Výzvy doby 3. - 12.okračování Kdo je člověk

Rosta · červenec 25, 2024, 8:48am

Výzvy doby (3) – svoboda a odpovědnost (úvahy nejen nad obrazem)

v návaznosti na předcházející příspěvky: nyní 1 2 .část „Kdo je člověk “

(zkuste se prosím inspirovat, i když opět nerespektuji závěry „autorit“**)

*** Na úvod:

slovo „svoboda “ patří i dnes: mezi posvátná zaříkávadla a „osvědčený“ nástroj manipulace.
v jejím jméně bylo na Zemi prolito mnoho krve (žel vždy nakonec pro něčí zákulisní zájem), jeden příklad za všechny: „svoboda-rovnost-bratrství “ - pro koho? a za jakou cenu?
bylo o ní napsáno mnoho knih a jako červená niť se proplétá teoriemi (který teoretik má lepší? ).
dostala mnoho přívlastků – naprostá většina se vztahuje na tzv vnější svobodu: vnější podmínky.
většina občanům slovo „svoboda“ nechápe, protože cítí, že stále plně nemají tu vnější svobodu.

** vím, že mnozí (pod vládou zvířátek) chtějí pro sebe „práva a svobody“ bez odpovědnosti…*

o vnitřní svobodě se nemluví – snad jen o vnitřních podmínkách bránících té vnější (mrtvice aj)

Co bylo o „svobodě“ napsáno v příspěvcích Kdo je člověk? - opakovaně čtete: o vnitřní svobodě:

že s životem v těle tu jako duální bytost dostáváme dar (výsadu člověka): svobodu volby.
že je naší svobodnou volbou (a odpovědností), zda podporujeme svou zvířecí či andělskou část .
že tu Systém všemi prostředky (svody) podporuje zvířátka v nás (tj nesvobodu = otroctví).
že naprostá většina tu žije pod nadvládou zvířátek – tj Systému, kterému slouží i globální moc.
že tedy sami v sobě jsme nesvobodní otroci zvířátek v nás (paradox naší svobodné volby).
že myšlenky, obrazy nejsou naše - tj člověk není svobodný od příjmu myšlenek (vkládaných mu do Vědomí Systémem), ale je svobodný ve své volbě, které z nabídek dá svoji pozornost.
že takto daná pozornost (důsledek svobodné volby) oživuje, tvoří svět - tak jak jej poznáme.
že pozornost (energii vrill) dává rozumná Osobnost a že je tu naším úkolem zkrotit svá zvířátka .
že jen nemnozí dávají pozornost své andělské části , aby se duchovní cestou klopotně vrátili Domů
že komu se tu v tomto životě nepodaří dojít Domů, ten se stává „neživým“ – ale „je mu ulehčeno“ pokud jde životem s morálními hodnotami a svůj život věnuje výzvám doby (nyní michaelské).

** Máme tedy ve své rozumné Osobnosti vrozenou vnitřní svobodu následovat svou andělskou část a skutečně plně rozhodovat o svém (věčném) životě. Ale tato rozumná Osobnost je v jiné dimenzi a s tou naší 3D ji poutá vazba na Vědomí – tj opět jen prostřednictvím našeho Vědomí potřebujeme poznat, že překážkou ke skutečné svobodě je naše Vědomí (zvířátka v nás).

vnitřní svoboda je primární (uvědomit si ji je smyslem našeho života) a je nadřazená té vnější.
vnější svoboda je zástupná „vějička“… a je teď předkládána jako bezbřehá volnost (ovcí v ohradě).

** Tak prosté to je, ale to vás ve škole nenaučí… a tak lidé stále dokola cedí krev za vnější svobodu.

A nikdy ji tu na Zemi nedosáhnou, pokud se nezbaví vnitřního otroctví pod svými zvířátky…

(tohle je „věta do pranice“ pro teoretiky pokusů všech systémů: společenských -ismů)

*** Protože i slovo „svoboda“ má kořeny v michaelské době - u Aristotela (řekl, ve vazbě na vlastnictví: „Kdo dává bezpečí přednost před svobodou je otrok“), začneme i dnes archandělem Michaelem - „planetární inteligencí času“ , zobrazovaného (v ruce kopí či meč a ve druhé váhy) jako bojovníka s drakem či Satanem. Uvedené zobrazení je obrazným poselstvím předků.

zkuste si na netu najít právě ten obraz archanděla Michaela s váhami a kopím:
Co nám předci obrazem Michaela (s vahami) sdělují**?**

