rozumné Osobnosti přes neurony nejen smyslové informace, ale i informace od druhotného Vědomí a přidává k tomu svoji „váhu“ (míru naléhavosti) a rozumná Osobnost oboje financuje energií pozornosti. Tzn. Vědomí vložením pozornosti přiměje rozumnou Osobnost k realizaci informace (k „oživení“ - k našemu jednání, pohybu, úmyslu, tvorbě… atd).
-
D ruhotné Vědomí je tím, co nás odlišuje od zvířete - je spojeno s intelektem tj. s komunikací v podobě řeči, se čtením, s logikou, s výpočty, s tvořivostí… (lze si jej představit jako součást Systému, jako jeho „program“ spojený s materiální podstatou). - Druhotné Vědomí je spojeno s pamětí (vzpomínkami na minulost) a „identifikuje“ (ve smyslu podsouvá nám z pozice materiální podstaty: jde o omezení a odtud pochází i „naše předurčenost, karma, osud… nemoci“: reflektuje ji astrologie dle data a hodiny narození) kdo jsem ? tu ve hmotném (povolání, dovednosti, charakter, chování, světový názor či víra, záliby, pohlaví, zvyky, přání, touhy, skutky… - to vše tu zkoumají v naší kultuře vědy o člověku). – Naprostá většina z nás se s tímto vnějším materiálním: Kdo jsem (pro nás Systémem předem stanoveným “životním programem“) spokojí a svým životem ho svojí pozorností na hmotnou podstatu naplňuje, ke „spokojenosti“ Systému. „Životní program“ zahrnuje množství předkládaných, ale vždy s hmotou svázaných variant (máme tedy pocit „svobodné volby či náhody, ale ve skutečnosti dáváme energii pozornosti Systému tak, jak „máme“) – viz SCIFI Matrix (ale i to končí nenáhodně s uvězněním ve hmotě).
-
Druhotné Vědomí je sobecký „egoista v nás“ (jájínek, naštvaný brouk Pytlík). - Druhotné Vědomí je též běžně spojeno převážně s negativními emocemi (strach smutek, úzkost a hněv: které zabarvuje egem, pýchou, přáními a touhami, podvody, lží, přetvářkou… pokud je obluzeno materiálními „pamlsky“). Tyto emoce nebývají tak výrazné a patrné jak u prvotního Vědomí (tam jde spíše o „boj muže“), ale o to víc jsou zákeřné: „egoista v nás“ bojuje jinými zbraněmi, než „zvíře v nás“ (jde spíše o strategie, které ovládá žena: třeba o manipulaci, navození v druhém pocitu viny, otrávit a provokovat aj). Globální moc používá všechny formy (v napojení na Systém, materiální podstatu a na obě Vědomí).
-
Rozumná Osobnost se nenachází v hlavě, i když se nám to tak zdá pro smyslové vjemy (oči, uši), ale nad hlavou (v 6.dimenzi). - Rozumná Osobnost je v kontaktu s naším prvotním Vědomím (bodem kontaktu je epifýza). - Vědomí vnucují reálné Osobnosti, že je Vědomím. - Probíhá boj o nadvládu (uvnitř v nás, ale i mezi námi a druhými lidmi): Prvotní i druhotné Vědomí bojuje o energii pozornosti (v nás i od druhých lidí). Při komunikaci mezi lidmi probíhá výměna energií; jde o boj o „moc“ (jde o „energetické pojídání“ a velkou roli v tom hraje síla, velikost emoce).
-
Globální moc + výhradní způsob manipulace v komunikaci s lidmi (v soupeření o energii pozornosti) je postaven na emoci strachu (stejně jako většinová tzv civilizace spotřeby) – emoce strachu je šířena všemi směry a nejdeme ji doslova za vším, pokud žijeme pod vlivem a v zajetí svodů materiálního světa (bez hledání „duchovní cesty“ a mnohdy i jako svody na cestě).
-
Rozumná Osobnost je primárně určena ke směřování na pozitivní po city (bezpodmínečná láska, radost, štěstí – myšleno ve spojení s Bohem).
-
Vědy o člověku žel nerozlišují pocity a emoce - pro ně jsou všechno emoce (pak je láska = sex; a radost, štěstí je úzce spojeno s hmotou, mocí apod). – Pozornost Vědomí je směřována záměrně ke hmotě (viz můj příspěvek „pozornost a jablko“) a naše západní kultura (civilizace spotřeby) je směřována k hmotné spotřebě a pokud okrajově k duchovním hodnotám (spojenými s pozitivními city), pak i tyto hodnoty jsou spojeny s hmotou (i u církve je důraz na okázalost majetku).
