Výzvy doby (8) – role umění – příspěvek 1 7 . Kdo je člověk? 26.9.2024
** opět tu budu pokračovat v kontraverzních úvahách – protože* poznání nemá hranice*, ale osobní poznávání ano (často se musíme znovu narodit, abychom se posunuli z navyklého „pohledu“)…*
** vždy je jednodušší, pohodlnější (a dnes i bezpečnější) věřit „ověřenému“, ale co když…?*
** materialismus věří, že prvotní je hmota (každý -ismus má své axiomy), ale co když… ?*
** pokud máte odvahu vyjít z Platonovy jeskyně na světlo…: protože se již nechcete dál dívat na stíny, které vám promítají… nebo jste jen zvědaví „co je venku“… – vím, Bible varuje: „nejezte jablka ze stromu poznání“…: ale řekl to Bůh nebo jen církevní prelát, který se bál, že kasička bude prázdná?*
** Decartes netvrdil, jak se traduje:„myslím, tedy jsem…“ (jak jsem tu v příspěvku uvedl), ale „pochybuji, tedy jsem…“ – pojďme tedy pochybovat (navíc je dnes „v módě“ vše relatizovat)…*
** pochybujte tedy o všem, co tu předkládám - ale zároveň, chcete-li, hledejte své odpovědi…*
** pak budete vědět, že víte (jak bylo naznačeno v příspěvku 12), protože tu jde jen a jen o vás…*
1 Nejprve nadčasové souvislosti: velký a malý duch času
-
od příspěvku 10 je tu zmiňován celoplanetární vliv cyklického morfologického pole, ducha času, v křesťanské kultuře s názvem archanděl Michael – působí přes individuální osobní podvědomou rovinu každého z nás (bez ohledu na to, zda uvedený vliv vědomě rozumově přijímáme nebo ne).
-
zároveň s tímto tzv velkým duchem času Michaelem na nás působí i tzv malý duch času v naší křesťanské kultuře s názvem archanděl Zachari el – pro představu: malá časová vlna ve velké vlně.
-
jupiterský Zachariel v r.1989 vystřídal po 72 letech bojového marsovského Samaela (1.a 2.sv.v.)
-
synchroně oba dva (Michael a Zachariel) dnes působí stejně jako naposledy v období antického Řecka – v příspěvku 11 se psalo o velikánech „axiální“ doby (zakladatelé náboženství a filosofie).
-
archanděl Zachariel je renezančním duchem času, kde v 15.století inspiroval Rafaela, Leonarda, Michelangela… - máme tedy i dnes podmínky k návratu estetických ideálů… (vedle myšlenkových).
-
velké sluneční a malé jupiterské období v sobě tají velký potenciál – ale na rozdíl od minulých předcházejících období (kdy se o vlivu duchů času vědělo a vstřícně se s tím pracovalo,) jsme se dnes ve své rozumové aroganci (postmoderna – více v příspěvku 14) obrátili zády k duchům času, nic o jejich působení nevíme… a je zde tedy (i po krvavém předcházejícím marsovském období) nadále prostor k působení démonů nejen slunečních, ale i jupiterských… stále jsme líní, nechce se nám většinově převzít osobní odpovědnost… a tak patrně z velkých možností nebude pozitivní nic…
-
planeta Jupiter má své božstvo nebeské oblohy: je jím mocný vládce Zeus se sídlem na Olympu, vystřelující (inspirující) blesky praktické intuice – Zachariel je pravzorem (archetypem) rozvážného spravedlivého moudrého krále, mírotvůrce, rovného mezi rovnými - vztahy na základě věrnosti, cti, důstojnosti, vzájemné podpory – symbolem je dvoubřitá (oboustranná) sekera… - a kůň (zapomenutý znak Evropy) – sebevědomí, extravertnost, majestát, klid, uspořádanost, šířka, osová symetrie, prostorová hloubka, mnohostěny… kosmický vhled… - vnímejte souvztažnosti s dneškem…
-
démonem (karikaturou) je nedůvěra: podezřívavý paranoik (nikomu nevěří), obava, strach (viz minulý příspěvek 16)… a rovněž opaky výše uvedeného pravzoru u Zachariela a Jupitera: neklid, chaos, nerozvážnost, nespravedlnost, pomsta, nerovnost, rozeštvávání…
-
dle atrologie: Jupiter obdarovává, zesiluje vše (v plusu i v mínusu) – pasti: iluze, ego, dogmata…
-
propojte si, chcete-li, uvedené s dříve uvedenými vlivy: Slunce a Michaela (i s jeho karikaturou) – zejména v příspěvcích 10, 11 a 12 (zobrazení)…
**** 2 *** *** Co předchází všem viditelným projevům velkého a malého ducha času? Jak „nové“ začíná ?
Uměním !!