** Čím je pro nás archanděl Michael?:*

*** Obraz archanděla Michaela je zosobněná vnitřní svoboda: pravzor svobodného člověka

** Jak obrazu Michaela porozumět? Co nám sděluje kopí či meč, váhy, drak…?

opět i s pomocí myšlenek E.Páleše nabízím stručnou verzi k „uchopení poselství“ do čtyř bodů.
obsah 4bodů sdělení (pro jednotlivé prvky na obraze, atributy) působí v synergii (v kruhu):

(doporučuji následující obsahy 4bodů pomalu číst: k uchopení každé věty, k porozumění…)

** 1. Rovnováha (znázorňují váhy) – podmínkou počátku naší snahy, je požadavek na rovnováhu

vnitřní svoboda je ctnost, dar od Boha, a spočívá v rovnováze všech duševních sil:

– o rozvoj ctností je třeba usilovat celý život a využívat k jejich rozvoji všechny okolnosti (i bolest)

– duševní síly jsou souhrnem intelektu, mysli i emocí (tj Vědomí), včetně duchovních sil.

– rovnováha není v jednostrannosti, ale ve snaze o celistvost, o integritu (včetně Stínů).

jedině člověk je vnitřně svobodný – zvíře musí následovat instinkty (lev nebude vegetariánem).
jedině člověk je všestranný, je tvořivý, přizpůsobí se (může žít v různém prostředí, zvíře ne).
ale pokud není všestranný, pak přestává být svobodný – začne být závislý na jednostrannosti.
s jednostranností se zhmotňují pevné vzorce (fixují se schémata v podvědomí) a člověk už neumí jednat (dělat) něco jinak (Sáblíková se už nestane chirurgem) – a to je začátek nesvobody.
obdobně je to s jednostranností ve vztazích… – a závislost vynáší Stíny (drogy, gamblerství…).
specializace v přírodě (i u zvířat) vede ke krátkodobému úspěchu - a potom k vyhynutí…
tj na vnitřní svobodu nedosáhnu, poud jsem rozkolísaný (rozmazlený požadavky svých zvířátek).

Co pomáhá uvést duševní síly do rovnováhy?

** 2. Z ápas s drakem – je vyšším cíl, způsobujícím rovnováhu (znázorněno celým obrazem)

vyšší cíl (v podobě sebepřesahu) integruje osobnost (propojení duševních sil i těla do celku)

– vyšším cílem je zde úmysl (cíl) a jeho realizace: podstoupení zápasu se sebou samým

(s vnitřními zvířátky), s nepříznivými podmínkami (silný soupeř: osud, Systém, Satan)…

– jiný menší cíl (alibismus) nepřichází v úvahu, protože ten neintegruje, ale vychýlí rovnováhu do závislosti, do nesvobody – vnitřní svoboda je dar, ctnost (není tu bez důsledků místo pro chytračení)

– drak je vnitřním zvířetem – či Satan (padlý Anděl s křídly jako podobenství).

vyšší cíl pro sebe musíme sami objevit (nemůže nám jej nikdo podsunout, přikázat), protože jinak jej dobrovolně nepodstoupíme s vědomím, že to bude bolet (s nasazení života, bude-li to třeba).
pro splnění vyššího cíle (právě jen a jen námi) jsme vybaveni vším, co proto potřebujeme (stejně jako Michael na obraze) a osud nám vyšší cíl „podstrčí pod nos“ jako nabídku či výzvu: k volbě…

Co pomáhá rovnováhu udržet? Podstoupit zápas? Najít vyšší cíl? Zkrotit draka-zvířátka?

** 3. Sebepoznání (znázorněno kopím: paprsky vnitřního slunce zkrotí draka)

„poznej sám sebe“ bylo napsáno na Apolonově chrámu (slunečního boha) v Delfách:

– poznej: kdo v tobě mluví, kdo v tobě chce, kdo si myslí…: poznej vliv zvířátek v sobě (své ego).