Vědy o člověku jsou většinově v zajetí svodů materiální podstaty (Systému, v napojení na druhotné Vědomí) a tímto způsobem slouží i globální moci*…*
-
Jedním z hlavních úkolů člověka je naučit se i tohoto „egoistu v nás“ ovládat (držet zkrátka) a jeho schopnosti využít ve prospěch hledání „duchovní cesty“ a setrvání na ní. Tj vymanit „egoistu v nás“ z vlivu Systému, z vlivu druhotného Vědomí - a to je zpravidla obtížnější než „zkrotit zvíře v nás“ v prvotním Vědomí, kdy je jasnější, co se „nemá“, než u „egoisty“ druhotného Vědomí (s podsunutou sebeidentifikací v hmotě), kdy jeho „vlastnosti“ pod vlivem Systému, stavu společnosti často považujeme za přínosné a společnost je podporuje či toleruje…).
-
Pokud se chceme (individuálně) vymanit z vlivu materiální podstaty a jeho svodů (ze Systému) je třeba naučit se eliminovat „obrazy v hlavě“ a analyzovat myšlenky (přes disciplínu, logiku); je třeba znát povahu svých emocí (mechanismus jejich vzniku založeného na strachu); nepřipoutávat se k viditelnému; být v každém okamžiku „nad věcí“, v klidu, v pozici pozorovatele sebe sama (vnímat odděleně své odlišné části: duši, rozumnou Osobnost, Vědomí, tělo; nesrovnávat, nechlubit se, nezávidět… Nepřebírat Systémem podstrčenou „hmotnou sebeidentifikaci kdo jsem?“. - Na pomoc nám může jít tento poznatek: člověk nedokáže být najednou ve dvou stavech: buď je pod vlivem emocí (strach smutek, úzkost a hněv), negativního nebo pod vlivem pozitivních pocitů (radost).
!! Tuto a následující část doporučuji promyslet (při pěstování vize), protože co platí pro „duchovní
cestu“ i pro snížení vlivu globální moci (pokud v textu zaměníme člověka za globální moc).
-
B udoucnost je stanovena dopředu Systémem (materiální podstatou), pokud se sebou nic neděláme „jinak“, než je Systémem stanoveno, neřídíme ji (takto se naplňují třeba Nostradámova proroctví). - Budoucnost lze měnit přes energii pozornosti (tj. nevkládáme pozornost do vnějšího materiálního světa tak, jak nám Systém přes „vnější obrazy“, přes myšlenky či hlasy v hlavě… „říká“ (s využitím obou druhů Vědomí) – a čím více lidí vkládá svou pozornost stejným směrem, odlišným od stanoveného, tím více či rychleji se budoucí mění (dle principu rezonance), ale i tehdy Systém reaguje… (uvedené neplatí v případech „vnějších zásahů“, pokud již jsou „uzamčeny“ - příkladem jsou např. velké přírodní katastrofy jako „černé labutě“). Tzn v rámci pěstování vize je třeba pomáhat těm, kteří jdou stejným směre m a hledat tvořivě Systémem nepředpokládané varianty.
-
Člověk není svobodný od myšlenek („vnějších“ odrazů) vkládaných mu Systémem prostřednictvím druhotného Vědomí (podřízeného materiální podstatě), ale jen ve své volbě.
Jsme tedy pozorovatelem, který myšlenky („vnější obrazy“) neprodukuje, ale jen vybírá z nabídky Systému svou pozorností (tímto způsobem pracujeme na vizi ).
-
Lidský mozek je od narození nastaven na vnímání materiální podstaty a z pozice hmoty zpracovává své poznatky. Materiální podstata řídí a ovládá člověka prostřednictvím Systému (pro člověka tajně, skrytě) – proto může být těžko uchopitelné to, co tu píši (pokud vůbec), chápu to.