-
nahoře se psalo, že vliv archandělů je osobní, individuální - působí na podvědomou úroveň, často i ve snech… – a dle morálních hodnot a tužeb se u někoho vliv projevuje v negaci, jako démon…
-
umělci se svým nastavením mnohem více než běžní lidé pohybují „ve stavech napojení“…
-
v příspěvku 9 byla přiblížena inspirace (umělci jí říkají múza) jako dar (základ umění).
-
mnozí se zde rodí s talentem pro některou uměleckou činnost (mnohdy s vazbou na minulý život)
a k jeho rozvoji je zpravidla nutné si osvojit i příslušnou zručnost či techniku (v mnohaletém drilu).
-
skutečné umění (skutečných velikánů) je druhem jasnocitu – dříve něž „to“ přijde do vědomí, do myšlení, tak „se to“ vycítí, vytuší, vyhmátne… (uvedené je nepopsatelné; spojujeme to i s mystikou: jasnovidnost, jasnozřivost, jasnoslyšení… dnes tyto smyslové dovednosti běžně nerozvíjíme)
-
umělec (s morálními hodnotami, často s duchovním směřováním) se dokáže jasnocitem napojit na budoucnost (na své podvědomí) a ve svém díle vyjevit „podobu“ pravé inspirace od archandělů…
-
duchové času se projevují opakovaně, v cyklech a každý archanděl přináší odlišnou inspiraci a jakoby z ničeho nic tu máme jiný, odlišný (pro starší generaci často popuzující) hudební styl… lidé se jinak oblékají… malíři jinak malují… architekti navrhují jiné stavby… lidé mají jiná přání, touhy… jiný důraz na pořadí hodnot… následně se vyrojí nové teorie (mnohdy nové -ismy)… a za jednu-dvě generace tu máme záplavu nových objevů ve vědě, v technice… (a po uplynutí „vlády“ se s novým archandělem vše uvedené znovu opakuje, zhmotňuje – opět počínaje uměním, tužbami ..).
**** Umění** jako první **zachycuje** náladu doby a předchází tak o 1-3 generace teoriím a objevům…:
- několik konkrétních příkladů: z historie vlivů malých duchů času… (omlouvám se za stručnost):
a ) renesance 15.st. - vliv Zachariela (Jupiter)
- malíři Donatelo, Brunelleschi, Rafael… poprvé 3tí rozměr: prostor pomocí světla, stínu, (do té doby 2rozměrné) – perspektiva, vzdálenost, šířka, šachovnice, mnohostěny… vodorovný ornament
** zámořské objevy (Kolumbus) – knihy o geometrii, aritmetice – mapy, atlasy, globus… sexstant
b) absolutismus konec 16 a zač.17.st - vliv Orfiela (Starurn)
-
španělská móda: okruží kolem krku (1560-70 nejprve malé a po 1600 velké), černé sametové těžké vyztužené šaty, kostice… sešněrování, pomalý omezený pohyb… vážnost, důstojnost… cylindry…
-
v malířství temnosvit: vše na temném, černém pozadí, po tmě… Caravaggio…
-
žijí a tvoří největší dramatici… Shakespeare – kult melancholie v básních, literatuře…
-
ve společnosti absolutismus (absolutní vládci): Filip II, Ivan Hrozný; centrismus: Richelieu, papež
** nejprve mechanické myšlení (lidé jsou jen kolečky, člověk je stroj) a po té objevy v mechanice…
-
vrchol astronomie (kružnice na černém pozadí): 1609 Keplerovy zákony o pohybu planet – Galileio objev dalekohledu a s ním prstence na Jupiteru… sluneční skvrny… objevy v optice (čočky): mikroskop… – to vše 30let po okruží a kruhové módě…
-
lidi uchvátil pravzor stálosti, neměnnosti, jistoty, dokonalosti (kruh je dokonalý) – rozvoj dějepisu
c) baroko po ½ 17st - vliv Gabriela (Luna)
-
malířský realismus, naturalismus: Rembrandt, Rubens… deatailně podrobně znázorňují reálný život (obrazy jako dnešní nejlepší barevné fotografie) – Caravaggio kreslil i prach na botách…
-
malíři detailně studují přírodu – s přírodovědci je spojuje smyslový zájem o detail…
-
sochařství: Michelangelo – dokonalé sochy, jako živé, detaily svalů, šatů…
-
divadlo: Moliere – přesné vizuální zobrazení reality herci - vžívají se a napodobují reálný život
-
literatura: začátek romanopisu: podrobné vykreslení příběhů (jakoby malování slovem)
** pak až 1825 vynález fotoaparátu, fotografie… jako výsledek třistaleté touhy malířů… vynálezy měřících přístrojů (barometr, teploměr…) a velký rozmach přírodovědy do 18st.