– poznání je to, že si uvědomíte, že to nejste vy, kdo přes vás koná zlo, navádí k neřestem, zradám…

bez sebepoznání a integrace nemůžeme (pod vlivem zvířátek) odpovídat za to, co děláme.
vnitřní svoboda požaduje sebepoznání - bez sebepoznání nezjistíme, že vnitřní svobodu máme.
pokud neosvobodíme svoji vnitřní svobodu od vlivu zvířátek – nebudeme mít ani vnější svobodu.
duchovní hrdinové (synové Michaela): Perseus, Herakleitos…Gilgameš… sestupují do odsvětí, aby se tu střetli s draky a příšerami – v mýtech je zaznamenaná nápověda: každý máme své podsvětí…
a bez odvahy (rovnováha mezi zbabělostí a neopatrností: dle bodu 1) se neobejdeme.
všimněte si, že na obraze Michael draka nezabíjí, ale drží jej při zemi… (i Satana přišlapuje)

– v drakovi je životní energie, elán, libido… je třeba je zkrotit, přeměnit, zušlechtit… (více příspěvek 3)

naše nevyužité vlohy se staly démonickými, protože byly ubíjené, potlačené (to je poučení Stínů)

např patologickým hráčem se stává i ten, kdo má vlohy pro „vyšší hry“ (politiku) a neuplatňuje je…

vytěsněné komplexy s vámi zamávají, nebudete to čekat – pokud se (je) znáte, dáte si pozor.

Co způsobí, že rozpoznám svým úsudkem, co je třeba udělat?

** 4 . Integrace (znázorněno klidným výrazem Michaela, nejedná ze vzteku či z potěšení…)

až s integací (v rovnováze duševních sil, s všestranností, poznáním Stínů…) se zrodí odpovědnost
odpovědnost za vlastní život, za realizaci vyššího morálního cíle (a zejména za vlastní Duši)
zkrocením zvířátek (druhé narození, prozření) se zrodí cílevědomá (kontinuální) individualita

(s možností vstupu do věčného „duchovního světa“ mezi „duchovní bytosti“, bodysatwy, anděly…)

integrace završuje sluneční, michaelský princip vzniku věčné individuality (z housenky je motýl).
integrace je vědomé propojení zvířecí a andělské části do jednoho rovnovážného celku…

Ve zkratce:

** Rovnováha + Zápas + Poznání +Integrita = zrození odpovědné individuality…

** Duševní síly + vyšší cíl + vliv zvířátek + vnitřní svoboda = prozření (duchovní cesta)

skutečná svoboda se projeví vnitřním mírem, klidem (a nadhledem), jakoby procitnutím…
největší výzvou michaelské doby je možnost prozření, nese skutečnou svobodu vnitřní i vnější.
osvobození se od nadvlády vnitřních zvířátek, s možností osvobodit se od Systému a návrat Domů

** Michael vám podává ruku, ale je na vašem rozhodnutí, na vaší svobodné volbě, zda ji přijmete…

Michael nejvíce z archandělů respektuje svobodnou volbu člověka, dává příležitost, možnost…

– návod jak být Člověkem vám přes staletí předávají naši předci v zobrazení archanděla Michaela…

– napadnou vás nad jeho obrazem i další myšlenky? (zkuste to)

***** Jak je to s myšlenkami a vnitřní svobodou**?**

tvrdí se tu opakovaně, že myšlenky nejsou n aše - že k nám přicházejí z vnějšku (ze Systému) ve formě podnětů k výběru, v podobě dvojrozměrného hologramu (obrazu), který vstoupí do do těla v 3.dimenzi – většinu běžně zachycuje mozek (ale máme i jiná „zachycující“ centra);

** zopakuji z částí 1 a 3 - prvotní Vědomí obrazy pošle k rozumné Osobnosti (do 6.dimenze mimo tělo, cca půl metru nad hlavou) zpravidla s cejchem (váhou) „důležité či nedůležité“;

rozumná Osobnost z nabídky vybírá na základě principu svobodné volby - žel často pod vlivem zvířátek, a k vybraným „důležitým“ výběrům přidělí energii pozornosti (vrill) – k následnému „chemickému“ zpracování důsledků obrazu, podle přidané emoce (pod vlivem zvířátek zpravidla některé záporné emoce), popř pocitu (ve vazbě na přední bytost) – k bytostem více v pří s pěvku 3.

** tato vybraná informace připutuje zpět do těla – reakci v mozku vědci dokáží zachytit na PC, lokalizovat místo… a tvrdit nám, že tam a tam vznikají, že tam se přemýšlí či vyšiluje atd – jde o polopravdu (mozek je jen „rádio“, vysílá se odjinud…, ale pokud při pokusech: centra vybudíme elektrodou, vyřadíme, vyřízneme kus „relé“… dostaví se šum či odpovídající „konec příjmu“ a následné reakce – lze to i chemicky drogou nebo i dálkovým ovlivňováním…).