-
Materiální podstatu vnímáme jako partnera, přítele (naše tělo tu přece žije ve 3.dimenzi), ten nás ale odvádí všemi možnými způsoby od naší „duchovní cesty“ (cíle duše proč tu na Zemi jsme, tj. od skutečného smyslu života) – Většina z nás souzní s materiálním smyslem života (být tu v hmotě dle nějakých vnějších pravidel a vnějších hodnot) a neumí si ani představit nic jiného (ani že by to mohlo být jinak), než takto žít (ve spotřební civilizaci, v honbě za mocí a ziskem, v neustálém strachu – kdy je nám podsouváno, že i strach je pozitivní atd). Z pozice pýchy nebo z pozice hrdosti (past druhotného Vědomí) bereme myšlenky za své v souladu s dominujícími hodnotami (hmoty či jednoho z náboženství). - Ve skutečnosti je materiální podstata (Systém) naším nepřítelem, protože zaplňuje naši mysl pomíjivými „pozlátky“ (s cílem oddálit rozumnou Osobnost od Duše). Posmrtnými dopady (po zániku těla) se v tomto textu nezabývám, přestože smrtí nic nekončí (i to nám Systém zatajuje nebo nás svádí cesty člověkem upravenými církevními texty).
-
Dovolte mi ještě neřazené konkrétnější příklady „útoků“ materiální podstaty (Systému), protože relativně „stejné“ používá i globální moc v naší převažující spotřební civilizaci založené na strachu (vše pomocí obou druhů Vědomí), získávají tak energii pozornosti a nás o ni obírají (tím, že nás staví proti sobě, rozeštvávají…). – Některé z útoků jsou hrubé a některé mírné (skryté), zmanipulované tak, že se s nimi ztotožňujeme, přebírám je (přes „zvíře v nás“ či přes „egoistu“) a aplikujeme je kolem sebe (spojeno i s dopady,vlivy pozičního investování). Uvedené útoky k nám přicházejí v podobě „vnějších myšlenek, obrazů…“ - přes druhotné do prvotního Vědomí a od něho k rozumné Osobnosti a po volbě (často ale jen odsouhlasení návrhu Vědomí) se informace vrací s energií pozornosti do těla a my je dále „oživujeme“ a emočně „krmíme“:
** vyvolání pozice oběti (křivdy, nespokojenosti se sebou)
** potěšení z toho, co ve vnějšku probíhá: nehody; různé formy otroctví; prodej lidí; orgánů
** vyvolání opakovaných nekonečných dialogů v hlavě: sami se sebou a s druhými;
** podsouvání negativních myšlenek a hodnocení o druhých; závist; žárlivost; srovnávání se
** přání: kontrolovat, soudit, obviňovat
** kopírování nálady: pomluvy, ponížení, výsměch; netolerance
** boj o nadvládu; šikana – obětní beránek; konfrontace (my a oni); nálepkování
** zkreslení či záměny pojmů (obsahů slov) a hodnot; popírání; blokace informací
** chlubení se; malomyslnost; roztrpčenost; sebelítost
** strach: se změn, z nemoci, ze stáří a nemohoucnosti; ze smrti; ze ztráty (bližních, majetku, moci,
vlivu, schopností…); z mínění druhých o mně
** vyvolání závislosti (na alkoholu, na drogách, na gamblerství, na mobilu…) podporované
reklamou atd.
- Zastavím se podrobněji u fenoménu „běsnícího davu“ (vyvolaného materiální podstatou), který ve vazbě na tzv. „kolektivní“ rozum“ vede ke ztrátě individuality, s nákazou impulzivnosti. Se vzrušením (s negativní emocí ve vazbě na „zvíře v nás“) se velmi rychle zhmotňuje a realizuje společná „vůle davu“ bez omezení, bez kontroly… Vzniká tak „jediný organismus“ (podoba hejna), který je podřízený „živočišnému rozumu“ (zpravidla v podobě „agresivního predátora“). „Jediný organismus“ spojuje společná emoce (např. strach, panika… ušlapání) vedoucí k pogromům, k žhářství… od vzbouřenců. Existují metody (chemické látky či speciální zbraňové systémy) k cílené manipulaci s davem, které globální moc využívá (např. při převratech či tzv. fámách). U nás může být příkladem práce s davem Národní třída a „nemrtvý Žifčák“.
** Zkopíruji sem i příklady, které jsem uvedl u manipulace s prvotním vědomí, ať je vše pohromadě:*
tj. útoky materiální podstaty (globální moci) podprahovými reklamami, hypnózou, „hlasy v hlavě“ pomocí speciálních zbraní (včetně chemických a biologických), stimulací emocí mikrovlnami – spekuluje se o vlivu 5G, 6G… nemluvě o čipech, nanotechnologiích… – do všeho (výzkumu i realizace) je a bude zapojena umělá inteligence (a v budoucnu její vyšší stupeň „umělé vědomí“).