- filosofie: Bacon: jediné spolehlivé poznání je to, co smysly vnímají…
d) osvícenectví 18st - vliv Rafaela (Merkur)
-
základní intuice: rytmus (opakování) – v přírodě je pravzorem kapradí – zač.18.st se začnou nosit zelené kabáty s rytmicky se opakujícím zdobením – v hudbě se objevuje rytmus (dříve zde nebyl)
-
lingvistika: slova mají kmen a kořeny, syntaktická stavba věty se větví v podobě stromu…
-
představa éteru, spojitého moře, ve kterém vše plave, kde se vlní životní síla… oživuje hmotu…
** až pak následují ve fyzice teorie o vlnové podstatě světla, zvuku… vlnové rovnice… Euler…
e) romantismus konec 18st - vliv Anaela (Venuše)
- 1770 pozdně rokokové dámy nosí vysoké účesy (do výše tří hlav), vplétají si do nech plachetnice
– v dějinách platí, že když mají lidé velké účesy, střapce. pestré barvy, ženy rozpuštěné vlasy a výstřihy, tak cca do 20ti let revoluce, zániky říší (starý Egypt, starý Řím): Francouzské království…
– v dobách klidu nosí ženy čepce, šátky, závoje…
- malíře zajímají čisté barvy (ne přechody mezi nimi): Durer 1798 klade čisté syté barvy vedle sebe
čisté zářivé barvy zesilují citový vztah: ohňostroje barev na plátně, ohňostroj citů a vášní…
** až pak 1814 Fraunhofer objeví spektroskop (rozložení světla hranolem)… různé vlnové délky…
f) kubismus - přelom 19.-20.st - vliv Michaela (Slunce)
-
končí realismus (krajiny, portréty) a začíná abstrakce: Sézane, Van Gogh, Gauguin… přestávají zobrazovat konkrétní hmotný svět - ztvárňují myšlenkový svět – hlavní silou je myšlení, sebeuvědomění, sebereflexe – a koncem.19.st vznikají demokracie, parlamenty…
-
Picaso maluje housle a na obraze je najednou vidíte zepředu, z boku, zespodu… hmota se rozplývá
** 20 let po té se Bohr setkává s Heinsenbergem a zakládají kvantovou fyziku (princip neurčitosti)
g) futurismus počátek 20.st - vliv Samaela (Mars)
-
vzniká manifest futurismu (Marinetti): opěvování vojny, boje zápasu, konfliktu… a za 15let 1.sv.v.
-
komunisté jsou futuristi v praxi: přítomnost byla obětována budoucnosti, obzorům, úsvitu…
-
expresionisté zdůrazňují antipatii, zoufalství, negativní pocity, temné stránky společnosti…
-
lidi fascinuje dynamika, průraznost (motorky, auta) – kult vůle, síly, energie výbušnosti…
-
oblíbenými šaty jsou uniformy (i malé děti v námořnických…) - úcta k vojenské kastě, ke ctnostem vojáka: disciplinovaný, praktický, soběstačný, rozhodný… zhmotňuje se nacismus… 2.sv.v.