** ale zpět: pokud máme zvířátka pod jakousi kontrolou, pak máme pod jakousi kontrolou prvotní cejch a tím i míru pozornosti (energie-vrill) a jsme více v klidu, tam kde ji ní vyšilují (či naopak)

máme tedy pod větší kontrolou i následné zpracování informace (chemické a jiné procesy v těle)
pokud tak nečiníme (jako většina lidí), pak si „zvířátka“ (bytosti) dělají co chtějí… zpravidla se jednání ega blíží k instinktům a pudům skutečných zvířat (s rozdílem, že si to i umíme zdůvodnit…).
pokud tak činíme, pak máme důležitého pomocníka nejprve v zadní bytosti (zkušenost) a v přední bytosti (kapitán s kompasem a mapou)… a následně i od bočních bytostí (změníme je v pomocníky).
po přijetí informace následuje odezva na podnět (rozumná, nerozumná či žádná)… tedy myšlení (vědy o člověku na to mají termíny, teorie… - a pak reklam y běží: „následuj instinkt“, ty jsi tu pánem, „když musí š , tak musíš“, jsi svobodný, na to máš právo… - ale o „zvířátkách v nás“ se mlčí).
chcete-li: „myslet v nás“ má rozumná Osobnost (je třeba ji naučit „samostatnosti“), protože svoji volbou z nabídky aktivuje, oživuje (pomocí vrill) svět okolo nás – ale probíhá tu pro nás od zvířátek (ega) kamufláž, že oni (ego) myslí… (a většina lidí to bere; souhlasí, že já-zvířátko myslím…).
uvedené rozlišit, nepřistoupit na nadvládu zvířátek, ale naopak: otočit to – je prozřením.

** Prozření, je uvědomění si, že myšlenky (podněty) nejsou moje, ale jejich svobodný výběr může být plně můj a ne pod vlivem zvířátek – stejně tak i tvořivé rozvíjení myšlenek do vazeb a souvislostí - a že to chci u sebe změnit, tj převzít za výběr a dopady plnou odpovědnost (a to je ta michaelská výzva naší doby).

jak vážné důsledky má výběr dle pozornosti (a tím i přidělení vrillu) na svět kolem nás ještě musíme znovu objevit (Systém a pár globalistů v pozadí to ví) – a ty důsledky nás pak ohromí…

** Ještě upřesnění - i pro pěstitele vize:

Je rozdíl, řekneme-li „mám myšlenku“ (cizí) a „přišel jsem na myšlenku“ (vytvořil jsem ji sám).

*** tj je rozdíl „mít myšlenky“ a „tvořit svobodně myšlenky“

vysvětlím na vzorci: někdo poví „Pythágorova věta“ … a máme tři rozdílné možnosti:

a) nevím – nemám informaci, v životě jsem to neslyšel…

b) vím (z tabulek či googlu) – je to vzorec (c2=a2+b2) = ale ve tmě, bez proudu jsem nahraný

c) vím, že vím – dokáži si vzorec (na výpočet obsahu trojúhelníka z délek dvou stran) kdykoli z hlavy odvodit (v h l av ě si nakreslím: čtverec nad přeponou…), vím že to platí jen pro pravoúhlý trojúhelník… = mám celoživotní znalost, nikdy vzorec nezapomenu…

místo vzorce si dejte třeba nějakou teorii či tvrzení z libovolné oblasti – tj uvedené platí obecně.

** Sokrates řekl: „Vím, že nic nevím?“ - běžný člověk si pomyslí: „to je ale blb…“ a moudrý?:

vědět něco - a vědět, že něco vím či nevím (a přiznat si to) – to jsou různé stupně poznání.
můžeme jednat podle návodů, vzorců (běžně se to tak děje), ale úplně jiné je tvořit myšlenku a vědět, zda je správná nebo ne… vědět, jak jsem k ní došel… a umět za ni odpovídat…

** běžně jednáme podle první myšlenky, co se vynoří a jednáme: Myslím, že je to takto!

… ale co když se vynoří jiná, opačná?.. a co když má druhý ještě úplně jiný nápad? (protože má jiné podmínky, zkušenosti, zájmy, motivy, postavení…) - nemůžeme se na ničem pozitivním domluvit…

proč? …protože tyto běžné podněty, myšlenky a nápady nejsou naše, ale Systému (chcete-li Matrixu, důmyslného „programu“) - Systému, který podporuje zvířátka v nás.