- Nenechme se ukolébat tí, co nám občas od zbrojních firem unikne (oni jsou už o míle dál) – navíc tu platí, že to co nevíme, je jen ztracené či zapomenuté minulé (ve vazbě na civilizace před tou naší). Tj při pěstování vize jsou naše představy o budoucnosti ovlivněné setrvačností (možné je naprosto vše – to co je dnes SCIFI bude zítra realitou).
Závěrem pro pěstitele vize (návrhy k posouzení):
-
Zdánlivě lze nebrat v úvahu nic z uvedeného textu. Systém hbitě podsune nejrůznější výhrady (nevědecké, „duchařské“, zbytečné, nekonkrétní, zavádějící, klamavé a manipulativní, nepravdivé, subjektivní pohled, moc složité, banální, odporující a nepotvrzené praxí atd. atd). Tzn. je na každém z pěstitelů, jak s uvedeným textem naloží - v rámci svobodné volby (volíte v principu zda podpoříte „anděla nebo démona“ sami v sobě, v rámci vašeho „smyslu života“).
-
Jako národ jsme většinově vnímáni jako „bezvěrci“, z pohledu počtů hlásících se „nahlas“ k nějaké církvi, ale podle mne i většina z ateistů má svůj individuální vztah k tomu, co nás přesahuje. Vnímá tuto lidskou potřebu (zde popsanou jako „pocitové vnímání“) věřit něčemu „neviditelnému“. Přeje si někde ve svém nitru žít v míru, v klidu, ve štěstí, dávat lásku, přátelství, pomáhat… žít beze strachu - a uvedené si individuálně promítá (do hmotného či nehmotného). Z pohledu teorií věd o člověku: „hledání bytí“ E.Fromma či synergie C.G.Junga… a dalších (obecně hledání smyslu života). Domnívám se, že pěstovaná vize by měla na uvedenou potřebu přesahu pamatovat. Pokud budou „běžní občané“ vnímat jen „ekonomický pohled“, pak vize nezíská jejich „srdce“.
-
Za sebe – výše popsaný text (a jeho rozpracování) by se měl v nějaké podobě (přizpůsobené věku) dostat do škol i do vzdělání mezigeneračních týmů či vědeckých týmů všech oborů. Jinak tu bude většina „běžných občanů“ dál „bloudit v mlze“ a „skákat na špek“.
-
Kultivace obou podob vnitřních trojských koní (zde popsané jako „zvíře v nás“ u prvotního Vědomí a „egoisty v nás“ u druhotného Vědomí) je podle mne nezbytná (nejen z pohledu perspektivní vize, ale i všech možných subjektů vize v té nejširší podobě).
-
Podle mne je v textu popsaný Systém „zvířecí“ materiální podstaty (a tím i globální moc) s námi hluboce (vnitřně) provázán přes „zvíře v nás“ (a to daleko více, než si uvědomujeme) a „vede nás každý den za ručičku“. - Obdobně je Systém svázán s globální mocí (od „loutkovodičů“, po naši vládu a kolaboranty na všech úrovních moci). Jde o „velmi hluboké a rozvětvené kořeny“ (jdou do předcházející civilizace tj. min. za 6tisíc let zpět).
-
Pokud podle mne chceme pěstovanou vizi v poznání globální moci (včetně poznání pozičního investování a dalších fenoménů) položit na pevný základ, je třeba si připustit mnohem větší sílu odporu této globální moci (zejména pokud bude vypěstovaná vize reálně přinášet hlubokou změnu: např. změnu hodnot od civilizace spotřeby k hodnotově zcela jiné). Sílu odporu mnohem větší než stávající setrvačný pohled „běžných občanů“ na tuto globální moc a její možnosti (už dnes mnozí nevěří cíleným devastačním záměrům na lidstvo a vidí za ním jen hloupost či drobné chyby). Nepodceňujme pro reálnost vize globální moc (viz třeba příklad albatrosa: jako zásah z jiné dimenze, v příspěvku P ředstavivost), nepodceňujme možnosti umělé inteligence (či budoucího umělého vědomí), rychlý vývoj zatím zdaleka nejde ve prospěch člověka. Ani nepodceňujme přírodní „černé labutě“.
Rosta – posláno v rámci pěstování vize Radimu Valenčíkovi 20.2.2024