*** v textu jsem vycházel z audio-nahrávky E.Páleše –* a výše uvedené je jen příkladem projevů…
-
k vlivům malých duchů času si v myšlenkách přidejte ještě prolínající delší vliv velkých duchů času (od 1525 Gabriela, Luny a návazně od 1879 vliv Michaela, Slunce…) – a nezapomínejme na opaky, karikatury (démony) malých i velkých duchů času: opět zde existuje synergie, umocnění vlivů… – v astrologii je Luna stejně mocná jako Slunce (protože je blíž)…
-
cykly malých a velkých duchů času nejsou stejné: ani délkou doby, ani pořadím archandělů…
-
např. Indové mají v tradici desítky takových prolínajících se cyklů – od miliónů let po denní doby.
** dokážeme jako pěstitelé využít ve vizi to pozitivní z obou vln?, vnímáme příležitost…?*
**** Destruktivní účinky**
-
o vlivech těchto morfologických polí se vědělo v Babylonu, ve Starém Egyptě… za středověku…
-
pracovalo se v souladu s nimi, aby nepřevládl opak – démon…
-
dnes se všemu duchovnímu vysmíváme (natož nějakým vazbám k archandělům… démonům…).
-
ve své nevědomosti (pokud o nich víme) podceňujeme, bagatelizujeme vliv těchto mocných sil
a střetáváme se pak jen s destruktivními účinky těchto sil… (nechápeme, kde se berou…).
-
nevědět o něčem, co ovlivňuje náš život je dle Freuda „vytěsněná neuróza“ (vytěsněný komplex), který ovládá člověka a on si toho není vědom: tehdy to má destruktivní podobu (zotročuje ho to).
-
ani umělci nejsou imunní – naopak, mají potřebu své vnitřní démony „hodit na plátno“…
**** Jak se společnost a --ismy „dívají“ na umění ?**
-
už za Platona platilo zobecnění: nikde se nemění hudební styly beze změny nejdůležitějších zákonů obce – když se změní hudební styl, změní se ústava…
-
Aristoteles chtěl zakázat frygickou tóninu (podněcuje smyslnost) a podporoval dórskou tóninu (vzbuzuje odvahu, zmužilost, disciplinu…) - u nás za C19 Babiš zakazoval zpívání…
– za nacismu bylo pronásledováno dekadentní umění (i s umělci).
– za socialismu muselo být umění třídní (jinak byl umělec vyřazen z uměleckého světa).
– co je za progesivismu podporováno jsme viděli na olympiádě v Paříži…
** z Marxova učení plyne, že kultura je nadstavbou hmotné společenské základny: umění je jen takový přívěsek materiální výroby (když zbudou peníze…), jen takový nedůležitý luxus – ale opak je pravdou – umění je veliká duchovní moc – každá ideologie, každá pravda, se dostane do života, do praxe, pouze tak, že projde uměním (toto každá globální moc od nepaměti ví a dává si pozor jaké umění smí či nesmí být) – je to takový druh magie ovlivňující netušící lidi k jinému jednání…
-
pouze umění dokáže abstraktní myšlenku (teorii) vidět z pohledu lidí: strhne pro ni jejich city… (je to patrné v sakrálním umění: církev vědomě, po tisíciletí v chrámech působí na city lidí…).
-
umění je jedním ze způsobů k ovládání lidí – pěstitelé by to měli zahrnout do návrhu vize.
** v příštím 18. příspěvku navážeme: krásou…*
**3 ** Myšlení předcházejí city a emoce – to je důležité sdělení k tzv „objektivní vědě“
-
obsahy našeho myšlení (včetně vědeckého přesvědčení) jsou podmíněny naším cítěním.
-
základní emoční ladění, nálada (optimistická, pesimistická) rozhoduje o tom, co vnímáme, čemu věnujeme pozornost: co si všimneme, co si zapamatujeme či zapomeneme… (jsou na to studie).
-
lidé si to neuvědomují a jsou v každé době přesvědčeni, že mají racionálně pravdu o prvcích, ze kterých si skládají celý svůj světonázor - myšlení postihuje části a cítění je integruje do vzorců.