** v e zvířecím světě (ve stádu) rozhoduje hierarchie: v lidském stádu je podle moci, vlivu, peněz…

různě to pojmenováváme (třeba jako poziční investování), máme různé teorie…
stále dokola žasneme nad politiky (zvířátky) – znovu a znovu volíme se stejným výsledkem…
pokud nezkrotíme vnitřní zvířátka (a nezačneme s tím sami u sebe) nebude to jiné…
nelze „zvířecí svět“ změnit k lepšímu násilím, na příkaz (inkvizicí či převýchovou…), k horšímu ano (viz nacismus či jiný -ismus) – potřebujeme jiný druh poznání – potřebujeme vyjít z kruhu.
nezralý člověk vytvoří neštěstí, protože jedná z ega – moudrý člověk nejprve dosáhne vnitřní klid, pokoj, nepřipoutanost k egu (zkrotí svá zvířátka) a pak jedná: vědomě a odpovědně.
zatím lidstvo neprozřelo, nevytvořilo pozitivní duchovní vizi, na které bychom se shodli (nepřijali jsme podanou ruku Machaela), proto sílí sluneční démon a vládne HROZBOU, strachem z nepřítele
zatím lidstvo v nové michaelské době zažilo 1. a 2.světovou válku… nepoučilo se…

** dnes pěstitelé vize pracují na vizi – ruku na srdce: je to pozitivní duchovní vize??

*** A co vnější svoboda?

možná jste očekávali, že si dnes hned něco přečtete o svobodě ve vazbě na společnost, tak jak jste o ni zvyklí číst a místo toho tu zatím čtete o vnitřní svobodě jednotlivce a jak ji rozvinout…
znovu tedy opakuji: vnitřní svoboda je primární , základní a z ní teprve vznikají všechny ostatní.
„uznávané poznání“ je skoro vždy založeno na polopravdách a na ignorování nehodícího se.
když není v jedinci rozvinuta skutečná vnitřní svoboda ve smyslu prozření (zkrotil svá zvířátka), ale je pod vlivem své zvířecí části, pak není svobodný – a ani skutečnou vnější svobodu nezažije…

maximálně bude teoretizovat a společnosti nabízet (vnucovat) vnější nesvobodu: „volnost zvířete“.

lidé ovládaní svou zvířecí částí: budou vždy ovládání, budou otroky i navenek (jinými „zvířátky“)

** michaelská doba nabízí změnu: možnost uvědomit si, jak to tu vlastně ve skutečnosti „chodí“.

začíná to „probuzením filosofů“ (tak jako v době Řecka – viz minulý příspěvek: mudrci..)
od 19.století se „aktivují hledači“: myslitelé, spisovatelé i vynálezci … namátkou: Hegel, Kant, Marx, Jung, Frankl… Einstein, Schrodinger… Edison, Watt, Tesla… Heyer… Čapek… atd atd

** ale aktivují se i lidé pod vlivem slunečního démona (viz minulé příspěvky) namátkou: Hitler, Stalin, Pol Pot, Mao… atd… včetně dnešních loutek… pokřivených karikatur bez zodpovědnosti…

deklarace práv a svobod – ale bez deklarace odpovědnosti a povinností - je paskvil…

*** Zkusme výše uvedené 4 body k obrazu Michaela aplikovat na společnost: dostaneme třeba:

1. obecně (zjednodušeně) i vnější svoboda ve společnosti spočívá v rovnováze (skupin, podmínek, sil, prostředků…) – a jednostrannost (vnější svoboda či prostředky jen pro někoho) vede k její ztrátě (pokud se vůbec vytvoří). Zachování mravnosti (cností) je též podmínkou pro vnější svobodu.

2. společnost se skutečnou vnější svobodou tvoří a rozvíjejí zralí lidé, kteří prošli vnitřním zápasem, objevili svou vnitřní svobodu a dokáží nezištně přijmout a realizovat vyšší cíle pro druhé.

3. pro rozvoj společnosti s vnější svobodou je nutné předcházet chybám – tj, poznat nezkreslené skutečné dějiny kultur (předcházejících civilizací) na Zemi – vše se opakuje… Rovněž je pro rozvoj společnosti s vnější svobodou důležité zpřístupnit všem nezkreslené výsledky poznání, podporovat poznávání (ve všech třech oblastech, všemi lidskými prostředky) a nebrzdit je.

4. Spojit rozvoj individuality (s vnitřní svobodou) s rozvojem společnosti (s vnější svobodou) do synergie. Spojit vnější svobodu s osobní odpovědností všech bez rozdílu. A shodnout se na pozitivní vizi pro celou planetu, s respektem k rozmanitosti života a jeho zachování (podmínky pro život). Vytvořit tvořivou civilizaci na základě duchovních hodnot, zvláštností národů a skutečné krásy…

** Určitě vás napadnou obdobné další asociace k jednotlivým bodům… a nezapomeňte je včlenit do pěstování pozitivní duchovní vize.

*** Vracím se k vnitřní svobodě. Archanděl Michael je duchovní bytost. Promlouvá obrazně, přes pravou hemisféru, přes intuici, přes inspiraci, pocitem, „přes srdce“… přes symboly a znaky… přes struny vnímání, které nerozvíjíme, neladíme…

většina pěstitelů vize jsou rozumoví lidé, chtějí mít vše logicky uspořádané a pokud sami neprovozují nějaký druh umění, je jim to, co píši o Michaelovi, málo uchopitelné (i vzhledem k předsudkům). Takže pro ně nabízím pohled vědce, kterého respektuje i oficiální věda o člověku:

** je to Viktor E. FRANKL – vídeňský psycholog, který na základě osobní zkušenosti vězně v koncentračním táboře a z pozorování chování jiných vězňů zjistil, že ve stejných vnějších krutých podmínkách přežívají ti, kteří se v mysli upnuli na vyšší cíl, který mohli splnit jen oni (např postarat se o sirotka, čekajícího mimo tábor nebo napsat odbornou knihu).

sám Frankl, ve vnitřním pobouření nad ponižováním, si řekl, že na vnějších podmínkách nebude myslí ulpívat – a pak sám sebe v živé představě viděl jako přednášejícího o psychologii tábora…
po návratu z tábora se tak stalo – založil a rozvíjel logoterapii, terapii smyslu života (logos: smysl)
založil tak 3.vídeňskou školu psychoterapie – po Freudovi (ten tvrdil, že smyslem života je uspokojování libida, sexuálních potřeb těla); po Adlerovi ( ten tvrdil, že smyslem života je uspokojení touhy po moci) – Frankl tvrdil, že se dá žít bez moci, sexu, ale ne bez životního smyslu.

** potvrdil tak empiricky (pozorováním vězňů; svými termíny) to, co nabízí archanděl Michael.

potvrdil, že vědomí smyslu života (sebepřesahu) je reálným zdrojem duševních sil – vyplňuje prázdnotu a chrání před zoufalstvím, sebedestrukcí (deprese,sebevraždy): vliv slunečního démona.
potvrdil, že lze vůlí donutit mysl „nežít vnějškem“, nepodléhat mu a osvobodit se tak od něho – tj

nasměrovat svou pozornost na skutečné hodnoty – nejprve je ale o této reálné možnosti třeba vědět.

potvrdil tak, že primární nejsou vnější podmínky a vnější (ne)svoboda, ale je to naopak.
máme tedy svobodu volby, čemu dáme svou pozornost - odpovědnost za život je v našich rukou.

** sebepřesah, sebetranscendence má tři formy (všechny souvisí s tvořivou silou a všechny bolí):

žít pro rodinu, dítě – 2. žít pro dílo či službu, kterou nezištně děláme pro druhé, pro společnost -
žít pro duchovní seberozvoj (ne pro sebeuspokojení) a i sebetěžší okolnosti k tomu lze využít…

sebepřesahem (hodnotným vyšším cílem: jedním z předcházejících tří bodů) překonáte své vlastní ego (svá zvířátka), změníte své vlastnosti a stanete se lepšími, než jste byli – duchovně vyrostete…
vždy je možnost volby, jakým způsobem se na vše dívat a jak reagovat (třeba ve vztazích).
z utrpení, ztrát, nepohodlí… lze duchovně růst a tím dát utrpení smysl (čeká nás obtížná doba).
když dáte utrpení smysl, pak už to vlastně není utrpení: přijmete z vlastního rozhodnutí svůj osud (a tím jej změníte na příležitost k růstu) – už nejste jen oběť, ztracená v zoufalství a beznaději.
štěstí musí přijít samo, musí vyplynout z vašich činů a to se stane jen jako součást vaší oddanosti sebepřesahu (výsledkem reklamního „jdi za štěstím“ je jen pachuť a pandemie deprese kolem nás).

** vše výše napsané o vyšším cíli, sebepřesahu jako smyslu života, je součástí slunečního principu

dominující sluneční síla svítí na vyšší cíl – na cíl, který si člověk svobodně zvolí, ve kterém vyroste nad sebe sama do zodpovědné individuality (nízké cíle posilující ego spálí sluneční démon).

24.7.2024