-
v pozadí vzorců jsou dávno zapomenuté citové postoje, které určují co si myslíme, že je racionální
-
cítění (ještě předtím) rozhodne, co bude m e vnímat: ještě než začneme rozmýšlet, tak už o části světa nevíme - nevšimneme si, že si všímáme jen některých věcí a když o nich přemýšlíme, tak dojdeme k nějakému názoru – ale druhý má na stejnou věc jiný názor: každý má své argumenty, každý vidí stále jen to svoje – nepřesvědčí jeden druhého (proto je tisíce teorií ve vědách o člověku)
-
na počátku každé doby je nová nálada (ovlivněná duchem času) a z ní pak přichází vše další…
-
vnímejme jako pěstitelé v diskusích vzájemnou odlišnost jako obohacení, ne jako rozpor…
**** Manipulace s pojmy**
-
před tím, než začíná racionální proces myšlení (i ve vědě) je něco jako myšlení srdcem: vycítění, tvorba pojmů (v jakých kategoriích přemýšlíte) a tvorba problémového prostoru.
-
octneme-li se v jakékoli životní situaci, pak musíme napřed přijít na to „kde se nacházíme“, pojmenovat věci (co je to tu za předměty a v jakých jsou vztazích?) a teprve pak můžeme racionálně logicky tuto situaci řešit… - ale jak „to“ vytvoříme, na to neexistuje vědecký postup – jde o kreativní postup jako v umění: „to“ musíme intuitivně zjistit (zejména v situacích v nové době).
-
když jsou dané pojmy a problémový prostor, tak vám určité závěry vyjdou a už nemohou být jiné
-
pokrok ve fyzice je daný tvorbou pojmů (tj podstatný krok je intuitivní vytvoření nového pojmu),
pak už se to „napasuje“ na nějaké racionální matematické rovnice – ale bez té intuice by na to nové nikdo nepřišel - stále by si mysleli, že to neexistuje…
-
v Orwelově Utopii politici manipulovali s jazykem, změnili slovníky… vynechali ve slovníku pojmy, které dovolovaly myslet určité myšlenky…
-
nemá m e-li pojem, nemá m e myšlenky (myslíme jen v prostoru své slovní zásoby).
-
globální moc odjakživa manipuluje s jazykem: nacisté byli posedlí věčností či za socialismu nic nebylo bez zápasu a v klidu… progresivismus má práva menšin, anglická slova do národních jazyků… nedokážeme si uvědomit, že mohou být i jiná slova, když se do příslušné doby narodíme…
-
obdobně se manipuluje s dějinami… (kdo dnes ví o atlantidě… Inhotepovi… o prvních kulturách…).
-
manipuluje se s obsahem pojmů…
-
jako pěstitelé vize budeme muset vytvořit nové pojmy, nové obsahy…
4 Ve školách se neučí o skutečných příčinách, vazbách a souvislostech…
-
asi jste zažili dějepis jako změť dat (narození-úmrtí) desítky a stovky vybraných postav… událostí.
-
vyšli jsme ze školy a v hlavě nemáme celek, provázanost…, ale jen „výkřiky“ sem tam něčeho…
-
blízké dějiny před převraty (často i po nich) se neučí z obav jaký je ten správný názor na ně…
-
jednotlivé školní předměty (fyzika, chemie, biologie, dějepis, literatura… atd) se neprolínaly…
-
v poslední době je výuka podmalovaná jedinou ideologií… schovanou pod tzv rozvoj kompetencí
(připravovaná revize učebních plánů do „ideo-bloků“ otevírá jen další prostor pro neziskovky).
-
prvky pro světonázor (v příslušné době) podléhají „vládnoucímu“ světonázoru…
-
přitom nic není náhoda – chápu, že duchové času do tzv rozumového poznání nezapadají (škoda).
-
žel s velkou pravděpodobností se propadáme do světa, kde je zbytečné (a nebezpečné) myslet…
-
myslet s použitím všech pramenů poznání a všech oblastí poznání (celistvost – příspěvk y 8 i 9).
-
propadáme se do světa, kde mladí lidé (v KoZa) ztrácí smysl života… kde nebude, kdo by myslel…
(nejen ve vazbě na grafen a jeho nanostruktury v lidech, aktivované 5G, 6G…).
- po Zacharielovi přebírá žezlo (jako malý duch času) Orfiel – myšlenky svobody a demokracie se střetnou s pravidly, s řádem a mocí… - dokážeme se na střet připravit předem?..bude střet pozitivní?
** najdou se umělci, kteří nám budou včas zrcadlit přicházející společenský „náraz“?*
- archanděl Michael je klíčem a jeho výzvy jsou návodem – budeme-li chtít… (chce se nám? )